Nakažených klíšťovou encefalitidou loni opět přibylo

Klíšťová encefalitida se u nás loni potvrdila u 854 osob, což je o 80 více než v roce 2019 a zároveň nejvíce za posledních devět let. Nejspolehlivější prevencí nákazy klíšťovou encefalitidou je očkování, nejlépe ještě před sezónou výskytu klíšťat.

Počty případů nákaz klíšťovou encefalitidou v České republice trvale rostou od roku 2015. Podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] tehdy lékaři potvrdili celkem 355 nakažených, což je dvaapůlkrát méně než v loňském roce. O něco lepší zprávu přináší ústav k počtům nakažených lymskou boreliózou, kterou také přenášejí klíšťata. Ta se u nás loni potvrdila u 3 710 osob, což je o 390 méně než v roce 2019 a současně nejméně za posledních pět let.

Počty nakažených nemocemi od klíšťat od roku 2011

[Zdroj: SZÚ]

Rozdíl mezi boreliózou a klíšťovou encefalitidou? Zatímco lymská borelióza se léčí antibiotiky, při nákaze encefalitidou léky u nemocného pouze mírní příznaky nemoci. A dále proti klíšťové encefalitidě se můžou nechat lidé na rozdíl od boreliózy naočkovat.

Klíšťová encefalitida a očkování proti ní

Vakcína se podává ve třech dávkách, přeočkování je pak nutné každých pět let. Očkovací látka nespadá do úhrad ze zdravotního pojištění, jedna dávka pro dospělého vyjde na cca 800 korun. Dětská varianta je zhruba o 50 korun levnější. Většina ze sedmi zdravotních pojišťoven na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívá z fondů prevence.

Podle současných doporučení se proti klíšťové encefalitidě očkuje během celého roku. Vhodné je ale s očkováním začít v chladnějších měsících, kdy je aktivita klíšťat utlumena.

Děti se proti klíšťové encefalitidě očkují od jednoho roku věku [po konzultaci s praktickým lékařem]. Většinou se vakcína aplikuje do svalu horní paže. Očkování ve většině případů nevyvolává žádné nežádoucí reakce a ochranu navozuje již po prvních dvou dávkách.

Simultánní očkování proti covidu se vylučuje

Překážkou v očkování proti klíšťové encefalitidě není ani vakcína proti covidu-19, jak potvrzují zástupci České vakcinologické společnosti [ČVS] ČLS JEP. Lidé však musí dodržet dle jejich doporučení minimálně dvoutýdenní odstup mezi aplikací očkovacích látek.

„Aplikaci jiné očkovací látky doporučujeme s odstupem minimálně 14 dnů od aplikace vakcíny proti covidu-19. V případě, že dojde k neúmyslnému podání jiné vakcíny v tomto období 14 dnů, není nutné opakovat dávku žádné z vakcín,“ uvádí v doporučení ČVS.

K očkování po covidu-19 se pacienti hlásí za tři měsíce

Proočkovanost české populace je velmi nízká

Mezi státy Evropské unie si Česko drží první příčku co do počtu potvrzených nákaz klíšťovou encefalitidou. Vloni se u nás tímto virem od klíštěte infikovalo celkem 854 osob, v roce 2019 to bylo 774 osob a v roce 2018 pak 715. Za vysokými počty nakažených klíšťovou encefalitidou ve srovnání s jinými evropskými státy stojí nízká proočkovanost. A i když v posledních letech zájem o očkování mírně narůstá [cca 25% proočkovanost], tak například v porovnání se sousedním Rakouskem, které má 90% proočkovanost, je stále co dohánět. Zatímco v Rakousku nemocí ročně onemocní nižší desítky osob, u nás jsou to stovky.

Očkovat proti klíšťové encefalitidě by se mělo plně ze ZP

Nákaza klíšťovou encefalitidou zanechá i trvalé následky

Inkubační doba nemoci se pohybuje od sedmi do 14 dnů od nakažení. Klíšťová encefalitida probíhá většinou ve dvou etapách. Prvními příznaky bývají zvýšená teplota, únava, bolest svalů, kloubů a hlavy a trvají několik dnů až týden. Poté přichází období klidu trvající pět až deset dnů, kdy nemocný nepociťuje žádné obtíže. Poté však nastává druhá fáze nemoci, při které se začnou projevovat poruchy centrálního nervového systému, jak popisuje ve své zprávě Státní zdravotní ústav [SZÚ].

„Typická klíšťová encefalitida vypadá jako virový zánět mozkových blan [serózní meningitida], při kterém nemocný trpí bolestmi hlavy, světloplachostí či zánětem spojivek, anebo jako zánět mozku [encefalitida] s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace. Dochází k postižení hlavových nervů. Při postižení mozku a míchy [encefalomyelitis] se objevují obrny,“ uvádí SZÚ.

Nejzávažnější klíšťová encefalitida je forma bulbocervikální, při které selhávají důležitá centra v prodloužené míše. Tato forma nemoci končívá smrtí. Klíšťová encefalitida je nebezpečná nejen svým průběhem, ale i svými následky. Pacienti, kteří se z nemoci zotavili, si často odnášejí celoživotní následky. Jako jsou poruchy spánku, soustředěnosti, časté bolesti hlavy, zvýšená únava, v některých případech i obrny končetin nebo v obličeji.

–RED/ČTK–