Polské ženy mohou i nadále legálně podstoupit interrupci v ČR. A to i tehdy, když přicestují pouze za tímto účelem jen na několik dnů. Potvrdilo to Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] s tím, že tuto možnost mají všechny občanky EU. V Polsku v lednu začal platit téměř naprostý zákaz umělého přerušení těhotenství.
MZ ČR svým aktuálním stanoviskem popřelo předchozí výklad ministra Jana Blatného [za ANO]. Ten totiž loni v listopadu v dopise poslanci Františku Kopřivovi [Česká pirátská strana] napsal, že českým lékařům hrozí za provedení interrupce polským ženám vězení.
Ministr Blatný poslanci v dopise napsal, že podle trestního zákoníku je interrupce provedená „jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství“ trestným činem. A zdravotníkům za něj hrozí zákaz činnosti nebo trest odnětí svobody na jeden rok až pět let. Na dva až osm let pak v případě pacientek pod 18 let nebo pokud by se tak dělo opakovaně. Tento výklad však ministerstvo ve svém aktuálním prohlášení popřelo a za nedopatření se omluvilo.
„Uvedená odpověď obsahuje závěry, které nejsou v souladu s platným právem,“ uvedl.
Podle něj i nadále platí stanovisko z roku 2016. Dle jeho výkladu se zákaz provedení umělého přerušení těhotenství nevztahuje na cizinky, které u nás mají povolení k pobytu podle některé z mezistátních dohod. Takovou dohodou je smlouva o fungování EU a z ní vyplývá jasné povolení pro občany EU pobývat na území ČR. Původně zákon ministerstvo vykládalo tak, že provedení potratu cizinkám bez trvalého pobytu v Česku je trestný čin.
Piráti vítají změnu názoru na interrupci v ČR
Podle posledních dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] za rok 2016 bylo v Česku evidováno 1 773 potratů cizinek. To představovalo pět procent všech potratů v Česku.
Obrat názoru ministerstva přivítal František Kopřiva: „Zákaz potratů ženám zcela bere právo rozhodovat o vlastním těle. Navíc ze statistik víme, že zákazy nevedou k výraznému snížení interrupcí, jen je přesouvají do ilegality. Je tedy potřeba nabídnout polským ženám pomoc. Oceňuji, že se k tomu ministerstvo zdravotnictví nakonec postavilo čelem.“
Upřesnil, že cílem i nadále zůstává, aby žádné ženy nenutily nepříjemné okolnosti k umělému přerušení těhotenství.
„Podporujeme proto, aby stát rozšiřoval terénní sociální služby, podporoval rodiny a pomáhal slaďovat rodinný a pracovní život,“ dodal.
Radost vyjádřila i europoslankyně Markéta Gregorová [Česká pirátská strana]: „Polky i další občanky Evropské unie nebudou v České republice diskriminovány při žádosti o interrupci.“
Polsko má s interrupcemi problém už dlouho
V Polsku koncem ledna začal platit téměř naprostý zákaz potratů. Zpřísnily se tím už beztak velmi restriktivní předpisy. Nově jsou interrupce zakázány v případě závažného poškození plodu. Na vady plodu připadalo asi 98 procent legálních potratů. Ženy mohou v Polsku potrat podstoupit jen tehdy, když těhotenství ohrožuje jejich život nebo zdraví, anebo když otěhotní v důsledku znásilnění nebo incestu.
Většina Evropského parlamentu Polsko za zákaz odsoudilo. Podle několika konzervativců, mezi nimiž jsou zástupci polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost [PiS], nová pravidla zaručují obranu křesťanských hodnot a lidského života.
Polský ústavní soud ke svému nálezu ohledně potratů dospěl už loni v říjnu. Na protest proti němu tehdy navzdory pandemii covidu-19 vyšly do ulic desetitisíce lidí. Když začaly nové předpisy v lednu platit, protesty pokračovaly. Kritici zákazu poukazovali mimo jiné na praxi polských žen, které za interrupcí cestují do jiných zemí. Případně ji absolvují na takzvaných „potratových lodí“.
Jednou z nejznámější z nich byla v minulosti nizozemská loď Langenort, plující interrupční klinika, která kotvila u polských břehů. Dodejme, že plavidlo patřilo nizozemské nadaci Ženy na vlnách [Women on Waves] a plavilo se u břehů zemí se zakázanou interrupcí.
–ČTK/RED–
