„Teď už je jedno, zda otestujeme deset tisíc nebo dvacet tisíc lidí za den, protože ta nálož viru už v té společnosti je. A já chci vědět, co mám říkat veřejnosti, jak se má teď při šíření viru chovat,“ uvedl na včerejším [9.9.] jednání sněmovního zdravotnického výboru jeho místopředseda Bohuslav Svoboda [ODS].
Dodal, že byl nedávno v Rakousku, které je dle jeho slov z hlediska řešení covidu-19 docela jiným světem.
„Tam je nepředstavitelné, aby někdo šel na prohlídku hradu bez roušky, zatímco my tady diskutujeme, v kolika lidech lze jít na hrad bez roušky,“ uvedl s důrazem na to, že jediné, co nám za současné situace může prospět je zvládnutá prevence před dalším šíření nákazy.
„A důležitá přitom je i kvalita roušek a respirátorů,“ dodal s tím, že ty měly dostávat všechny ohrožené skupiny a lidé, jimž profese určuje dlouhodobý kontakt s ostatními. Jako příklad uvedl učitele.
Krize covid-19 se vrací
Poslanci na svém včerejším jednání, kdy projednali i zákony o zdravotnických prostředcích a léčivech, vyslechli argumenty ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO], který se k jednání Výboru pro zdravotnictví připojil online, ale i hlavní hygieničky ČR Jarmily Rážové a nového náměstka ministra pro zdravotní péči Aleksiho Šeda. Fyzicky na jednání byl přítomen vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Ten uvedl, že situace ohledně covidu-19 se zhoršuje ve většině evropských zemích.
„V České republice je ale situace ještě o stupínek horší. […] Jsme lehce na počátku explozivního šíření,“ uvedl.
Podle něj lze očekávat, že situace se bude v následujících dnech ještě zhoršovat. Musí se tedy zavést taková opatření, která sníží šíření nákazy okamžitě.
„Třeba Velká Británie nyní limituje počet maximální možné skupiny lidí na šest lidí, nikoli na 600 a více jako u nás. Problém je, že dochází dominantně k aerosolovému přenosu nemoci,“ uvedl s tím, že s velkou jistotou bude Česká republika přijímat v následujících dnech další preventivní opatření.
„Pro mnoho zemí jsme již rizikovou zemí. Co já vím, tak nás mezi rizikové země zařadila Belgie. A velice brzy nás vyhlásí jako rizikovou zemi Němci,“ řekl.
Jeho slova se vzápětí potvrdila, když Německo zařadilo Prahu na seznam rizikových oblastí.
Šíření nákazy: Praha, Středočeský kraj a Jihočeský kraj
Ministr Adam Vojtěch ve svém online vstupu uvedl, že nákaza se nejvíce šíří v Praze, Středočeském kraji, ale rekordní nárůsty hlásí i dlouho bezproblémový Jihočeský kraj. Což potvrdila i hlavní hygienička Jarmila Rážová.
„Stále se nejedná o úplné totální šíření nákazy bez kontroly. Ve většině okresů jsou to ohniska, která jsou pod kontrolou. Nicméně v Praze je situace typická pro všechna velká města, kde je to procento nedohledaných případů zdroje nákazy zhruba kolem 30 procent,“ charakterizovala současnou situaci.
Dodala i výhled pro budoucí dny. Podle ní Praha zůstane oranžová, ale jinak na ministerském semaforu nákazy covid-19 zezelená celá republika. Upřesnila, že jakkoli se zvedají počty hospitalizací [minulý týden cca 90, tento týden cca 240], kapacita lůžek je dostatečná. Řekla, že většina covid pacientů je v produktivním věku, od 30 výše. U nich je průběh nemoci mírný nebo i bezpříznakový.
Odběrová místa nestíhají
Místopředseda výboru Jiří Běhounek [ČSSD] a hejtman Kraje Vysočina zároveň upozornil na stoupající nervozitu obyvatel. Ti dle jeho slov dělají útok na odběrová místa na covid-19. Odběry provází nervozita, stres i útoky na pracovníky těchto míst. Běžné jsou podle něj stále dlouhé čekají lhůty na výsledek.
„Řešte aktivizaci odběrových míst, kde se lze otestovat na covid. Zvažte aktivizaci těch míst, která netestují, ale testovat by mohla,“ promluvil k zástupcům Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR].
Roman Prymula v této souvislosti uvedl, že další odběrová místa jsou připravena a už se jen řeší to, jak zdravotní pojišťovny uhradí jejich činnost.
Kdo řídí ten chaos?
Místopředseda výboru Vít Kaňkovský [KDU-ČSL] vznesl na zástupce MZ ČR dotaz, kdo řídí preventivní opatření proti šíření nákazy s odkazem na chaos při oznamování preventivních opatření. Ministr Vojtěch mu odpověděl, že řízení je jednoznačné. Drží ho Centrální řídící tým covid-19 MZ ČR, v jehož čele je hlavní hygienička.
Diskuze dále směřovala k situaci na krajských hygienických stanicích, kde mnoho pracovníků doplácí na dlouhodobé enormní vypětí. Podle Jarmily Rážové ze 134 nově vytvořených pracovních míst na krajských hygienických stanicích jich je novými pracovníky [vybranými ve výběrovém řízení podle služebního zákona, pozn. red.] obsazeno cca 90. Ne všichni z nich však mohou nastoupit okamžitě.
„Situace v republice se liší. Zatímco některé stanice ani v tuto chvíli nejedou na plnou odbornou kapacitu, v Praze je dnes zapojena celá stanice, což je asi 240 lidí. Ti jsou ale ještě posíleni mediky a armádními mediky,“ uvedla ve věci vytíženosti hygieniků Rážová.
Jako příklad dobré praxe uvedla Kraj Vysočina, který školí zaměstnance kraje, aby mohli pomoci při třetích až čtvrtých hovorech při trasování. Řekla, že jedná se zástupci Policie ČR, aby jim byla nápomocna při trasování.
Jak pitvat oběť covidu-19
Poslanec Rostislav Vyzula [ANO] na jednání zástupce MZ ČR požádal o manuál pro patology, jak pacienty s covidem pitvat, jaké orgány prokázat a podobně. A pak ho zajímala i závažnost onemocnění. Apeloval na to, aby do výzkumu covidu-19 byla zapojena tuzemská akademická obec, která by sledovala a vyhodnocovala genetickou informaci nového koronaviru.
„Ten virus určitě mutuje, ale jak mutuje? Je agresivnější, nebo oslabuje? Bylo by dobré, aby přístup ke covidu-19 byl postaven nejenom na epidemiologické rovině, ale i biologické rovině. Abychom měli informace o té samotné infekci,“ řekl.
Předsedkyně výboru Věra Adámková [ANO] v této souvislosti uvedla, že [na výbor] již přišel metodický list, jak nakládat s mrtvými. Aleksi Šedo řekl, že jen na základě krátkých sekvencí lidského genomu nelze predikovat biologické chování nemoci. Lze jen posoudit vybrané atributy. Ve věci se vyjádřil i vládní zmocněnec Roman Prymula.
„Co se týče té patologie, tak na začátku se řeklo, že se nebude příliš pitvat, takže není mnoho souborů výsledků, ale jsou tu soubory německé a z USA. A ty ukazují na poškození plic i dalších orgánů. Co se týče mutací viru z genových sekvencí, toho opravdu nelze mnoho předpokládat.“
Dodal, že nikdo neví, jak se virus bude chovat, protože nikdo z nás s ním ještě nezažil celou sezónu.
–DNA–
