Karanténní pravidla byla v Česku o něco zmírněna

V Česku byla zmírněna karanténní pravidla. Nově se karanténa týká pouze osob, které byly s covid nakaženým v úzkém kontaktu bez ochrany nosu a úst minimálně rouškou. Karanténa se tak netýká osob po prodělané nemoci covid-19 po dobu 90 dnů. Posouvá se i doba testování u epidemiologických kontaktů.

Od pondělí 14. září vstoupily v účinnost mírnější pravidla pro nařízenou karanténu u osob, které byly v užším kontaktu s covid pozitivní osobou. V případě, že měl nakažený, stejně jako jeho kontakt, po celou dobu nasazenou roušku a zakryté dýchací cesty, nevztahuje se na něj povinnost karantény.

To, pokud tedy nemá příznaky respiračního onemocnění [zvýšená teplota, rýma, kašel, bolesti krku, hlavy, celková slabost]. Výjimkou jsou kontakty kratší patnácti minut a kontakty, při kterých osoby dodržely minimální sociální odstup v délce alespoň 1,5 metru. Těch se karanténní opatření netýkají ani v případě, že neměly zakrytá ústa a nos rouškou.

„Rouška, ať už chirurgická nebo ušitá doma z vhodných materiálů, je dle dostupných poznatků efektivní ochranou před šířením nákazy. Pokud ji budou mít jak nakažený, tak jeho kontakt, není důvod, aby dotyčný kontakt šel do karantény,“ potvrzuje hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

Do karantény však budou muset osoby, které se při užším kontaktu chránily pouze improvizovaným způsobem. Tedy například tričkem nebo šátkem.

Nová karanténní pravidla

Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové by ale i tak měla osoba, která přišla do bližšího kontaktu s covid pozitivní osobou sledovat svůj zdravotní stav po dobu minimálně deseti dnů. Pokud se u něj projeví jakékoliv změny, pak o tom telefonicky informovat svého praktického lékaře.

V situacích, kdy se výpovědi kontaktních osob rozporují, tedy, jeden tvrdí, že roušku měl, druhý nikoliv, postupují hygieničtí pracovníci cestou opatrnosti. To znamená, že budou jednat, jako by roušku dotyčný neměl a kontaktní osoba půjde do desetidenní karantény.

Karanténa a izolace se od 1. září zkracuje o čtyři dny

90denní postinfekční imunita vyléčených pacientů

Od dnešního dne [15.9.] vcházejí v platnost mírnější karanténní pravidla pro osoby, které se již koronavirem nakazily a z nemoci covid-19 se uzdravily. Po dobu 90 dnů od prokázání nákazy se na ně nevztahují karanténní nařízení. A to jak po kontaktu s infikovaným pacientem, tak i po návratu z rizikové země.

„Odborné skupiny odsouhlasily, že za minimální délku imunity po prodělané nemoci lze považovat období 90 dnů. Pokud v těchto 90 dnech daná osoba bude v kontaktu s nemocným, nebo přijede ze zemí s vysokým výskytem onemocnění, nemusí do karantény,“ vysvětluje vedoucí epidemiologické skupiny a člen klinické skupiny Roman Chlíbek.

Dodává, že takové opatření se týká pouze osob s laboratorně prokázanou nákazou covidem-19.

PCR testy v karanténě se posouvají na 5. až 6. den

Nově se mění i doba vyšetření PCR testy u epidemiologicky významných kontaktů [karanténních osob, pozn. red.]. Osoby, které se kvůli blízkosti s covid pacientem dostaly do karantény, se PCR testem otestují až čtvrtý nebo pátý den od kontaktu. Doposud se testy prováděly obvykle v prvních třech dnech od prokázaného kontaktu.

„Test v prvních třech dnech byl u bezpříznakové osoby moc brzy. Existovalo zde vysoké riziko nezachycení pozitivity. Proto jsme algoritmus podrobili odborné diskusi a změnili podle aktuálních odborných poznatků,“ říká Roman Chlíbek.

Podle něj symptomatický kontakt bude nadále testován první až pátý den v závislosti na epidemiologickém vyhodnocení.

Nemocní s laboratorně potvrzenou nákazou covidem, jejichž zdravotní stav je závažný a příznaky nemoci u nich přetrvávají dobu delší 14 dnů, zdravotníci znovu otestují PCR testem. Pokud ten bude i po 14 dnech pozitivní, odeberou biologický materiál ještě pro otestování na životaschopnost viru. Pokud ten vyjde negativně, nemocný je považovaný za neinfekčního. Zdravotníci jej mohou vrátit na běžné oddělení.

I nadále platí, že nakažení s mírnými nebo žádnými příznaky končí svou dobu izolace po uplynutí deseti dnů bez PCR testu. Výjimkou jsou pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách. Izolace se u nich ukončuje vždy PCR testem.

Karanténní pravidla a vůbec přístup k dětem

Pro dětský věk je typický zvýšený výskyt respiračních případně střevních onemocnění. Často doprovázených zvýšenou teplotou a to zejména na podzim, během mírných zim a na jaře. Podle pediatrů se příznaky takových nemocí u dětí ve srovnání s dorostovým a dospělým věkem odlišují. Pro děti ve věku zhruba do 15 let proto nelze používat podle Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP [OSPDL ČLS JEP] doporučené postupy během pandemie onemocnění covid-19 určené pro dospělé pacienty.

Proto vypracovali dětští lékaři a epidemiologové manuál pro pediatry, školská zařízení i rodiče, jak mají postupovat u dětí s respiračním onemocněním. Upozorňují v něm například na to, že pokud má dítě kašel, rýmu, zvýšenou teplotu či slabost, nemusí to vždy znamenat nákazu covidem. Dítě má zůstat doma a léčit příznaky obvyklým způsobem. Lékařskou pomoc je třeba vyhledat, pokud to zdravotní stav dítěte vyžaduje. A to nejprve bez fyzického kontaktu, tedy telefonicky.

Pediatři vydali postupy pro nemoc covid u dětí

Rodiče dětí s alergiemi, chronickou rýmou či astmatem o tom mají školu včas informovat a potvrdit jim chronicitu dítěte čestným prohlášení. Potvrzení od lékaře, že dítě takovou nemocí trpí, pak záleží pouze na nich samotných. Nejde tedy o jejich povinnost.

–VRN–