Nemocnice jsou stále častěji terčem kybernetických útoků. Dotace na zabezpečení IT můžou čerpat i v aktuálním programovém období. Konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu [IROP]. Ten nabídne nemocnicím a dalším institucím veřejné správy v letech 2021 až 2027 podporu ve výši 7,5 mld. korun.
Podle Ministerstva pro místní rozvoj [MMR] jde v případě nemocnic na příkladu loňského kybernetického útoku v Benešově ukázat, že takové útoky ohrožují nejen chod nemocnic a způsobují jim finanční škody, ale ohrožují přímo i zdraví pacientů.
„Uvědomujeme si vážnost situace, a proto je jednou z priorit Integrovaného regionální operačního programu na roky 2021 – 2027 i kybernetická bezpečnost,“ tvrdí ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová [ANO].
Při napadení benešovské nemocnice, která je spádovým zařízením pro 120 tisíc lidí, vyřadili hackeři na jedenáct dní její IT systémy. Kvůli nedostupným složkám pacientů se zrušily veškeré plánované zákroky, akutní případy se řešily v jiných zdravotnických zařízeních. Vedení nemocnice odhadlo škodu na více než 59 milionů korun.
„Mnoho zdravotnických zařízení má nedostatečné systémy kybernetické ochrany a v těchto těžkých dobách se jen těžko hledají vnitřní prostředky na jejich modernizaci a nastavení. Právě tam by měla směřovat převážná většina peněz z připravovaných výzev,“ vysvětluje náměstek ministryně Zdeněk Semorád.
Ze 7,5 miliard korun si část vezmou nemocnice
MMR podporu z evropského programu rozplánovalo následovně: Na projekty zabezpečení informačních systémů veřejné správy a nemocnic připravilo 4,5 miliardy korun. Další až tři miliardy mohou jít na pořízení informačních systémů v oblasti eGovernmentu či vnitřní sítě škol, včetně jejich zabezpečení a připojení k internetu.
„První výzvy na projekty by měly být vyhlášeny do konce roku 2021,“ uvádí ministryně.
Programy IROP v letech 2014 až 2020 podpořily 54 projektů na kybernetickou bezpečnost veřejné správy a nemocnic v celkové výši 1,3 miliardy korun. Jedním z nich je například projekt Zvýšení kybernetické bezpečnosti ve Fakultní nemocnici Hradec Králové [FN HK], díky němuž zařízení pořídilo novější technická opatření. Ta významně zvýší bezpečnost informačních a komunikačních systémů FN HK napříč celou organizací v souladu s požadavky aktuální legislativy. Podpora z evropských fondů činila 30,7 milionu korun.
Jsou tu ale i další projekty. Peníze z IROP dále čerpala Psychiatrická nemocnice v Opavě [PNO]. Ta ve svých systémech uchovává, stejně jako ostatní zdravotnická zařízení, velmi citlivé údaje, jejichž kompromitace by vyvolala velké morální škody. Podpořený projekt proto mířil k posílení bezpečnosti a rozvoji infrastruktury datového centra PNO. Zvýšil také schopnost monitorovat a vyhodnocovat kybernetické události v důležitých sítích informačního systému. Na tento projekt přispěl IROP částkou ve výši 43,7 milionu korun.
Dotace na zabezpečení IT nepůjdou jen do nemocnic
Nedostatky v digitalizaci u nás ukázala krize covid-19. Důvodů je přitom více. Jedním z nich je podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] vysoká míra korupce při zadávání IT zakázek a také jejich častá neefektivita.
Podpora však přesto pokračuje dál. Z hlediska veřejné správy je podle MMR velice důležitý projekt Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost [NÚKIB]. Jehož systém detekce kybernetických bezpečnostních incidentů ve vybraných informačních systémech veřejné správy řeší hrozby jako celek.
Jeho cílem je zvýšit bezpečnost sítí sledováním a analýzou jejich provozu. Sledování síťového provozu přitom zajišťují sondy rozmístěné v sítích státních úřadů. Jakkoli projekt není primárně určen nemocnicím, lze očekávat, že podobný systém může dříve či později fungovat i ve zdravotnických zařízeních.
„Sledování v reálném čase umožňuje rychleji reagovat na nové hrozby, propojovat události z různých resortů a ve výsledku dohledat i ty škodlivé události, které by nešlo odhalit analýzou provozu pouze z jednoho resortu či instituce,“ uvedlo MMR s tím, že IROP projekt podpořil částkou 86,8 milionu korun.
–RED–
