Riziko úmrtí spojené s krevní sraženinou po očkování vakcínou firmy AstraZeneca je velmi nízké. Uvedl to výbor pro hodnocení rizik [PRAC] při Evropské agentuře pro léčivé přípravky [EMA]. Postoj unijních zemí k užívání vakcíny ponechala EMA na nich samotných. Upozornila ale, že riziko úmrtí na covid-19 je podstatně vyšší.
Výbor pro hodnocení rizik spadající pod evropskou lékovou agenturu [EMA] zveřejnil ve středu [7.4.] výsledky svého hodnocení 86 nahlášených případů tromboembolických potíží po vakcinaci látkou od společnosti AstraZeneca. Z nich 18 skončilo úmrtím.
„Možným vysvětlením těchto vzácných vedlejších účinků je imunitní reakce na očkování,“ prohlásila výkonná ředitelka EMA Emer Cookeová.
U většiny lidí se podle ní mohou projevit příznaky do dvou týdnů po očkování. Zdravotní potíže se objevují zvláště u žen mladších 60 let. Pokud je u sebe lidé pozorují, měli by ihned kontaktovat lékaře. Není však průkazné, zda je tato skupina vzhledem k vakcíně rizikovější.
„Specifické rizikové faktory jako je věk, pohlaví nebo předchozí výskyt krevních sraženin nebyly potvrzeny,“ řekla.
Závěr agentury pak zní: Výskyt krevních sraženin v kombinaci s nízkým počtem krevních destiček by měl být uveden mezi dalšími možnými nežádoucími efekty látky AstraZeneca.
Riziko úmrtí spojené s krevní sraženinou je velmi nízké
Cookeová přesto zdůraznila, že riziko úmrtí spojené s krevními sraženinami je stále mnohonásobně nižší, než riziko úmrtí na covid-19, proti němuž vakcína velmi účinně chrání. Rozhodnutí o tom, jak v očkování vakcínou AstraZeneca pokračovat proto ponechala evropská léková agentura na vedení každého členského státu.
Ministři zdravotnictví se vzápětí na podnět portugalského předsednictví pokoušeli sjednotit přístup všech unijních států.
„V celé EU musíme mluvit jednotným hlasem, abychom obnovili důvěru veřejnosti v očkování,“ řekla ministrům eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová.
Většina ministrů včetně nového vedení českého zdravotnictví Petra Arenbergera sice v souladu s jejími slovy vyzývala k jednotnému přístupu. Tím to ale skončilo. V jednáních chtějí pokračovat v následujících dnech. Některé unijní země ale již i přesto upravily své očkovací strategie vakcínou AstraZeneca. Italská a španělská vláda jí například doporučily očkovat jen lidi od 60 let. Očkování lidí mladších 60 let vakcínou přerušilo například i Estonsko. Belgie zase nejméně na čtyři týdny přeruší očkování touto vakcínou u lidí mladších 56 let.
„Půjdeme příští čtyři týdny touto cestou a pak to znovu posoudíme,“ řekl tamější ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke.
Rozhodnutí podle něj bude mít na očkovací kampaň jen malý dopad, protože v dané věkové skupině má tento měsíc dostat vakcínu jen málo lidí.
AstraZeneca: strategie očkování se v Česku nemění
V Česku se látkou AstraZeneca očkuje bez omezení od února 2021. A zdá se, že se žádná omezení pro zájemce o očkování touto vakcínu nechystají.
„EMA zvážila rizika a přínosy vakcíny od AstraZeneca. Benefity nadále převládají, nově ale bude jako velmi vzácný nežádoucí účinek vakcíny uveden výskyt neobvyklých krevních sraženin v kombinaci s nízkým počtem krevních destiček,“ vyjádřil se k závěrům EMA Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL].
Výsledky šetření vakcíny AstraZeneca na sociální síti okomentoval také předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Chlíbek.
„Podle dat z EMA, je riziko výskytu sraženin v žilách mozkových obalů nebo vnitrobřišních žil u AZ vakcíny velmi vzácné, v možné frekvenci 5/1mil. a 1,5/1mil. očkovaných, častěji u žen do 60 let a po 1.dávce,“ uvedl.
Doplnil, že sledováním očkovaného lze nežádoucí reakci včas odhalit a hlavně léčit. Očkování látkou AstraZeneca tak v Česku pokračuje bez jakýchkoli omezení.
Podezření na riziko krevní sraženiny není novinka
Riziko krevní sraženiny po očkování vakcínou AstraZeneca již počátkem týdne připustil v rozhovoru pro italský deník Il Messaggero vedoucí vakcinační strategie EMA Marco Cavaleri.
„Je stále obtížnější tvrdit, že neexistuje žádná souvislost mezi vakcínou AstraZeneky a velmi vzácnými případy neobvyklých krevních sraženin,“ prohlásil Cavaleri s tím, že dle jeho názoru je jasné, že tam nějaká spojitost s vakcínou přeji jen je.
„Co přesně tuto reakci způsobuje, ale zatím nevíme,“ dodal.
Prvně pozastavila v polovině března očkování vakcínou od firmy AstraZeneca kvůli podezřením na úmrtí na následky krevních sraženin zhruba polovina států EU. Zdravotní komplikace se objevily u několika desítek z desítek milionů naočkovaných osob. EMA 18. března na základě prvního zkoumání uvedla, že vakcína je bezpečná a její používání riziko vzniku krevních sraženin nezvyšuje. Většina zemí pak očkování opět obnovila. Po včerejším zveřejnění výsledků zkoumání od EMA, jak už bylo řečeno, přistoupily některé země k především věkovému omezení u očkovaných látkou AstraZeneca.
WHO: souvislost s trombózami není potvrzená
Zástupci výboru Světové zdravotnické organizace [WHO] k situaci uvedli, že podle současných dat je souvislost s trombózami pravděpodobná, avšak nepotvrzená. Bude podle nich nutné provést další studie, které se zaměří na možnou spojitost mezi očkováním a případnými riziky. Experti WHO poukázali na to, že případy tvorby krevních sraženin jsou mezi 200 miliony lidí, kteří na celém světě vakcínu AstraZeneky dostali, velmi vzácné. Od začátku pandemie přitom s covidem-19 zemřelo už 2,8 milionu lidí, uvedli.
–ČTK/RED–
