Telemedicína značí poskytování zdravotní péče na dálku. A to s pomocí informačních a komunikačních nástrojů. V praxi se s ní setkal každý. Telemedicína je i telefonát s praktickým lékařem či získání výsledku testů online formou. A jedno je jisté, telemedicína se bude prosazovat čím dál více.
Slovo telemedicína je odvozeno z řeckých výrazů tele, tedy na dálku a medicína, což znamená léčení. Telemedicína v dnešním pojetí znamená vzdálený přenos a sdílení medicínské informace v jakékoliv formě. Tedy hlasové, zvukové, grafické, ale například i obrazové. K přenosu informací dochází s pomocí ICT [Information and Communication Technologies] neboli informační a komunikační technologie.
Světová zdravotnická organizace [WHO] telemedicínu definuje následovně: „Telemedicína je používání informačních a komunikačních technologií pro poskytování zdravotních služeb pacientům na dálku.“
Podle WHO je součástí telemedicíny konzultace mezi poskytovateli zdravotní péče, pacientem a jeho poskytovatelem zdravotní péče. Dále pak telemonitoring zdravotních a diagnostických dat a přenos dat či snímků poskytovateli zdravotní péče.
Co všechno zahrnuje telemedicína
Definice dále říká: Telemedicínou jsou služby zajišťující zdravotní péči na dálku bez fyzické přítomnosti zdravotnického personálu, pacienta a dalších osob. Telemedicínu dnes využívají zdravotnická zařízení i soukromé praxe v prevenci, diagnostice, ale dokonce při léčbě i léčebné rehabilitaci. Dobré je vědět, že telemedicína je součástí elektronického zdravotnictví, tedy takzvaného systému eHealth.
Součástí telemedicíny jsou:
- Telekonzultace.
- Telediagnostiky, což je stanovení diagnózy na dálku.
- Telemonitorování neboli sledování pacienta a jeho zdravotního stavu na dálku, tedy mimo zdravotnické zařízení.
- Telecare, tedy zajištění a poskytování pomoci na dálku. Týká se například seniorní části populace, imobilních pacientů, kteří vyžadují asistenci.
- Televzdělávání, jde o školení, kurzy či jakoukoli jinou výuku, která se přenáší online.
Obor telemedicíny se dále štěpí na telekardiologii, telechirurgii, teleneurologii, telepsychiatrii, telerehabilitaci, teleradiologii, humanitární telemedicínu, telepatologii, teledermatologii a další podobory.
Příklady dobré praxe
V praxi se dnes nástroje telemedicíny používají stále častěji aniž by se to samotného pacienta nějak výrazně dotklo. Nástroje telemedicíny díky sdíleným informacím pomáhají pacientům se lépe zorientovat v systému zdravotnictví i více porozumět své diagnóze. Význam má i pro lékaře, kteří nejsou odkázáni pouze na informace, které v daný moment dostanou od pacienta, ale získají je i ze sdílených dokumentů.
Typickým příkladem využití moderní technologie v této oblasti je například sdílený lékový záznam. Dnes se běžně online předávají například rentgenové snímky mezi jednotlivými odděleními. Lékaři je online posuzují a i společně online formou konzultují. Což ve výsledku znamená úsporu času, financí a přesnější stanovení léčebné terapie u pacienta.
Není ničím výjimečným, když některé z tuzemských nemocnic vyvíjejí a užívají vlastní softwary a ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami je zavádějí do praxe. Zde může jako příklad posloužit telemedicína v kardiologii. Některá pracoviště pacientům zapůjčují přístroj na měření krevního tlaku, mobilní telefon pro bezdrátový přenos naměřených hodnot a náramek pro měření srdečního tepu a pohybové aktivity. Pacienta krátce proškolí a ten si pak doma měří krevní tlak. Naměřené hodnoty sdílí s pomocí zařízení se svým lékařem. Ten díky tomu může rychle reagovat na změny a přizpůsobit jim léčebnou terapii. Někdy to samé poskytují i zdravotní pojišťovny ve vazbě na další vybrané poskytovatele zdravotní péče, případně jejich zprostředkovatele.
Telemedicína je podmíněna 100% zabezpečením dat
Informační a komunikační technologie [ICE] v jakémkoliv oboru a v medicíně obzvlášť, pracují s velmi citlivými informacemi a ty musejí být 100 procentně zabezpečeny. Zájemců o citlivá data přibývá stejně jako hackerů, kteří útočí na softwary zdravotnických zařízeních s cílem upozornit na slabé zabezpečení datových souborů nebo získat finanční obnos za jejich uvolnění.
Podle náměstka informačních technologií Fakultní nemocnice Olomouc, která je součástí Národního telemedicínského centra [NTC], Antonína Hlavinky se citlivá data zabezpečují především autentizací pacientů a jejich přihlašováním. Dále ověřováním identity, NIA, IDRR, řízením souhlasů a napojením aplikace telemedicíny do Národního informačního systému [NIS], kde jsou sdíleny zprávy, výsledky vyšetření, zdravotní dokumentace, jejich platnosti a další informace. Dále je podle něj nutné zajistit, aby k přenosu dat docházelo pouze mezi aplikací a certifikovanými zařízeními.
Důvody jsou nasnadě. Například ve Spojených státech dle studie společností IBM Security a Ponemon Institute postihuje únik dat až 90 procent poskytovatelů zdravotních služeb v USA. Předloni, v roce 2018 Portugalská nemocnice Centro Hospitalar Barreiro Montijo dostala pokutu ve výši 400 tisíc euro za porušení GDPR a únik dat. Ve stejném roce 2018 se spekulovalo o možném úniku zdravotních dat téměř 2,9 milionů obyvatel Norska skrze napadení systémů Helse Sør-Øst, organizace, která spravuje nemocnice v jihovýchodním regionu Norska. A kyberútoky se nevyhýbají ani českému regionu. V nedávné době hackeři napadli IT systémy v Benešovské nemocnici a na několik dní ji totálně odstavily z provozu. Výše škody se odhaduje na 60 milionů korun. Dále následoval kyberútok na nemocnici v Kosmonosech a FN Brno, kde se škoda vyšplhala do stovek milionů korun.
Pozor! Telemedicína není wellness ani fitness aplikace
Hitem loňského roku se staly nositelná zařízení [nejčastěji hodinky] ke sledování stavu vlastního zdraví. Taková zařízení monitorují podobné veličiny jako telemedicína, tedy například krevní tlak, hladinu cukru, a jiné hodnoty. V této souvislosti je třeba podle odborníků upozornit, že v případě užívání takových aplikací jde pouze o sledování veličin pacientem, nikoliv odborníkem, tedy lékařem. Z čehož vyplývá i zodpovědnost za bezpečnost užívání, která se řídí pravidly firmy, jež službu poskytuje.
„Klinické využití je dobrovolné, informativní, doplňující, mimo výkony ve zdravotních službách s tím, že se data typicky nepřenášejí do zdravotní dokumentace,“ vysvětluje na svých stránkách Národní telemedicínské centrum [NTC].
Dále uvádí, že telemonitoring je na rozdíl od wellnes či fitness aplikací nastaven podle pokynů lékaře a lze ho propojit i se zařízeními členů rodiny. Používány jsou přitom ovšem výhradně přístroje definované jako zdravotnické prostředky, nebo ty, jež mají medicínskou certifikaci. Za upozornění stojí i to, že v případě telemedicíny je zajištěna i vyšší ochrana osobních údajů. To s ohledem na zákon o zdravotních službách [Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách] a dle vyhlášky o zdravotnické dokumentaci Vyhláška č.137/2018 Sb. a v neposlední řadě s GDPR [Obecné nařízení o ochraně osobních údajů].
Přičemž data se ukládají v systému, který nemocnice používá. Jde o takzvané PHR [personal health record], což je osobní zdravotní záznam. PHR je elektronický, univerzálně použitelný celoživotní zdroj informací souvisejících se zdravotním stavem pacienta. Informace v záznamu PHR spravují pacienti.
Veronika Táchová
Dobrý den, lze někde najít seznam poskytovatelů telemedicíny v ČR? děkuji