„Alkohol je velmi demokratická návyková látka, užívají ji všichni. Bohatí, chudí, mladí, staří, byť na každého působí jinak,“ říká k užívání alkoholu v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol při Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN Miroslav Barták.
Průměrně v Česku připadá zhruba 7,7 litru čistého alkoholu na osobu za rok, včetně dětí i abstinentů. Vyplývá to ze studie O užívání tabáku a alkoholu v ČR 2019 Státního zdravotního ústavu [SZÚ]. Ve spotřebě alkoholu patří Češi k těm největším pijanům Evropy. Podle Miroslava Bartáka u nás má vysoká spotřeba alkoholu hned několik důvodů.
„Je tady alkohol všeobecně společensky tolerovaný, je vysoce dostupný a je v podstatě laciný. A to vede, především ta vysoká společenská tolerance, k tomu, že ta vysoká spotřeba alkoholu je relativně stabilní a nijak dramaticky se nemění,“ vysvětluje Miroslav Barták v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.
Zároveň dodává, že u mladší generace už je zájem o alkohol menší ve srovnání s jejich vrstevníky o 15 až 20 let staršími. Z čehož ale vyvstává otázka, zda snížený zájem o alkohol u mladší generace nesouvisí s jejich intenzivním užíváním chytrých telefonů a dalších moderních technologií.
„Ano, i behaviorální závislosti jsou problémem a je to problém rostoucí, ke kterému neměly ty předchozí generace šanci přijít, protože ty technologie neexistovaly,“ říká.
Závislost na technologiích a alkoholu je třeba rozlišovat
Podle Miroslava Bartáka je závislost pouze jedna a nezáleží na jaké látce nebo chování. Mechanismus je totiž vždy stejný, odlišné jsou její projevy. Navíc projevy závislosti na alkoholu a projevy závislosti na informačních technologiích jsou jiné a společností také jinak přijímané.
„Ale byl bych optimista, daleko ne všechny děti jsou závislé, ne každý, kdo používá mobilní telefon, je závislý,“ říká.
Přesto dodává, že může v životě dojít k tomu, že nadměrné užívání pohltí člověka natolik, že ty ostatní věci již nejsou socioabilní s partou, kolektivem vrstevníků. Dále upozorňuje, že informační technologie a alkohol jsou něco jiného.
„Dnes nenajdeme povolání, kde bychom se obešli bez výpočetní techniky a přístupu do počítačové sítě, bez alkoholu se ale dá žít docela dobře. I když pro někoho je to jen těžko představitelné,“ říká.
Úspěšné snížení spotřeby alkoholu v Česku
Podle Miroslava Bartáka máme dvě možnosti, jak dosáhnout snížení spotřeby alkoholu. Ta první je formování zdravého životního stylu, a tedy svobodného rozhodnutí o snížení konzumace alkoholu. K tomu jsou třeba dostupné informace a především i růst zdravotní gramotnosti. Tu druhou možnost má pak v rukou stát prostřednictvím regulací, jako jsou omezování dostupnosti alkoholu, působení na jeho cenu, omezování reklamy, snižování jeho společenské přijatelnosti.
Miroslav Barták: Reklamy na alkohol je opravdu hodně
Podle Miroslava Bartáka je u nás reklamy na alkohol opravdu hodně. Dle jeho názoru je marketingově prakticky nemožné cílit na skupinu mladých dospělých a nezahrnout tam skupinu 17letých. Proto říká: „Já jsem pro tvrdší regulaci reklamy na alkohol.“
Podle něj je možností, jak ji omezit skutečně hodně.
„Můžeme debatovat o omezení času prodeje. Přidání zdravotního varování jako u cigaret, zakázání propagace mimo místa prodeje,“ vyjmenovává a upozorňuje na málo popsanou, ale o to intenzivnější online reklamu. Té totiž dnes mladí naslouchají jednoznačně nejvíce.
Příklad by si dle něj Česko mohlo vzít třeba ze Slovinska. Tam jsou součástí reklam varování o tom, že alkohol poškozuje zdraví. U nás to supluje zatím pouze seberegulace tak, že na některém alkoholu jsou drobné piktogramy. Dobrý příklad jsou pobaltské republiky, které mají výrazně větší regulaci ceny za alkohol a omezují i jeho dostupnost.
„Mně se líbí, když je tam napsané jasné zdravotní varování,“ říká na závěr.
Veronika Táchová