Počty nově diagnostikovaných HIV v ČR rostly od roku 1985. Svůj vrchol dosáhly přírůstky roku 2016, kdy se virem nově infikovalo celkem 286 osob. „Od té doby mají sestupný trend,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz David Jilich z Kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí Nemocnice Na Bulovce [NNB].
Podle Davida Jilicha nejde HIV v podstatně vymýtit, protože osoby, které jsou diagnostikovány dnes a zítra, tak před sebou mají mnoho desítek let života s jeho nezměněnou délkou. Infekce HIV se dá totiž při včasně podané medikaci úspěšně léčit a nakažený žije zcela běžný život, byť jde o nemoc stále nevyléčitelnou.
„U HIV infekce je největším úskalím dlouhé bezpříznakové období. To znamená, že člověk, který je nakažený například rok, stále vypadá zdravě a cítí se tak. Může podstoupit běžná vyšetření, včetně krevních testů, a nic se nemusí prokázat,“ upozorňuje David Jilich.
Virus HIV v těle odhalí pouze cílený krevní test, a to v jakémkoliv stadiu, případně potvrdí i podezření na něj. Nebezpečí tkví v tom, že sice spíše ve výjimečných případech ale přeci může být nakažený člověk i deset let HIV pozitivní bez jakýchkoliv příznaků. Přitom je infekční a může nakazit další osoby.
Na HIV zabírají takzvaná antiretrovirotika
Rozvoji infekce přitom dokáží zabránit i u nás dostupné léky, takzvaná antiretrovirotika, jež spadají do úhrad od pojišťoven. Pokud jsou léky podány včas, nakažená osoba může prožít stejně dlouhý a kvalitní život jako osoba bez HIV.
„Vyšetření a konzultace s lékařem i antiretrovirová léčba, to znamená léčba HIV infekce, jsou plně hrazeny z prostředků zdravotního pojištění,“ potvrzuje lékař.
Dodejme, že od roku 2015 platí celosvětový konsenzus, že léčba HIV má být podávána ihned po stanovení diagnózy všem lidem. Bez ohledu na věk, zdravotní stav či délku probíhajícího onemocnění, což do té doby neplatilo. Díky tomu je přes 95 procent osob v současné době léčených.
David Jilich: Pacienti přistupují k léčbě zodpovědně
Diagnostikovaní pacienti se v České republice léčí celkem v osmi specializovaných HIV centrech. Největší z nich je právě v Nemocnici Na Bulovce, ve kterém zdravotníci pečují o zhruba 1 700 HIV pozitivních pacientů.
„Naši pacienti jsou velmi svědomití, musí být správně poučení, vědět co je cílem a jaká je prognóza v případě dodržení všech těch doporučení,“ říká Jilich s tím, že jen velmi malé procento léčbu nedodržuje.
Do centra pacienti docházejí zhruba dvakrát do roka, kdy absolvují klinické a laboratorní vyšetření, včetně konzultace s lékařem.
Šíření nákazy sníží primární a sekundární prevence
Důležitá je podle Jilicha v tuto chvíli primární prevence. To znamená, stále lidem připomínat pravidla ochrany před nákazou virem HIV. Za další pak včasné odhalení nově infikovaných, kteří o své nákaze nevědí a mohou ji proto šířit dál.
„Nemůžeme vymýtit HIV, ale měli bychom se snažit zaměřit na ty osoby, které se nemusí nakazit a za druhé na ty, které už nakažené jsou a nevědí o tom, to je priorita,“ vysvětluje.
S tím souvisí možnost domácího testování na přítomnost viru HIV u osob, které mají podezření na nákazu, ale nechtějí z nějakého důvodu navštívit HIV centrum. David Jilich upozorňuje, že takové testování není na škodu, vždy se však musí výsledky ověřit standardní metodou.
„Nemůže to být všespásná diagnostika,“ říká.
Domácí tesy na HIV jsou podle něj dobrý nástroj pro lidi, kteří se normálně neodhodlají zajít se otestovat přímo do zařízení.
„Pokud jim vyjde nejasný nebo pozitivní výsledek, a pak si nechají výsledek ověřit v akreditované laboratoři, pak je to v pořádku,“ říká.
Co do citlivosti a specificity [testování protilátek na HIV, pozn. red.] domácích testů na HIV, liší se podle něj v závislosti na výrobci. V posledních letech se dle něj ale moderní generace těchto testů co do kvality výrazně zlepšila. Dostupné jsou v některých lékárnách nebo doporučuje obrátit se na některou z nevládních organizací.
V Česku se kumulativně potvrdilo 3 462 HIV pozitivních
Nejvíce HIV pozitivních přebývá v Praze, a to především ze sociologicko-ekonomických důvodů a také kvůli početné gay komunitě. Na druhé straně je povědomí o HIV infekci mezi homosexuály výrazně vyšší než u heterosexuálních párů. Průzkumy ukazují, že většina lidí už na HIV téměř zapomněla. Každý, kdo měl za svůj život byť jediný rizikový pohlavní styk, může být ohrožen přenosem HIV a jiných pohlavně přenosných chorob.
Od roku 1985, kdy se v Česku začala sbírat data o HIV pozitivních, se potvrdilo 3 462 nákaz [data k 31.10.2020], zhruba 85 % mužů a 15 % žen. HIV pozitivních osob ve věku 50+ je u nás méně než v ostatních zemích světa. Nejvíce nově odhalených HIV pozitivních osob je ve věku 30 až 40 let. Dříve se jejich věkový průměr pohyboval v rozmezí 25–35 let.
Veronika Táchová
