Premiér Andrej Babiš [ANO] dnes odvolal Jana Blatného [za ANO] z funkce ministra zdravotnictví. Ihned poté, kdy prezident Zeman jmenoval novým ministrem Petra Arenbergera [za ANO], premiér uvedl nového ministra do úřadu. Důvodů pro odvolání Blatného přitom vyslovil hned několik, ale žádný pádný.
Podle premiéra Andreje Babiše nestojí za odvoláním Jana Blatného nespokojenost s jeho prací. Přesto mu vytkl nedostatečný marketing a PR a také postoj jeho náměstka Vladimíra Černého. Ten se dle jeho slov nedostatečně zajímal o léky na covid-19, jejichž nákup v minulosti právě premiér dojednal v zahraničí.
„Já jsem měl zásadní problém se spolupracovníkem pana Blatného, který tady deklaroval promořování, které se mi nelíbilo. A také vyjadřoval zásadní nesouhlas v nákupu těch protilátkových věcí,“ řekl premiér Babiš na adresu Vladimíra Černého.
Dodal, že když například protilátkový koktejl Regeneron, jehož nákup on vyjednal, dostal americký prezident Donald Trump, měl se o to Vladimír Černý zajímat. Což platilo i v případě ostatních léků.
„Ale to se nestalo. […] A postrádal jsem propagaci těchto léků, které evidentně a průkazně zachránily lidi,“ dodal premiér.
V této věci mu přitakal i nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger: „Já bych to chtěl podpořit. Používání monoklonálních protilátek je velice nadějné. Je třeba je využívat a zabránit nepříjemnostem.“
Důvod odvolání ministra zdravotnictví není ani Sputnik V
Důvod odvolání Blatného nebyl podle premiéra ani jeho odmítavý přístup k využívání ruské vakcíny Sputnik V Českou republikou, dokud tu neschválí Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA]. Právě to dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman, který v minulosti žádal kvůli této věci jak odvolání Blatného, tak ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] Ireny Storové.
Jak dnes ale uvedl Andrej Babiš, Česko v případě Sputniku V jednoznačně vyčká na stanovisko evropské lékové agentury. Což je přesně to, co prosazoval Jan Blatný i potvrdil nový ministr Arenberger.
„V ČR chci hlavně registrované vakcíny,“ řekl s tím, že jako lékař v minulosti viděl mnoho situací, kdy nebyly dodržovány zavedené standardy při nasazování nových léků, a nevedlo to k dobrým koncům.
Také ale dodal, že pokud bude nějaká příležitost typu klinického testování, Česká republika se bude o klinické testování Sputniku V zajímat. Podle něj jde o standardní postup, který je respektován evropskými úřady. Upozornil přitom, že i tento standardní postup ale musí schválit SÚKL.
Na přímou otázku, zda dojde na odvolání šéfky SÚKL Ireny Storové pak ministr Arenberger odpověděl: „Zatím nevidím jediný důvod, proč by měla opouštět svoji pozici.“
Dále upřesnil, že jeho cíl je ministerstvo posílit, ne další „vymetení černých koutů“. Jaké černé kouty má ovšem na mysli, neřekl.
Premiér se ve věci Sputniku V dále vyjádřil, že ze zákona stát nemůže nakupovat jiné vakcíny, než které nakoupil od Evropské komise. Za souhlasu nového ministra přitom vyloučil, že by vakcínu Sputník V do Česka nakoupil privátní subjekt, jako se tomu stalo na Slovensku nebo v Maďarsku, kde se s ruskou vakcínou běžně očkuje.
Dál už to [s Janem Blatným] nešlo
Andrej Babiš dále odmítl tvrzení Jana Blatného, že jeho odvolání bylo politické rozhodnutí. Což někteří z pozorovatelů dávají do souvislosti s postojem prezidenta Miloše Zemana. Ten premiéra dlouhodobě tlačil právě kvůli Sputniku V k odvolání Blatného. To otevřeně činil i v médiích a na otázku, jak by vnímal, pokud by mu premiér nevyhověl, například v rozhovoru pro Parlamentní listy již 10.3. řekl: „Nemluvil bych zrovna o selhání, ale rozhodně by to nepřispělo k dalšímu zlepšení našich přátelských vztahů.“
Podle politologů je to přitom právě Miloš Zeman, který je na politické scéně nyní jediným funkčním spojencem Andreje Babiše, jenž ztrácí podporu jak u svých koaličních partnerů, tak KSČM, která jeho vládu toleruje.
Výše uvedené by napovídalo i dalším nejistým argumentům premiéra pro odvolání Blatného, kterému navíc předcházely zprávy z Pražského hradu o koordinaci jeho odvolávání.
Z tohoto a nejen tohoto pohledu je pozoruhodný například i další výrok premiéra: „Důvod odvolání není ten, že bych byl nespokojen s jeho [Jana Blatného] prací. Byl skutečně velice pracovitý ministr a my jsme i velmi dobře komunikovali. Problém byl v tom, že se rozcházíme v názoru, jak by resort zdravotnictví měl fungovat. My jsme o tom hned na počátku spolupráce diskutovali.“
„Pan Blatný odvedl maximum možného, ale zkrátka jsme dospěli k názoru, že takhle nemůžeme společně fungovat,“ dodal.
Marketing, komunikace a PR ve zdravotnictví
Jako příklad, kde „nemohou společně fungovat“ premiér dále uvedl marketing, komunikaci a PR resortu. Skutečností je, že zde se Jan Blatný mnohem více spoléhal než na odborníky na politický marketing premiéra a vlády na svou politickou náměstkyni, kterou si na úřad přivedl z Brna. Ta aktuálně nemá jinou agendu, než je právě tiskový odbor ministerstva.
Co se týče nového ministra, ten v této věci uvedl, že resort zdravotnictví by měl být nadále tím, kdo bude jako první prostřednictvím novinářů informovat o novinkách v pandemii i medicíně obecně. Kdo tuto komunikaci a na základě čeho bude řídit, ovšem nedodal. Zkušenosti v této věci by přitom mohl podat někdejší ministr Roman Prymula. Právě ten se plně spoléhal ve věci marketingu a PR na spolupracovníky premiéra a vlády. Což se projevovalo mimo jiné i v pro něj nezvykle infantilní komunikaci na sociálních sítích. Včetně toho, že o podstatných věcech tweetoval vždy o pár minut dříve, než je oficiálně sdělil veřejnosti. A spin doktoři premiéra Andreje Babiše byli dnes opět přítomní na úřadě i ve chvíli, kdy do něj byl uváděn Petr Arenberger.
Sám Arenberger se více než k marketingu vyjádřil k tomu, že jeho srdeční záležitostí je ředitelování ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Mimo jiné uvedl, že „nehodlá být až do smrti politikem“. A počítá s tím, že se po své misi na úřadu do nemocnice zase vrátí.
Reakce z koaliční ČSSD
K výměně ministrů se dnes vyjádřilo mnoho politiků i odborníků z oboru. Jedním z nich byl i místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Jiří Běhounek [ČSSD].
„Já tomu kroku nerozumím vůbec. Pan ministr Blatný se nejdříve s resortem seznamoval. A poté, kdy se s ním seznámil, a dosáhl úspěchů, tak byl odvolán. Já to nechápu. Je to rozhodnutí premiéra a jeho odpovědnost,“ uvedl v České televizi.
Zároveň dodal, že je přesvědčen, že Blatný udělal v pozici ministra maximum. V některých okamžicích proti němu byly přitom dle něj stavěny i dost neřešitelné problémy, které ale jako ministr zvládl.
Jiří Běhounek, i jehož prezident Zeman premiérovi navrhoval na nového ministra zdravotnictví, dále ohodnotil spolupráci s Blatným jako velice kvalitní a na vysoké úrovni.
„Já myslím, že i tu veřejnost přesvědčil o tom, že je potřeba dodržovat proticovidová opatření. Já si myslím, že neselhával,“ zhodnotil.
Na otázku, co očekává od nového ministra, odpověděl, že neví, co od něj má očekávat, protože ho zná jen povrchně.
„Snad jen tu určitou míru loajality,“ uvedl s tím, že od něj ale žádné zázračné kroky nelze čekat. Zvlášť pak za situace, kdy byla odvoláním ministra Blatného dle jeho slov kvalitní práce ministerstva znovu přerušena.
Daniel Tácha
