První dávky vakcíny proti covidu by mohly být koncem letoška. Větší objem dávek by pak měl přicházet na evropský trh v měsících leden až březen. Říká to výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz. Avšak nejen to.
Podle něj farmaceutické firmy při vývoji vakcíny proti covidu odvedly a stále odvádějí fantastický výkon. Vývoj vakcíny zvládly oproti zavedeným zvyklostem o stovky procent rychleji. Umožnily jim to zejména obrovské finanční prostředky, které uvolnily státy a privátní dárci na její vývoj. Podstatnou roli hrají i úřady, jež vývoji vakcíny vycházejí vstříc zrychleným povolovacím řízením a paralelním hodnocením různých fází klinických studií.
„Firmy stále i podstupují obrovské riziko, když rozjíždějí výrobu vakcín, ale nemají za sebou celá klinická hodnocení. Nic však není na úkor bezpečnosti a účelnosti vakcíny. Za vším stojí tlak na to, mít vakcínu co nejdříve, a enormní množství peněz, které do vývoje vakcíny plyne,“ říká Jakub Dvořáček.
V podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz jako první odpovídá na otázku, kdy budou v Česku dostupné vakcíny proti covidu, jak daleko jsou firmy s klinickým testováním. Mluví i o tom, jak si představuje vakcinaci několika milionů lidí. A co by měla vláda vysvětlit veřejnosti, aby očkování proti covidu neskončilo blamáží a zbytečně vynaloženými penězi.
[Pozn. red.: Omluvte sníženou technickou kvalitu záznamu, rozhovor byl pořízen online.]
Rozhodnutí MZ ČR nenakoupit více vakcín se obtížně čte
Jakub Dvořáček v rozhovoru hodnotí krok Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] nenakoupit od firmy AstraZeneca všechny vakcíny, které Česku nabídla Evropská komise [EK]. MZ ČR to zdůvodnilo tím, že si chce ponechat ve svém portfoliu vakcín prostor pro jejich nákup také od dalších výrobců.
„Není reálné, že bychom si třeba v únoru mohli vybrat ze tří, čtyř dodavatelů. To není reálné. V lepším případě budou dva, ale spíše jeden. A já nevidím nikoho, kdo by byl tak daleko, jako je britská farmaceutická společnost AstraZeneca,“ vysvětluje.
Ta dle jeho slov bude schopna – dopadne-li dobře klinické testování – dodat na trh vakcíny proti covidu velice brzy. Mezi další firmy, jejichž kandidátní vakcíny úspěšně vstoupily do poslední fáze klinického hodnocení, patří i Pfizer a BioNTech. Pokud se potvrdí prozatímní pozitivní výsledky, bude vakcína předložena k registraci nezávislým registračním orgánům do konce října 2020. V případě úspěchu by mohl Pfizer/BioNTech dodat prvních 100 milionů dávek v letošním roce. Další 1,3 miliardy dávek by mělo být k dispozici v průběhu roku 2021.
Vakcíny od jiných výrobců ale budou k dispozici nejspíše až v létě a na podzim příštího roku. Teprve tehdy je bude moci ministerstvo nakoupit. Za rozhodnutím vakcíny nenakoupit tak mohou být podle Jakuba Dvořáčka, jak říká v rozhovoru, jiné důvody.
Zároveň upozornil, že v době pandemického stavu platí pro farmaceutické firmy speciální režim snížených marží. To je, že vakcínu lze nyní koupit za v přepočtu zhruba 80 korun. Což ale přestane platit ve chvíli, kdy odezní pandemický stav.
Vakcinaci je třeba řešit už nyní
Jakub Dvořáček v rozhovoru upozorňuje na nutnost dosažení minimálně 70procentní proočkovanosti obyvatelstva. Jenom tak bude vakcína proti covidu skutečně účinná. A lidem je proto třeba srozumitelně vysvětlit, proč se má nechat naočkovat.
„Já se určitě očkovat nechám. Už z toho důvodu, že mám babičku, která má 95 let, která se asi nebude moci očkovat, ale já s ní chci být v kontaktu. Ono je to podobné jako s rouškami. Očkováním chráníte sebe a zejména pak všechny ostatní,“ vysvětluje.
Pak přidává data z průzkumů veřejného mínění, z nichž vyplývá, že očkovat proti covidu by se v Česku nechalo zhruba 40 procent obyvatelstva.
„Lidé musejí pochopit, že očkování není záležitostí názoru jednotlivých individuí, ale je to věc kolektivní. […] A je nesmysl si myslet, že se budou očkovat staří lidé, naopak naočkovat se musejí ostatní, aby je ochránili,“ upřesňuje.
Argumentuje tím, že klinické testy nové vakcíny proti covidu se provádějí, což je standardní postup, většinou na lidech od 18 do 60 let. To kvůli tomu, že u dětí a starších osob je vyšší pravděpodobnost negativní reakce na očkování. U nich se vakcíny vyvíjí až poté, kdy jsou plně a dlouhodobě ověřeny v praxi.
Logistika očkování proti covidu
Nejde však jen o změnu přístupu k očkování jako takovému. Pozornost zaslouží i způsob provedení očkování. Podle Jakuba Dvořáčka není na místě myslet si, že by to mohli zvládnout sami praktičtí lékaři. Důvodů je více, ale k tomu hlavnímu patří, že by prostě kapacitně nedokázali zajistit naočkovat tolik lidí v krátkém časovém úseku.
„V první fázi se tu bavíme o sedmi milionech dávek pro 3,5 milionů lidí. Naočkování proti covidu přitom vyžaduje minimálně deset minut času. To znamená, že je třeba si připravit nejen tu komunikaci účinnosti a bezpečnosti očkování proti covidu, ale i tu logistiku,“ říká.
Podle jeho osobního názoru se do očkování musí zapojit více subjektů a vzniknout by měla i očkovací centra. A ta by měla umět fungovat v takovém provozu, aby se v nich lidé neshlukovali a dále nešířili nákazu.
V podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz se Jakub Dvořáček vyjadřuje i k současné situaci kolem covidu a dostupnosti léků na našem trhu. Z jeho slov vyplývá, že bude-li se situace dramaticky zhoršovat v okolních zemích, lze očekávat problémy se zásobováním tuzemského trhu vybranými léky.
Daniel Tácha
