Zákon o elektronizaci zdravotnictví dostal ke zpracování letos v únoru Ústav zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS]. Norma ve svém aktuálním znění sice zachovává stávající komunikační systémy, ale zároveň počítá se zavedením další sítě, která bude garantovaná státem a pro lékaře a poskytovatele zdravotních služeb zdarma. A to se nelíbí IT firmám.
Letos v únoru pověřilo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] zpracováním paragrafového znění zákona o elektronizaci zdravotnictví ÚZIS. Norma je nyní v legislativním procesu, jak potvrdila statutární zástupkyně ředitele ÚZIS Vladimíra Těšitelová na konferenci Právní a finanční aspekty zavádění nových technologií ve zdravotnictví.
„Nyní probíhá finalizace meziresortního připomínkového řízení, kdy bude vypořádání připomínek od ministerstva zdravotnictví odesláno na jednotlivá připomínková místa,“ říká.
Podle ní se dá předpokládat, že zákon úřad v nejbližších týdnech předloží vládě a posléze i k projednání a schválení do poslanecké sněmovny. Což ovšem neznamená, že norma projde legislativním procesem před volbami v příštím roce. Byť podle osobního názoru Vladimíry Těšitelové pandemie covidu prosazení zákona urychluje.
Zákon o elektronizaci zdravotnictví
Současná úprava zákona počítá s jeho postupným zaváděním do praxe, konkrétně ve třech úrovních. První úroveň zavedení je plánovaná k 1. červenci 2021, druhá k 1.červenci 2023 a poslední pak v roce 2031.
„Postupný náběh elektronizace zdravotnictví je nastaven tak, aby kopíroval jednotlivé procesy v rámci stávajícího fungování zdravotnictví,“ vysvětluje Těšitelová s důrazem na to, že nevzniká žádné nové zdravotnictví, ale jde pouze o jeho elektronizaci.
Elektronizací zdravotnictví se má vytvořit především databáze údajů o poskytovatelích zdravotních služeb, pracovnících ve zdravotnictví [například jasně vymezená klasifikace] a pacientech. Cíl je vytvořit centrální klíčovou infrastrukturu zdravotnictví, která má i zjednodušit zavádění nových systému do zdravotnictví, a to především s pomocí informačních a komunikačních technologií.
Kmenové zdravotnické registry
V databázi se bude pracovat se třemi základními kmenovými zdravotnickými registry. Půjde o Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb, Kmenový registr zdravotnických pracovníků a Kmenový registr pacientů. Jednotlivé registry budou sbírat aktuální data o daných skupinách. Ke svým údajům budou mít přístup samotní pacienti, to prostřednictvím portálu elektronického zdravotnictví [v kompetenci MZ ČR, pozn. red.]. Ti budou moci k nahlížení zmocnit i určené třetí osoby. Vše se má zavést v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. ÚZIS přitom jedná s Úřadem pro ochranu osobních údajů.
„Návrh zákona důsledně respektuje právo na ochranu soukromí,“ říká Těšitelová.
Zákon o elektronizaci zdravotnictví a výměnné sítě
Součástí chystaného zákona o elektronizaci je dle jeho tvůrců také státem garantovaná služba, takzvaná výměnná síť. Jde o systém sdílení dat a informací, tedy části zdravotnické dokumentace, mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami. Službu výměnných sítí jim má zajišťovat stát bezplatně. Upozornit je třeba i na to, že cokoliv se bude týkat zdravotních služeb a zdravotnické dokumentace, zůstane upraveno i nadále zákonem o zdravotních službách a doprovodnými prováděcími předpisy. Zákon o elektronizaci zdravotnictví bude pouze na tyto záležitosti odkazovat.
Státem garantovaná komunikační síť se nelíbí IT firmám
Připravovaná norma upravující postupnou elektronizaci českého zdravotnictví plánuje do praxe zavést novou komunikační síť, a to především pro poskytovatele zdravotních služeb a lékaře. Ta bude garantovaná státem a pro poskytovatele zdravotních služeb zadarmo. Takový postup ale neschvalují stávající správci komunikačních sítí ve zdravotnictví, které IT služby na českém trhu zajišťují.
„V posledních deseti letech tady digitalizaci táhnou soukromé firmy a investují do toho peníze, čas a motivaci svých lidí. A některé z nich si prošly těžkým rozvojem digitalizace. Najednou jim stát začne zavádět konkurenci, která je zdarma,“ upozorňuje ředitel CompuGroup Medical ČR Vladimír Přikryl.
Softwary této firmy dnes v Česku využívá na 60 procent ambulantních lékařů. Její ředitel dodává, že současní poskytovatelé těchto sítí budou mít s touto konkurencí velké starosti. Nemají totiž jak zmiňuje Vladimír Přikryl kapacity dotovat všechno ze svých zdrojů a nemají státní prostředky k tomu, aby vybudovali síť, která bude pro lékaře zadarmo.
„Stát má více respektovat to, co se v posledních letech na trhu vybudovalo,“ říká.
Podle něj je při elektronizaci nutný hlavně jednotný standard, kterému už se dodavatelské firmy pak samy přizpůsobí.
Veronika Táchová
