V Česku loni stouply počty nakažených syfilidou na nejvyšší úroveň od roku 2000. Syfilis se u nás loni potvrdil u 870 osob. V roce 2019 jich bylo 612. S odvoláním na Státní zdravotní ústav [SZÚ] to uvedla Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, na jejíž dermatovenerologické klinice se nakažení léčí.
Podle ředitele nemocnice a přednosty dermatovenerologické kliniky Petra Arenbergera se nenaplnil předpoklad, že během přísných opatřeních proti šíření pandemie koronaviru klesne, nebo se dokonce zastaví přenos pohlavních chorob. Situace je však přesně opačná. Což potvrdila vedoucí oddělení sexuálně přenosných nemocí SZÚ Hana Zákoucká.
„Údaje z Národní referenční laboratoře pro diagnostiku syfilis Státního zdravotního ústavu ukazují, že pacientů s tímto onemocněním stále stoupá a rok 2020 v tomto nárůstu byl bohužel dokonce rekordní,“ uvedla.
Podle dat SZÚ výskyt nemoci v ČR stoupá s výjimkou jednoho případu od roku 2012. Před devíti lety odborníci ročně evidovali 420 nových případů. Neléčený syfilis přitom může vážně poškodit prakticky všechny orgány, nejčastěji kůži, kosti, srdce, mozek a míchu. V pozdějších stádiích dokonce vede k duševním poruchám a smrti. Nemoc postihuje všechny věkové kategorie. Ve vinohradské nemocnici se aktuálně léčí i patnáctiletý školák. Případy onemocnění časnými formami jsou v dětském věku podle odborníků četnější než dříve.
Jak poznat případnou infekci syfilidou
Příznaky onemocnění nejsou specifické. Onemocnění začíná zpravidla jedním nebo více nebolestivými vřídky [ulcus durum, tvrdý vřed]. Dále pak boláky [primární infekce], které se objeví kdekoliv na těle, zpravidla v místě vstupu bakterií do organismu a také zvětšením spádových mízních uzlin. Vřídky vymizí do dvou až šesti týdnů.
Sekundární příznaky přicházejí zhruba za šest týdnů až šest měsíců po primární infekci. Pozdější příznaky jsou velmi variabilní. Mohou se vyskytovat v podobě zarudnutí dlaní a chodidel, zduřením lymfatických uzlin, vyrážkou po těle, zvýšenou teplotou, váhovým úbytkem, bolestmi svalů, kloubů a angínou.
Pozdní syfilis se objevuje za čtyři a více let po neléčené primární infekci. Komplikace se mohou objevit v podobě postižení kůže [destrukce], kostí, vnitřních orgánů – srdce, jater, aorty, respiračního či centrálního nervového systému. Toto stadium, na rozdíl od I. a II. stadia, není infekční, ale působní destrukci organismu.
Co je syfilis a jak se přenáší
Syfilis je chronické onemocnění přenášené pohlavní cestou. Způsobuje ho bakterie Treponema pallidum z rodu Spirochet. Syfilis lze diagnostikovat detekcí bakterií ze stěru ze vředu nebo zjištěním protilátek v krvi. Vzorky musí odebrat zdravotník ve zdravotnickém zařízení. Všechny gravidní ženy se preventivně vyšetřují v rámci screeningu také na syfilis. Dermatovenerologové zajišťují vyšetřování a testování nemocných i jejich kontaktů.
Jak se přenáší syfilis
- Nakazit se syfilidou může každý, kdo měl pohlavní styk s infikovanou osobou.
- Vyšší riziko nákazy je u osob, které mají více než jednoho partnera a u těch, kteří partnery často střídají.
- Syfilis se přenáší nechráněným vaginálním, orálním, análním pohlavním stykem a také při genitálním kontaktu s infikovaným partnerem či partnerkou.
- Nakažený přitom nemusí mít vždy příznaky nemoci, ale může nevědomě nákazu dále přenášet.
- Syfilis se nešíří běžným kontaktem [kontakt se záchodovým prkénkem, v sauně či bazénu].
- Těhotná infikovaná žena může bakterii přenést na svůj plod v těhotenství i při porodu.
Infekce těhotné ženy zpravidla vede k potratu či porodu mrtvého plodu. Včasná diagnostika během těhotenství a následná léčba dokáže zabránit přenosu infekce na dítě.
Nemoc sužuje lidstvo po staletí
Nemoc provází lidstvo dlouhodobě. V roce 1521 napsal italský astronom, geolog, lékař a poeta Girolamo Fracastorio báseň Syphilis Sive de Morbo Gallico [Syfilis neboli Galská nemoc]. Pojednává o mladém pastevci jménem Syphilis, jenž podlehl novému onemocnění decimujícímu Evropu počátkem šestnáctého století, nazývanému v té době Great Pox [Variola – Small Pox]. Další termín, lues, vychází z latinského lues venereum – pohlavní nemoc, původně označení obecně pro jakoukoli pohlavní nemoc. První jednoznačný popis syfilidy najdeme v Breviary of Health [Andrew Boorde, vydáno roku 1547]. Boorde popisuje kožní projevy a předpokládá přenos jakýmkoli kontaktem s nemocným, zejména však pohlavním stykem.
–ČTK/RED–
