V 90. letech minulého století u nás bylo 4 015 lůžek na infekčních odděleních. Letos jich je pouhých 1 023. Za posledních 30 let v Česku zaniklo téměř tři tisíce lůžek na infekčních odděleních. Což se nyní ukazuje jako problém.
Podle infektologů za rušení infekčních lůžek může především úhradový systém. Všechna infekční lůžka v Česku jsou totiž prodělečná. Podle infektologů je ovšem otázka, zda si tato lůžka na sebe musejí vydělat. Jejich rušení považují za chybu už kvůli tomu, že infekční nemoci tady s námi byly, jsou a budou.
„Infekční nemoci nás provázely, provázejí a budou provázet i dále. I když se některé z nich podařilo vymýtit, tak budou přicházet stále nové a nové,“ potvrzuje přednosta Kliniky infekčních nemocí FN a LF UK Hradec Králové a předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP [SIL ČLS JEP] Stanislav Plíšek.
Podle něj přitom nejde jen o aktuální pandemii nemoci covid-19, i když i ta je toho dobrým příkladem. Jsou tu ale i další nemoci. Jako jsou v Česku dobře známé spalničky, příušnice či černý kašel. Vyskytují se tu i importované infekce z exotických regionů, nozokomiální infekce typu klostridiová kolitida nebo katetrové sepse. Je tu ale i již zmíněný covid-19, SARS či ptačí chřipka.
Síť infekčních lůžek prošla destrukcí
V posledních letech prošel obor infekčního lékařství podle jeho odborníků jednoznačně destrukcí. Každým rokem se v Česku snižují počty lůžek na infekčních odděleních a ruší se i samotná infekční oddělení.
Zatímco do roku 1990 se počty lůžek na infekčních odděleních příliš neměnily, od roku 1990 se jejich počty dramaticky snižují. V roce 1958 u nás fungovalo 4 507 infekčních lůžek, v roce 1990 jich bylo kolem 4 015, o pět let později v roce 1995 jejich počet klesl na 2 395. Nyní, tedy v roce 2020, máme v Česku celkem 1 023 infekčních lůžek, což je zhruba 1,4% podíl na celkovém lůžkovém fondu v zemi.
„V posledních 30 letech došlo k extrémní redukci lůžek na infekčních odděleních v Česku. Na situaci jsme opakovaně upozorňovali, i přesto docházelo k dalším redukcím lůžek,“ říká místopředseda SIL ČLS JEP a primář infekčního oddělení Státní slezská nemocnice Opava Petr Kümpel.
Výsledek je, že na 100 tisíc obyvatel u nás připadá aktuálně v průměru deset infekčních lůžek. Hraniční číslo je přitom pro naši zemi dle infektologů 15 lůžek na 100 tisíc obyvatel.
Destrukce se citelně dotkla i infekčních oddělení
V Česku se v posledních třiceti letech nezužovaly pouze stavy infekčních lůžek, ale rušila se celá infekční pracoviště. Ještě v roce 2004 jich u nás fungovalo na 35, dnes pouhých 24.
„Situace je dnes zcela tristní i v JIP při infekčních odděleních v ČR. Ta síť je velmi, velmi řídká. A naší snahou je, aby se počet lůžek minimálně zdvojnásobil,“ tvrdí Petr Kümpel.
Dodává, že zcela nevyhovující je i nerovnoměrné rozmístění infekčních pracovišť po České republice. Nejkritičtější situace co do počtu lůžek na 100 tisíc obyvatel je jednoznačně ve Středočeském kraji, ve kterém připadá 1,4 lůžka na 100 tisíc obyvatel. Dále v Olomouckém kraji, kde na stejný počet obyvatel připadá 4,8 lůžek, ve Zlínském kraji je to 5,2 lůžek a 6,8 v Karlovarském kraji. Naopak nejzajištěnějšími regiony infekčními lůžky jsou hlavní město Praha s 17,1 lůžky na 100 tisíc obyvatel a Kraj Vysočina s 18,1 lůžky.
„Z těchto čísel vyplývá, že kapacita infekčních lůžek u nás není v současné době dostatečná,“ shrnuje Petr Kümpel s tím, že cílem infektologů je, aby po pominutí pandemie covid-19 nedocházelo k dalším destrukcím infekčního lékařství.
Pomoc přislíbili hlavní hygienička i vládní zmocněnec
Pomoci zastavit úbytek infekčních pracovišť a řešit zajištění dostatečného počtu lůžek přislíbila hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová. Uvedla, že pokud bude i nadále zastávat pozici hlavní hygieničky, tak určitě využije nabídku spolupráce se Společností infekčního lékařství ČLS JEP a zařadí ho jako jeden z bodů strategie Zdraví 2030.
„Měli bychom se věnovat posílení oboru infekčního lékařství, stejně jako oboru epidemiologie a hygieny,“ řekla.
S potřebou změny v organizaci infekčního lékařství v České republice vyjádřil souhlas také vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.
„S oborem infekčního lékařství koexistuji od počátku svého profesního života. Prošli jsme tady tím, kdy tu panoval názor, že infekční lékařství je takovou popelkou. A ukázalo se, že to není dobrý přístup,“ uvedl s tím, že nynější financování oboru je nedostatečné.
Upřesnil, že cílem je nyní revitalizovat celý obor, protože je potřebný. Podle jeho názoru jeden tisíc lůžek na Česko opravdu není dostatečný počet. Podle něj je nyní reálné dosáhnout v regionech stavu 15 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Ovšem také dodal, že to není záležitost zítřka ale několik budoucích let.
„Musíme si vychovat mladé a nové infektology, a to není možné zvládnout během několika málo let,“ řekl.
Samostatně pracující infektolog
Podle přednosty Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 3. LF UK a Nemocnice Na Bulovce [NNB] Jiřího Beneše je nadějí na zlepšení stávající nedostatečné sítě infekčních pracovišť a lůžkových kapacit zřízení pozice takzvaného samostatně pracujícího infektologa.
„Doposud je infekční lékařství koncipováno jako izolační obor, ale infektolog může pracovat samostatně. Vést samostatnou ambulanci, tak jako jiní lékaři a nejenom to,“ říká.
Infektologové by podle návrhu Jiřího Beneše a jeho kolegů mohli pracovat v ambulancích a současně i v nemocnicích. Přijetí takového řešení by podle něj pomohlo vykrýt regiony bez nedostatečných kapacit. A zároveň bez nutnosti opětovného zřizování lůžkových infekčních oddělení. Přičemž by nemělo ale docházet k nahrazování lůžkových oddělení ambulancemi. Nová koncepce by si dle odhadů vyžadovala do budoucna zhruba 1 500 nových odborníků.
„Mezi studenty je infekční lékařství oblíbené, oni to chtějí studovat. Ale tito odborníci nepřijdou, nebo rovnou odejdou, jestliže jim stát nevytvoří dostatečné podmínky pro práci,“ uzavřel s tím, že zlepšit kvalitu zdravotní péče v oboru infektologie se neobejde bez spolupráce ministerstva zdravotnictví, nemocnic a zdravotních pojišťoven.
Veronika Táchová
