Povolávat mediky do práce budou zástupci krajů podle nově upravených seznamů. Z nich jsou vyřazeni studenti, kteří v některém ze zařízení již pomáhají. Na úpravě postupu se v minulém týdnu dohodl zástupce krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek [ČSSD] s koordinátory lékařských fakult.
Nově se pracovní povinnost týká pouze mediků z konkrétního kraje. Povolávání mediků a studentů nelékařských oborů je v gesci krajských hejtmanů, kteří ručí za provoz jimi zřizovaných pracovišť. V případě potřeby výpomoci od studentů o tom jednají s koordinátory dobrovolníků jednotlivých lékařských fakult. Někteří zástupci fakult vyjadřují nespokojenost s praxí i legislativou, jež upravuje povolávání studentů do práce v době nouzového stavu.
„Obecně za lékařské fakulty i nelékařské fakulty pokládáme uplatňování institutu pracovní činnosti za problematickou,“ potvrdil na jednání sněmovního zdravotnického výboru proděkan 3. lékařské fakulty UK v Praze David Marx.
Podle něj v krizovém zákoně u mediků chybí především jednotná metodika povolávání a výkonu činnosti. Důležité je jasné vymezení kompetencí u studentů vyšších ročníků.
„Pověřování studentů činnostmi, které jim formálně na základě smlouvy nepřísluší, vytváří riziko nejenom pro ty studenty, ale i pro zařízení a vlastně i pro pacienty,“ dodal.
Nová úprava seznamu mediků dá jasnější přehled
Ke zlepšení stávající situace a komunikace mezi kraji, koordinátory a mediky má pomoci i nová úprava seznamů, ze kterého se vyřadí již pracující studenti.
„Došlo k jednoznačné dohodě, že oslovování mediků kvůli jejich nasazení v lůžkových zařízeních budou kraje provádět na základě nově dodaných seznamů, které koordinátoři očistí od osob zasmluvněných,“ uvedl hejtman Běhounek.
Se zástupci koordinátorů dobrovolníků osmi lékařských fakult se dále dohodl, že nově v těchto seznamech budou figurovat pouze studenti z konkrétního kraje. To jsou ti, kteří ještě nemají uzavřenou pracovní dohodu nebo nařízenou pracovní povinnost. Z jednání vyplynulo i to, že studenti preferují pro úpravu pracovního vztahu spíše dohody. Oproti tomu využití institutu nařízení práce pak jen ve výjimečných případech.
„Zcela nepřijatelná by byla praxe, aby nařízená práce přerušila už realizovanou pomoc na základě pracovní dobrovolné dohody,“ upozornil Jiří Běhounek s tím, že informace už byla předána všem členům Asociace krajů ČR.
Medici pomáhají spíše dobrovolně než z nařízení
V lůžkových zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče dnes pomáhá zhruba 2 400 mediků z celkem osmi lékařských fakult v Česku. Z nařízení pracovní povinnosti pak 895 z nich. K výpomoci povolávají kraje studenty 4. a 5. ročníků lékařských fakult a posledních ročníků zdravotnických škol a jiných nelékařských oborů. Podle aktuálního znění krizového zákona mohou povolaní studenti vypomáhat maximálně jako ošetřovatelé. Podle odborníků by však mohli vykonávat odbornější práci, k tomu je ale třeba legislativní změny. Stávající zákon, který povolávání mediků upravuje, je totiž 20 let starý.
–RED–
