Počty úmrtí v Karlovarském kraji vzrostly o 168 %. Proč?

„Nepřejeme žádnému z krajů, aby vedl tuto smutnou statistiku. A to je vše, co bychom k tomu chtěli říci,“ říká pro ZdraveZpravy.cz, jak se v Karlovarském kraji srovnávají s prvenstvím v počtu úmrtí v republice, jeho mluvčí Jana Pavlíková.

Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] letos v únoru 2021 zemřelo v České republice 13,5 tisíce obyvatel. To je pro únor o 36 procent více oproti pětiletému průměru let 2015 až 2019. Únorová nadúmrtnost však byla nižší než lednová, která činila 51 %.

Počty úmrtí letos v lednu překonaly v ČR všechny rekordy

Jedno však zůstává neměnné. Absolutně nejvíce úmrtí v Česku připadá na nejméně lidnatý Karlovarský kraj. V něm v únoru zemřelo bezmála třikrát více lidí, než bývá běžné.

„Za vysokými nárůsty úmrtí je kromě jiného samozřejmě souvislost s nákazou covid-19. Navíc jako ostatní kraje v ČR i nás zasáhla britská mutace koronaviru, která se začala šířit mnohem intenzivněji a rychleji než původní koronavirová infekce,“ potvrzuje mluvčí kraje Jana Pavlíková.

Dodává, že přesné statistiky o počtu úmrtí pacientů s covidem vede Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje, která spadá pod Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. MZ ČR přitom evidovalo k 5. dubnu v Karlovarském kraji 1 420 zemřelých osob s nemocí covid-19.

Co je příčina vysokých počtů úmrtí v Karlovarském kraji

„Únorový počet zemřelých byl oproti průměru let 2015–2019 vyšší ve všech krajích. Avšak zatímco v Kraji Vysočina a kraji Zlínském pouze o jedno procento, respektive 4 procenta, v Karlovarském o extrémních 168 procent,“ přibližuje únorovou statistiku v porovnání s předchozími roky Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

„Konkrétně šlo o 837 zemřelých ve srovnání s 312 za zmiňovaný pětiletý průměr. Vysoký byl přitom počet zemřelých obyvatel Karlovarského kraje již v lednu, kdy rovněž přesáhl dvojnásobek průměrného počtu zemřelých pro daný měsíc,“ dodává.

Příčiny faktu, že Karlovarský kraj patří z hlediska statistik úmrtí v Česku k nejpostiženějším, je dle Pavlíkové mnoho. Jedním z nich je vysoký počet lidí ve věku nad 60 let, kteří žijí na území kraje. Ale nejen to.

„Je to i dlouhodobý nedostatek praktických lékařů v některých částech regionu, přičemž nové se nedaří přesvědčit k práci především v odlehlejších oblastech území. Je to i úroveň zdravotního stavu populace a další faktory, které ve výsledku mají zásadní vliv při výskytu život ohrožující nákazy,“ upřesňuje.

Mimořádně nepříznivé úmrtnostní podmínky v Karlovarském kraji potvrzují relativní údaje a jejich srovnání s ostatními krajskými celky ČSÚ. Z nich vyplývá, že počet zemřelých na tisíc obyvatel kraje byl v Karlovarském kraji suverénně nejvyšší v prvním [26,9 promile] a zejména pak ve druhém měsíci [37,2 promile] roku. Druhý nejvyšší vzestup únorového počtu zemřelých nad běžnou situaci let 2015 až 2019 zaznamenal Královéhradecký kraj.

Jsou to nesystematické kroky státu

Zástupci Karlovarského kraje jsou přesvědčeni, že situace se i u nich obrací k lepšímu.

„Můžeme si dovolit mírný optimismus, situace v nemocnicích se pomalu zklidňuje, nemusíme transportovat pacienty do jiných krajů, klesá počet nakažených v jednotlivých okresech, daří se nám úspěšně proočkovat prioritní skupiny obyvatel. Ještě stále je ale na místě velká opatrnost a zodpovědnost v nošení ochranných prostředků i dodržování platných opatření,“ vysvětluje Pavlíková.

Počet zemřelých s covidem se v Česku násobně snížil

Dodává, že Karlovarský kraj podle jejího názoru řešení pandemie nakonec zvládl. A to i navzdory, jak uvádí, nesystematickým krokům státu v boji proti pandemii a chaotičnosti mnohých rozhodnutí. K úspěchům kraje řadí zvládnutí náročné situace v nemocnicích, kdy zásadním způsobem chyběla lůžka intenzivní péče.

Cheb, Sokolov a Trutnov se oddělují od zbytku republiky

Dále pak zorganizování covidových center, odběrových míst a zejména start očkování podle krajské strategie, která region řadí k jednomu s největším podílem proočkovaných lidí.

„Dík za to patří všem zdravotníkům, záchranářům, složkám IZS, dobrovolníkům a ostatním, kteří nám v tom pomáhali,“ uzavírá Pavlíková.

–DNA–