Přítomnost pneumokoka na sliznicích dýchacích cest bez známek infekce se označuje jako nosičství. Pneumokoka má ve svém nosohltanu více než deset procent zdravých dospělých a až 60 procent dětí.
Zákeřnost pneumokoku spočívá hlavně v závažnosti onemocnění, jež vyvolává. K těm lehčím patří záněty horních cest dýchacích a obličejových dutin. Vážnými jsou záněty mozkových blan u dětí a zápal plic u seniorů. V Česku je dostupná vakcína proti pneumokokům, zájem o ní je však malý.
„Jsem vyššího věku a patřím do ohrožené skupiny, tak jsem se rozhodl, že to očkování proti pneumokoku a chřipce podstoupím,“ říká herec a spisovatel Arnošt Goldflam.
Dodává, že nechce ohrozit sebe ani svoji rodinu: „Lékaři potvrzují, že očkování není nebezpečné, tak jsem neměl a nemám strach. Nyní říkám i svým kolegům, ať se nebojí a podstoupí to, když k tomu mají tu příležitost.“
Pneumokok zasahuje všechny věkové skupiny. Rizikové jsou ale dvě, malé děti a starší osoby. Pneumokokové jsou speciální tím, že jsou nadány měnlivostí. Typy, které jsou na sliznicích, se v průběhu doby obměňují. Neplatí proto, že ten, kdo je nosičem jednoho kmenu pneumokoku, jím je po celý život.
Pneumokok: Prvotní příznaky se jeví nenápadně
Infekce vyvolaná pneumokokem se rozvíjí velmi rychle i v několika málo hodinách. Potíž v diagnostice je, že v některých případech začíná velmi nenápadně. Například zvýšenou teplotou, pokašláváním, lehčí bolestí ucha, což bývají především na podzim příznaky běžného nachlazení. Rozdíl je však v tom, že u pneumokokové infekce se příznaky zhoršují rychle a přecházejí ve vysoké horečky, zimnici, třesavku, dušnost, a to v několika hodinách.
„Zákeřný je pneumokok proto, že vyvolává onemocnění různé závažnosti. K těm lehčím patří zánět horních cest dýchacích, záněty obličejových dutin, a ty vážné jsou smrtící infekce. To jsou především u malých dětí záněty mozkových blan, u starších lidí vedou k zápalu plic,“ upozorňuje primářka Kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí Nemocnice Na Bulovce [NNB] Hana Roháčová.
Kvůli na počátku mírnějším příznakům, kterým ne každý věnuje dostatečnou pozornost, dochází k nasazení antibiotické léčby až ve chvíli, kdy už se nemoc rozvinula do závažnějšího stavu. A to s vysokou pravděpodobností trvalých následků i smrti.
„Čím dříve je léčba zahájena, tím vyšší je šance úzdravy, což ale neplatí vždy, v tom je právě zákeřnost tohoto onemocnění,“ říká Roháčová.
Závažný průběh infekce vyvolané pneumokokem zanechává u pacientů dlouhodobé následky. Jakými jsou hluchota, porucha vývoje mozku u malých dětí, u starších osob nemoc postihuje plíce, srdce a další orgány.
Česko je na chvostu proočkovanosti
Klasickou prevencí jsou nespecifická doporučení platná pro všechna onemocnění. Jde o zvýšený přísun vitamínů, otužování se, pravidelný pohyb a vyváženou stravu. Nejúčinnější prevencí zůstává jednoznačně očkování. Co se týče proočkovanosti dětí v české populaci proti některým kmenům pneumokoku, tak jsme za zeměmi, jako jsou Irák, Rumunsko nebo Nigérie. Navíc se v posledních letech u nás míra proočkovanosti snižuje.
„Jestliže dosahuje Česká republika v současné době proočkovanost 65 procent u dětí, tak to považuji za alarmující záležitost, u lidí vyššího věku je proočkovanost daleko nižší,“ tvrdí Hana Roháčová s tím, že přitom jde o dobře snášená očkování, která jsou u nás dostupná.
Doporučuje i kombinace očkování proti chřipce a pneumokokům. Určitou výhodou je, že očkování proti pneumokoku je jednorázové. Proti chřipce je třeba očkovat každoročně.
„Vakcinace proti pneumokokům a chřipce navíc přináší vyšší ochranu i v současné epidemii covidu. Průběh onemocnění může covid-19 ještě zhoršit, proto usilujeme o to, abychom měli tu proočkovanost co nejvyšší,“ vysvětluje.
S vyšším počtem oočkovaných lidí stoupá pravděpodobnost, že virus bude ve společnosti kolovat méně a výrazně kratší dobu. Příklad bychom si dle ní mohli vzít z Maďarska, Slovenska, Turecka, Koreje, Austrálie nebo i Ameriky, kde dosahují čísla proočkovanosti proti pneumokoku 80 procent, ve Spojených státech dokonce 91 procent.
Někteří mají očkování proti pneumokokům zdarma
Očkování proti pneumokokovým infekcím se u nás z veřejného zdravotního pojištění hradí dětem při aplikaci všech dávek vakcíny do sedmého měsíce věku, včetně přeočkování do 15. měsíce věku. Očkování proti pneumokokům nespadá mezi povinná očkování, ale doporučená. Plně hrazené ho mají lidé starší 65 let, opět jde o jejich dobrovolné rozhodnutí, nikoliv povinnost. U nich se očkuje pouze jednou dávku vakcíny.
Bez omezení věku hradí pojišťovny očkování pacientům, pro které je nemoc riziková. Konkrétně jde o pacienty s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny, po transplantaci kmenových hemopoetických buněk, se závažnými imunodeficity nebo o pacienty s prodělanou invazivní meningokokovou infekcí. Z veřejného pojištění se hradí očkování proti pneumokokovým nákazám lidem v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v domovech pro seniory a osobám s nespecifickým onemocněním dýchacích cest, s chronickým onemocněním srdce, cév, ledvin nebo i s diabetem v těchto zařízeních.
Bakterie Streptococcus pneumoniae se přenášejí se ve společnosti zcela nenápadně respirační cestou. To znamená, že se jí může nakazit v podstatě kdokoliv. V populaci jsou i takzvaní přenašeči, u nichž pneumokok nevyvolává žádné příznaky, ale od něhož se bakterie šíří do okolí.
Veronika Táchová
