Spotřeba cukru během lockdownů celosvětově vzrostla. Závislost na cukru přitom bývá neviditelná, ale o to nebezpečnější, protože cukr se skrývá i v potravinách, které ze své podstaty vlastně sladké nejsou. Alespoň to vyplývá z britského průzkumů National Diet and Nutrition Survey.
Průzkum britské National Diet and Nutrition Survey ukázal, že v průměru každý dospělý občan Británie alespoň jednou v životě konzumoval 12 čajových lžiček cukru denně, tedy dvakrát více, než činí jeho doporučená dávka.
A cukr vládne světem dál, což platí zvlášť v době pandemie. Příkladem budiž americká společnost Krispy Kreme, která motivuje ochotu lidí nechat se očkovat proti covidu-19 koblihou zdarma. A společnost Irn-Bru začala rovnou vyrábět nápoj podle starého receptu Irn-Bru 1901, který obsahuje mnohem více cukru než jeho současná verze.
Cukr je všude, i tam kde ho nečekáme
I když si můžeme myslet, že jíme zdravě a nekonzumujeme nadměrné množství cukru, často se pleteme. Cukr dnes obsahuje většina potravin, kterými se živí běžná populace. Dospělí lidé by přitom podle vědců neměli zkonzumovat více než 30 gramů cukru denně.
„Dospělí tuto doporučenou hranici překračují téměř dvakrát a volný cukr se na energetické celkové bilanci podílí 9,9 procenta,“ odvolává se na výzkum National Diet and Nutrition Survey Sarah Flowerová, výživová odbornice a autorka 22 knih o zdravé výživě.
Podle ní není vůbec problém zkonzumovat 30 gramů cukru, jinak řečeno šest čajových lžiček, ještě dříve, než se ráno vypravíme ven.
„Ke snídani cereálie, toust s džemem, cereální tyčinka, nízkokalorický jogurt, ovocná šťáva, džus a je hotovo,“ vypočítává.
Doporučuje, aby dávka volného cukru, tedy toho, který je obsažený v nápojích a potravinách, ale i cukru, který obsahují přírodní potraviny jako jsou med, sirupy, neslazené ovocné a zeleninové džusy, smoothies a ovocné dřeně, nebyla vyšší než pět procent celkové denní dávky energie.
Spotřebu cukru řídí komerční zájmy
Mnoho vědců se domnívá, že cukr obsažený v potravinách je hlavní příčinou obezity a postrádají vládní regulaci potravinářského průmyslu.
„Je jednoduché říci, že bychom neměli jíst více než 30 gramů cukru denně,“ říká Holly Gabrielová nutriční odbornice organizace Action on Sugar.
„Ale když si někde koupíte kávu, třeba ve Starbucks, v níž je dvojitá dávka cukru, ani se o tom nedozvíte. Žádný štítek, žádná informace,“ varuje.
Podle ní nemá cukr pro výživu v podstatě žádný význam.
„Neobsahuje výživné látky, naopak může být zdravý nebezpečný. Vytváří odolnost proti inzulínu a způsobuje záněty, které vedou ke vzniku cukrovky druhého typu, obezitě, srdečním potížím a dalším nemocem,“ tvrdí.
Upozorňuje na to, že cukr, lépe řečeno glukóza, poškozuje krevní oběh a slinivku břišní. Produkuje hormon inzulín, který transportuje glukózu a ukládá ji v ledvinách a ve svalech ve formě glykogenu. Pro jeho ukládání lidé podle lékařů mají v důsledku svých stravovacích návyků vyčerpanou přirozenou kapacitu v ledvinách a ve svalech. A proto se glukóza usazuje v buňkách jako tuk. Problém je, že vysoká hladina inzulínu neznamená jen větší objem v pase, ale má i vážné dopady na celkové zdraví.
Závislost na cukru: Příklad z praxe
Pro ty, kteří tvrdí, že cukr je přirozená potravina obsažená třeba v ovoci ve formě fruktózy, je zdravé uvést zásadní fakta, jak to s cukrem vypadá například ve slazených nápojích.
„Při konzumaci syrového ovoce jíme i vlákninu. Ta zpomaluje trávení fruktózy a tempo, kterým vstupuje do krevního oběhu, což je nejlepší důvod, proč jíst ovoce,“ radí Flowerová.
Ale z fruktózy obsažené v ovocných koncentrátech je všechna, nebo alespoň většina vlákniny a nutričních látek odstraněna. A to je právě problém.
„Zpracovaná fruktóza je dnes označována za nejnebezpečnější formu cukru a je spojována s ukládáním tuku v játrech a srdečními potížemi,“ varuje Flowerová.
Dodává, že fruktóza ovlivňuje působení leptinu, hormonu, který omezuje chuť k jídlu. Když mozek tento signál neobdrží, nevydá povel „přestat jíst“ a tuk se začne ukládat kolem důležitých tělních orgánů.
Přestat jíst cukr naráz není dobrý nápad
Z průzkumu National Diet and Nutrition Survey vyplývá, že přestat naráz konzumovat cukr, může mít stejné následky jako přestat brát drogy. Výzkum ukazuje, že závislost na cukru je návykový problém. To kvůli tomu, že vysílá do mozku dopaminový impuls. A ten způsobuje změny podobné změnám v mozku lidí užívajících kokain nebo alkohol.
„Po konzumaci cukru nás okamžitě zaplaví příjemný pocit, cítíme přísun energie, pohody a stimulačního hormonu [ghrelinu], který nás nutí jíst víc a víc. Špatnou zprávou ovšem je, že se během několika hodin hladina cukru v krvi sníží, cítíme se unaveni a potřebujeme se opět najíst,“ vysvětluje Flowerová.
Podle Holly Gabrielové klíčové pro rozhodnutí omezit konzumaci cukru jsou informace na etiketě potravin. Upozorňuje, že výrobci ve snaze před námi utajit jeho obsah v potravině, používají pro cukr mnoho různých jmen. Například sirup agave, med, melasa, rýžový sirup, kukuřičný sirup, maltóza, krystalová fruktóza a další.
„Čím je seznam ingrediencí delší, tím důležitější je pečlivě jej pročíst, zda v něm nenarazíme na název přísady skrývající cukr,“ tvrdí.
Zároveň varuje před potravinami, které se tváří „zdravě“, ale ve skutečnosti k tomu mají hodně daleko.
„Například celozrnné tyčinky. Jenom proto, že je na nich někde napsáno, že jsou bez cukru, neznamená, že cukr neobsahují. Může to jednoduše znamenat, že do toho cukr nepřidali, ale je to oslazené jinými cukry. To z datlí, sirupu, medu, anebo tyčinka obsahuje sušené ovoce, které se v cukru macerovalo,“ vysvětluje.
Závislost na cukru a jak se jí vlastně zbavit
Trenér a výživový odborník Harley Pasternak, spoluzakladatel firmy Sweetkick, jejíž produkty potlačují sladkou chuť, ví dobře, jak těžké je se zbavit závislosti na cukru.
„Konzumujeme třikrát až čtyřikrát více cukru, než je jeho bezpečná dávka. Pokud ji chceme snížit, musíme si zaznamenávat, co a kolik jíme a v jaké formě po cukru toužíme. Potom musíme minimalizovat přítomnost těchto potravin v domácnosti. V dalším kroku je nutné se zaměřit na to, co byste měli jíst, spíše než na to, co nikoliv. Každé jídlo by mělo obsahovat proteiny, vlákninu a zdravé tuky, což udržuje stabilní hladinu cukru v krvi,“ radí Pasternak.
Gabrielová s tím souhlasí: „Cukr vám nedodá pocit nasycení, můžete ho sníst hodně a stále máte hlad. Ale proteiny obsažené v například v kuřeti, v libovém červeném mase, fazolích, luštěninách, vejcích a zdravých tucích obsažených třeba v avokádu, ořeších a semínkách vás nasytí, takže budete konzumovat méně cukru.“
Zbavit se závislosti na cukru není vůbec jednoduché. Dobrým prvním krokem je vytyčit si sedmidenní cukernou výzvu, s jedním cílem denně za účelem snížení jeho spotřeby.
„Nemusíte se vzdát cukru úplně. Musíte jen snížit jeho konzumaci. Trocha cukru neuškodí. Velké množství naopak uškodí,“ upozorňuje Pasternak, podle kterého se jedině tak lze cítit lépe a dokonce i začít hubnout.
–AM–
