Veganská strava zřejmě zvyšuje riziko zlomenin

Veganská a vegetariánská strava vede k vyššímu riziku zlomenin. Zjištění vychází z nové studie EPIC-Oxford, kterou zveřejnil časopis BMC Medicine. Několikaletý výzkum dále ukázal, že co do zdraví kostí jsou na tom nejlépe konzumenti ryb.

Rozdíly v riziku zlomeniny mezi vegany, vegetariány a konzumenty masa potvrdila britská studie EPIC-Oxford. Výsledná čísla poukazují na to, že osoby, které nekonzumují maso, nejčastěji pak vegani, mají vyšší riziko celkových i některých místně specifických zlomenin. Konkrétně jde podle četnosti zlomenin u veganů především o zlomeniny kyčle. Naopak nejnižší průměrný celkový počet zlomenin vykazovali ve sledovaném období konzumenti ryb. Za nimi pak následovali konzumenti masa a vegetariáni. Nejhorší výsledky, tedy nejvíce zlomenin, utrpěli ve sledovaných letech již zmínění vegani.

„Zjištění naznačují, že zdraví kostí u veganů vyžaduje dále zdravotní výzkum,“ upozorňují autoři studie a dodávají, že v běžném životě mají být vegani ve srovnání s konzumenty masa a ryb více obezřetnější.

Ve srovnání s konzumenty masa, po korekci socioekonomických faktorů, vlivů životního stylu, indexu tělesné hmotnosti [BMI], byla rizika zlomenin kyčle jedině vyšší u konzumentů ryb [poměr rizik 1,26; 95% CI 1,02–1,54], u vegetariánů [1,25; 1,04–1,50] a veganů [2,31; 1,66–3,22]. To odpovídá rozdílu v mírách 2,9 [0,6–5,7], 2,9 [0,9–5,2] a 14,9 [7,9–24,5] případů na každých 1000 lidí za 10 let. V dalších druzích zlomenin na tom byli v průměru lépe. Vegani měli vyšší riziko zlomenin, celkem [1,43; 1,20–1,70], stehna [2,05; 1,23–3,41] a další zlomeniny [1,59; 1,02–2,50] ve srovnání konzumentů masa.

Jak vědci postupovali

Celkové počty zlomenin u vybraných osob sledovali vědečtí pracovníci od roku 1993 do roku 2001 a poté ještě do roku 2010. Účastníky studie přitom rozdělili do čtyř dietních skupin. Konkrétně šlo o 29 380 konzumentů masa, 8 037 konzumentů ryb, 15 499 vegetariánů a 1 982 veganů. Přičemž data výzkumníci čerpali z nemocničních záznamů a úmrtních listů účastníků studie až do poloviny roku 2016.

„Výsledek diety reprezentuje v průměru 17,6 roku sledování,“ uvádí studie.

Pomocí vícerozměrné Coxovy regrese odborníci zjistili v obou sledovaných dekádách celkových 3 941 a místně specifických zlomenin [paže, n = 566; zápěstí, n = 889; kyčle, n = 945; nohy, n = 366; kotníku, n = 520; ostatní místa, konkrétně jde o klíční kost, žebra a obratle, n = 467].

Veganská strava

Vegani odmítají všechny formy využívání zvířat k vlastnímu prospěchu. Stravují se pouze rostlinnou stravou, především luštěninami, obilovinami, ořechy, semeny, ovocem, zeleninou a houbami. Odmítají veškeré pokrmy a produkty s obsahem čehokoliv živočišného. Nejde tedy pouze vzdání se masa. Vegani nekupují a nenosí výrobky z kožešin, kůže, nepoužívají kosmetiku a drogerii testovanou na zvířatech. Pojem veganství zavedli v roce 1944 zakladatelé britské Vegan Society.

Vegetariánská strava

Vegetariáni odmítají konzumaci masa a masných výrobků, tedy nejedí ani ryby a mořské plody. Hlavní motiv u nich je nezabít živé tvory kvůli lidské obživě. Na rozdíl od veganů se stravují vejci, mlékem a výrobky z něj. Vegetariánství má dnes několik dalších podrobnějších variant. Například laktoovo-vegetariánství, jež toleruje konzumaci vajec, mléka a mléčných výrobků. Dále pesco-vegetariánství, jehož příslušníci konzumují ryby a mořské plody, anebo  pollo-vegetariáni. Na jejich jídelníčku chybí pouze červené maso.

Výsledky průzkumu agentury Ipsos a České veganské společnosti z roku 2019 odhadují, že v Česku žijí zhruba tři procenta vegetariánů a vegetariánek. Veganů a veganek kolem jednoho procenta. Pesco-vegetariánů je zhruba jedno procento a reduktariánů [omezují příjem živočišných výrobků, nevzdávají se jich úplně, pozn. red.] jsou zhruba čtyři procenta. V Evropě jich je až 13 procent. Hlavní motivy k veganství bývají dle instituce Veganuary zdravotní důvody [46 %], etické důvody [43 %] a enviromentální důvody [12 %].

–RED–