Na 300 dětí ročně se v Česku rodí s vážně poškozeným zdravím kvůli užívání alkoholu jejich matky v době těhotenství. Dalších téměř tři tisíce dětí za rok u nás přijde na svět s mírnějšími formami poškození zdraví ze stejného důvodu. Tolerance alkoholu u gravidních žen je přitom nulová.
„Děti alkoholiček mívají nápadně malou hlavu, tenký horní ret, široký kořen nosu, bývají krátkozraké a často šilhají. Projevuje se u nich porucha tvorby zubů. Mohou mít i vážně poškozený mozek i srdce. Bývají hyperaktivní, mají problémy s chováním a učením, často je postižen jejich intelekt. Tyto příznaky se označují jako fetální alkoholický syndrom,“ popisuje v Knize o těhotenství, porodu a dítěti její autor a vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK Antonín Pařízek.
Pití alkoholu v době těhotenství přitom v Česku není zase až tak něčím neznámým. Vážné a trvalé následky toho, že žena v době těhotenství konzumovala alkohol, si u nás ročně do života odnáší na 300 novorozenců. Ti se rodí s takzvaným Fetal alcohol syndromem [FAS].
„FAS se projeví dysmorfickými změnami v obličeji, mikrocefalií, mentální retardací a poruchami chování. Mohou být přítomny i vrozené vady srdce a jiných orgánů,“ vysvětluje děkan 2. LF UK Vladimír Komárek.
A pak dalších tři tisíce dětí
Dalších téměř tři tisíce nově narozených dětí ročně u nás trpí mírnějšími příznaky způsobenými přísunem alkoholu v období jejich prenatálního vývoje. Jde o takzvaný Fetal alcohol syndrom disorders [FASD]. Ten se projevuje později často specifickými poruchami učení, vývojovými poruchami řeči, problémy s učením a soustředěním u dítěte.
„Příčinou FAS i FASD je užívání alkoholu matkou v průběhu těhotenství,“ říká Vladimír Komárek s tím, že nejvíce nebezpečné je užívání alkoholu plodem, tedy konzumací matkou.
Podle jeho slov může až k třetině případů autismu nebo ADHD docházet právě kvůli konzumaci alkoholu v období gravidity. Tedy v čase, kdy alkohol prostupuje placentou.
Spotřeba alkoholu v Česku dlouhodobě roste
Podle Vladimíra Komárka je obecně tolerance k alkoholu v České republice poměrně vysoká a jeho užívání poměrně časté. Což se zřejmě odráží i v pití alkoholu těhotných žen u nás.
„Česká republika patří bohužel v pití alkoholu mezi světové premianty, v roce 2019 u nás byla spotřeba čistého alkoholu 8,8 litrů na hlavu, což je o 0,2 litru více než v roce 2018,“ říká v této souvislosti rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Zdůrazňuje, že nadměrná konzumace alkoholu má závažné dopady na lidské zdraví. Jsou s ní spojeny poškození nervového systému, nádorová bujení, domácí násilí, nehody a také porušení plodu matky v době těhotenství.
V Evropě se s užíváním alkoholu v těhotenství setká zhruba 20 procent žen, ve Spojených státech to může být podle odborníků až 40 procent žen. V České republice jsme podle aktuálních dat zhruba na 30 procentech. Odborníci přitom varují, že užívání alkoholu nemá pro těhotnou a plod jediný pozitivní vliv.
Užívání alkoholu: Příklady z praxe
„Už jako mladý lékař jsem se na severu Čech, kde jsem působil, setkával s defekty u novorozenců, jako jsou malá hlava, tenký ret. A všechny tyto defekt měly společného jmenovatele a tím bylo užívání alkoholu v těhotenství,“ vzpomíná Vladimír Komárek.
Podle něj je tolerance alkoholu u fertilních žen přitom nulová. S tím souhlasí Antonín Pařízek, který říká, že alkohol škodí a je jedno ve kterém trimestru ho žena konzumuje. S abstinencí by ženy podle něj měly začít již v období, kdy těhotenství teprve plánují, a pokračovat s ní i v období, kdy dítě kojí.
„Alkohol totiž zcela volně přechází do mléka,“ vysvětluje.
Podle Antonína Pařízka je pozitivní, že zhruba 85 procent žen přestává alkohol užívat ve chvíli, kdy zjistí, že jsou těhotné. Zhruba dvanáct procent žen množství užívaného alkoholu sníží a zbytek bohužel pokračuje v pití alkoholu nadále.
Veronika Táchová
