Ruská vakcína Sputnik V prokázala v poslední fázi klinického testování účinnost 91,6 procenta. Při jejím hodnocení vědci nepotvrdili žádné vážnější komplikace. Alespoň to uvádí vědecká studie publikovaná v uznávaném časopise The Lancet.
Závěrečné, třetí fáze klinického testování ruské vakcíny pojmenované po družici Sputnik V se zúčastnilo téměř 20 tisíc osob. Tři čtvrtiny z nich dostaly očkovací látku. Od počátku samotného testování se virem SARS-CoV-2 nakazilo celkem 16 naočkovaných lidí. Ze skupiny účastníků, kteří dostali placebo látku, se virem infikovalo v součtu 62 osob. Při podání dvou dávek dosáhla účinnost vakcíny Sputnik V podle informací zveřejněných v listu The Lancet 91,6 procenta.
Klinické testy dále prokázaly, že vakcína dokáže zabránit rozvoji středně až těžkému průběhu nemoci covid-19. Výsledky studie vylučují vážné nežádoucí účinky po aplikaci vakcíny. U dvouvektorové vakcíny Sputnik V [lidské adenoviry 5 a 26] je podle studie i velmi dobrá protilátková a buněčná odpověď.
„Skladování a distribuce při mínus 18 °C, ale ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo i možnost 2 – 8 °C [lednice]. Cena jedné dávky zřejmě pod 10 USD,“ okomentoval na sociální síti studii Sputniku V publikovanou v Lancetu epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity [LF OU] Rastislav Maďar.
Zmiňovanou téměř 92procentní účinnost prokázala vakcína také u lidí starších 60 let. Těch se do třetí fáze testování zapojilo zhruba 10 procent. V průběhu závěrečné fáze testování Sputniku V podle zveřejněné studie zemřeli čtyři její účastníci. U žádného z nich se dle The Lancet neprokázala souvislost s očkováním.
Rusko Sputnik V dotestovalo
K použití schválilo ruské ministerstvo zdravotnictví vakcínu Sputnik V vyvinutou v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji už loni 11. srpna. Vědečtí pracovníci tehdy ostře zkritizovali postup ruských regulátorů. Podle nich nebyl Sputnik V v té době dostatečně otestovaný a Rusko zároveň odmítalo poskytnout bližší informace o výsledcích hodnocení.
Tento týden v The Lancetu publikovaná studie tak částečně napravila pochybnosti o dokončení třetí fáze testování Sputniku V.
„Uvedené výsledky jsou jasné a vědecký základ očkování byl prokázán,“ uvedli v komentáři časopisu profesoři Ian Jones a Polly Royová.
Důvěru ve schopnosti vědeckých pracovníků ruského epidemiologického ústavu Nikolaje Gamaleji vyjádřil i český biochemik a prorektor Univerzity Karlovy [UK] pro vědeckou činnost Jan Konvalinka.
„Věřím, že bude ruská vakcína Sputnik fungovat, moji nedůvěru ale zvyšuje to, že byla v Rusku povolena dříve, než se dokončilo klinické testování, s tím může mít EMA problém,“ uvedl v diskuzi platformy Česko! A Jak dál?
Upozornil, že pokud dodá ruská strana data z poslední fáze testování, tak to může být v pořádku. Podle Konvalinky už dokonce ruská vláda podala žádost o podmínečnou registraci vakcíny Sputnik V k Evropské agentuře pro léčivé přípravky [EMA].
O účincích ruského Sputniku V nepochybuje další významný vědec Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
„Jsem přesvědčen, že ruská vakcína Sputnik V bude fungovat velice dobře, i když se tady tomu lidé smějí,“ uvedl s tím, že ruští vědci při jejím vývoji použili dva různé adenovirové vektory. A to je dle jeho slov výhoda.
„Dvouvektorová ruská adenovirová vakcína Sputnik V má tu výhodu, že protilátky proti virovému nosiči nerozeznají a neoslabí druhou imunizační dávku,“ vysvětlil.
Sputnik V si objednávají i evropské země
Podle agentury TASS má Rusko v plánu dodat v roce 2021 dávky vakcíny pro více než 700 milionů osob. Na její výrobě se podílí Ruský fond přímých investic [RDIF]. Podle jeho zástupce výroba očkovací látky začala vedle Ruska už i v Jižní Koreji a Indii.
V únoru se podle něj začne s produkcí vakcín i v Číně. Poptávku ze zahraničí má primárně uspokojit právě výroba ze zahraničních závodů. Sputnikem už očkují zdravotníci v Maďarsku, Srbsku i v některých zemích jižní Ameriky.
–RED/ČTK–
