V Evropě bezesporu existují mnohem vyspělejší státy, než je Srbsko. Ale v jedné kategorii vede prim – v boji proti covidu. Je totiž na prvním místě v počtu očkovaných. Využívá při tom všech pět vakcín, které jsou dnes k dispozici, všimly si před nedávnem v The New York Times.
Na rozdíl od zemí Evropské unie, které se potýkají s nedostatkem covid vakcín, jejich distribucí, organizací očkování i pochybnostmi ohledně rizika krevních sraženin v případě vakcíny AstraZeneca, vítězí podle amerického listu strategie autoritativní vlády prezidenta Aleksandara Vučiče.
„Jednou mi budete stavět pomníky,“ předpověděl Vučič, když zajistil údajně levné dodávky čínské vakcíny, o kterou osobně požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Vučič navíc před týdnem oznámil, že Srbsko bude první zemí v Evropě, která zahájí výrobu čínské vakcíny Sinopharm. Výstavbu továrny financují Čína a Spojené arabské emiráty. Zahájení provozu je v plánu už letos na podzim a to s kapacitou dva až tři miliony dávek covid vakcíny měsíčně.
„Toto množství plně pokryje potřeby Srbska a část půjde i na vývoz do zemí regionu za nejnižší ceny,“ nechal se slyšet Vučič ve veřejnoprávní televizi RTS.
Na skok v bělehradském očkovacím centru
V době, kdy se mnoho zemí, včetně USA, soustředí na prioritní očkování vybraných skupin, tedy starších občanů, zdravotníků a chronických pacientů, srbská vláda nabízí očkování zdarma všem osobám starším 18 let. Zájemce vyplní online dotazník a uvede, jakou vakcínu z pěti nabízených preferuje, či zda mu na tom nezáleží. V Srbsku se očkuje vakcínami Comirnaty [Pfizer/BioNTech], Sputnik V, Sinopharm, AstraZeneca nebo Moderna.
Ne všechny jsou ovšem běžně k dispozici, a tak termín očkování závisí na jejich aktuální dostupnosti. Dlouho si musí počkat i ti, kteří požadují vakcínu Moderna. Ta do Srbska totiž ještě nedorazila. Zatím není ani známo, jak se Srbsko postaví k vakcíně AstraZeneca, která si v minulých dnech prošla krizí důvěry.
Na druhé straně ani to není otázka dne. V největším očkovacím centru v zemi, v areálu Bělehradských veletrhů [na obrázku, pozn. red.], se zatím očkuje převážně čínskou vakcínou Sinopharm, jejíž účinnost dosahuje podle výzkumu 79 procent a je tedy nižší než účinnost ruské vakcíny a západních vakcín. V několika stáncích se pak nabízejí také vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a látka Sputnik V.
„To podle toho, jaké vakcíny jsou kdy k dispozici. To záleží na dodávkách z centrálního skladu,“ vysvětlila Dragana Miloševičová, lékařka zmiňovaného centra.
Balkánský premiant patří k nejproočkovanějším v Evropě
V důsledku masivních dodávek vakcín je Srbsko hned po Británii nejproočkovanější zemí v Evropě. Údaje serveru OurWorldInData to jasně potvrzují. Na sto obyvatel připadalo minulý týden 29,5 očkovaných oproti 10,5 v Německu a 10,7 ve Francii.
A důvod je prostý. Namísto dilematu, zda se obrátit o pomoc na Východ či Západ, si Srbsko se sedmi miliony obyvateli zajistilo dodávku více než jedenácti milionů dávek z Ruska a Číny. Učinilo tak bez ohledu na to, že postrádají certifikaci Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA]. Problém s tím jako neunijní země Srbsko nemělo.
Srbsko přitom nespoléhalo jen na své tradiční partnery Rusko a Čínu. Naopak vakcíny nakoupilo i od „prověřených“ dodavatelů ze západní Evropy. Země již loni v srpnu uzavřela dohodu s firmami Pfizer a BioNTech na dodávku 2,2 milionu dávek vakcíny Comirnaty.
Brnabičová: Bez ohledu na Východ či Západ
Srbská premiérka Ana Brnabičová [očkovaná mezi prvními vakcínou Pfizer/BioNTech] přičítá takové rozhodnutí přesvědčení, že očkování je problém zdravotní, nikoliv politický.
„Jednali jsme se všemi, bez ohledu, zda z Východu či Západu,“ uvedla s tím, že regulace Evropské unie je až příliš přísná.
„V době pandemie musíme jednat pružněji,“ řekla a jako příklad uvedla přístup Evropy k vakcíně Sputnik V.
Tou se EMA začala zabývat teprve před dvěma týdny, více než tři měsíce poté, kdy si již Srbsko v Moskvě objednalo miliony dávek a dva měsíce po zahájení její aplikace. Je třeba ale také uvést, že EMA se ruskou vakcínou začala zabývat ve chvíli, kdy ji Rusko se všemi náležitostmi prostřednictvím německé firmy R-Pharm Germany požádalo o její posouzení.
Cena vakcín z Ruska nebo Číny pro převážně pravoslavné Srbsko je tajemstvím, ale ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar prohlásil, že „byla mnohem nižší než kdekoliv jinde na světě“.
Opozice o tom avšak pochybuje a obává se, že se za tímto utajováním skrývá korupce. Největší protivník prezidenta z řad opozice, Draga Djilas to za dobrý obchod nepovažuje. Jakkoli i on sám je očkovaný ruskou vakcínou Sputnik V.
Navzdory očkování počty pozitivních rostou
Srbové, povzbuzeni tempem očkování, aktuálně polevili v opatrnosti vůči nákaze. Od počátku února se denní přírůstek nakažených více než zdvojnásobil. To vedlo vládu k rozhodnutí uzavřít minulý víkend všechny obchody s výjimkou potravin a lékáren.
Přesto si nyní Srbsko užívá nezvyklé role – být příkladem v efektivnosti. Získat vakcíny je pro zemi se sedmi miliony obyvatel určitě snadnější než pro obyvatele EU, tedy asi pro 450 milionů obyvatel. Ale přesto se rozhodlo obejít byrokratické a geopolitické souvislosti, které dodávky vakcín poněkud komplikují v jiných zemích.
„Jsme rádi, že jsme si to mohli rozhodnout sami,“ uvedl srbský ministr zdravotnictví.
Naopak nedostatečné dodávky vakcín z Evropské unie oslabují pozici spíše proevropsky naladěných Srbů.
„Dodávky ze Západu selhaly v nejkritičtějším okamžiku,“ prohlásil Zoran Radovanovič, bývalý profesor epidemiologie.
Kosovo se jiné než srbské pomoci prozatím nedočkalo
A není jediný, kdo zažívá rozčarování. Například Kosovo spoléhá na pomoc západních vakcín, ale zatím má k dispozici jen ty, které mu dodává Srbsko podporující očkování srbských etnických skupin, což nelibě nese tamní vláda.
Na druhé straně podpora Srbska Kosovu není ničím novým, Kosovo Srbsko podporovalo jako méně rozvinutý region již před válkou v bývalé Jugoslávii, tedy do doby než se Kosovská osvobozenecká armáda [UÇK] podporovaná i někdejším teroristou číslo 1 Usámou bin Ládinem pustila do boje za samostatnost Kosova. Což se jí nakonec za pomoci sil NATO povedlo zrealizovat.
Zhrzeni z geopolitické války o „nejlepší vakcínu“ nejsou jen lidé v Srbsku. Na Slovensku kvůli dodávkám Sputniku musel rezignovat ministr zdravotnictví, jeho vládní kolegové vakcínu označili za „nástroj hybridní války“. Za využívání Sputniku EU kritizuje i Maďarsko. To z toho příliš těžkou hlavu nemá. Včera [22. 3. 2021] kromě ruské vakcíny schválilo i preparát čínské společnosti CanSino Biologics [CanSinoBIO] a preparát CoviShield. Což je verze vakcíny firmy AstraZeneca vyráběná v Indii.
Maďarsko i Srbsko za příklad dobré praxe označil i český premiér Andrej Babiš [ANO]. Ten zkraje února navštívil obě země. Na svém twitterovém účtu při té příležitosti uvedl: „Děkuji @anabrnabic za pohostinnost. Srbové už naočkovali půl milionu obyvatel a jsou na 2. místě v Evropě. S delegací expertů na boj s covid-19 jsme v Srbsku získali velké množství zajímavých informací, jak s touto nemocí bojují.“
–AM–
prosím, o
Kontakt na vakcínu do Srbska mužů hned…děkuji Berkovská. 737373445