Úzkostné stavy se v době epidemie covidu-19 u lidí v Česku zvýšily dvojnásobně, deprese až trojnásobně. Psychickou zátěž řeší lidé v bezmála rok trvající době plné omezeních antidepresivy, léky na spaní a někteří bohužel i alkoholem. Potvrdil to průzkum Národního ústavu duševního zdraví [NÚDZ].
Téměř rok trvají vládní restrikce, které mají zabránit šíření covidu-19 v zemi. Téměř rok nechodí žáci a studenti do škol a v zemi panují mnohá společenská a kulturní omezení. Přitom se ukazuje, že virtuální svět lidem sice pomáhá, ale nestačí. Potvrzují to výsledky studie NÚDZ, které ukázaly, že se loni dvojnásobně zvýšil počet lidí trpících úzkostnými poruchami. Depresi řeší dokonce trojnásobně více lidí ve srovnání se stavem před březnem 2020, kdy epidemie začala. Podle psychiatrů se zvýšilo riziko sebevražedného chování.
„Na chronickou zátěž lidé reagují pestrým a individuálně odlišným repertoárem zvládacích strategií, z nichž mnohé jsou nevhodné, neúčinné nebo škodlivé. Zaznamenáváme nárůst užívání antidepresiv, léků proti úzkosti a léků na spaní,“ popisuje Ladislav Csémy z NÚDZ.
V Česku rostou počty nadměrných pijanů alkoholu
V posledním roce se u nás podle něj zvýšila i spotřeba alkoholu. Studie NÚDZ uvádí, že se v době pandemie o 60 procent zvýšil počet těch, kteří pili pravidelně každý týden a častěji nadměrné dávky alkoholu. Konkrétně se ve studii provedené na skupině 3 300 dospělých osob ukázalo, že v době epidemie vzrostl ze 4,07 procenta na 6,39 procenta počet osob, které pily nadměrné dávky alkoholu pravidelně každý týden nebo i častěji. Nárůst byl v podstatě stejný pro pivo, víno i destiláty.
Změny v konzumaci alkoholu v době pandemie potvrdila i studie Národního monitorovacího střediska. Podle ní spotřeba alkoholu vzrostla hlavně u lidí, kteří pili alkohol pravidelně a často i před epidemií. Naopak umírnění konzumenti spotřebu v covidové době ještě snížili.
„Alkohol však není dobré řešení stresu. Nadměrný příjem alkoholu má negativní účinek na zdraví, výrazně ovlivňuje psychiku, zhoršuje úsudek, snižuje kontrolu chování,“ říká Csémy.
Dodává, že krátkodobou euforii a pocit zapomenutí na starosti vystřídá deprese nebo často i agresivní chování zaměřené na partnera.
Češi měli problém s alkoholem i před pandemií
Spotřeba alkoholu, která je v Česku daná i jeho společenskou tolerancí, je ve srovnání s jinými zeměmi velmi vysoká. Dlouhodobě patříme do první pětky zemí s nejvyšší spotřebou čistého lihu na hlavu.
Za hranicí rizikového pití se u nás pohybuje přes 1 milion lidí. Poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace [WHO] z roku 2018 nás ve spotřebě alkoholu na hlavu zařadila na třetí místo na světě.
„Průměrný Čech podle této studie vypil 14,4 litrů čistého lihu za rok. Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává 4:1, to je 23,2 litrů u mužů a 6,1 litrů u žen,“ uzavírá Csémy.
–RED–
