Předčasný porod je dle odborníků častý problém porodnictví v ekonomicky rozvinutých zemích. Zvyšuje totiž riziko vzniku nemocí a úmrtí novorozence. Snížit počty předčasných porodů v Česku by mohla metoda QUiPP, která v pilotním projektu otestuje na tisíc gravidních žen z celého Česka.
Ročně se předčasně narodí v Česku bezmála osm tisíc miminek. Předčasně znamená před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Z celkového počtu 110 tisíců nově narozených dětí za rok to je kolem sedmi procent.
„Nikdo neumí předčasný porod zastavit. My ho umíme maximálně oddálit a máme problémy dokonce s jeho diagnostikou. Nevíme, jestli předčasný porod hrozí nebo již nastává,“ říká Antonín Pařízek, vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK.
V sousedním Německu se předčasně narodí 8,4 procenta dětí. V Rakousku je to 7,9 procenta a ve Švýcarsku taktéž sedm procent [údaje z roku 2017, pozn. red.]. Ve Spojených státech přijde na svět před dokončeným 37. týdnem těhotenství až deset procent novorozenců.
Předčasný porod: Příčiny nejsou zcela jasné
Podle Antonína Pařízka nejsou příčiny spontánního předčasného porodu dosud spolehlivě objasněny. Vyvolat jej může například předchozí předčasný porod, infekce u těhotné ženy nebo nadměrně rozepjatá děloha. Předčasný porod způsobuje i tabakismus, užívání drog, krátký interval mezi porody, anémie či stres u rodičky. Důležitý je i věk těhotné ženy.
„Co si u předčasného porodu málokdo uvědomuje je věk ženy. Čím starší žena je, tím vyšší riziko předčasného porodu u ní hrozí,“ říká Antonín Pařízek.
Dodává, že ve vyšším věku již má žena například vyšší krevní tlak, trpí ischemií děložního svalu či jeho přílišným rozepjetím.
„Vysoký věk nemá pro miminko žádný pozitivní dopad,“ říká celkem jasně.
Metoda QUiPP: Screening rizika předčasného porodu
Snížit počty předčasných porodů a tím rizika vzniku nemocí a úmrtí předčasně narozených miminek pomáhá v ČR britský screeningový program QUiPP. Zatím jde o pilotní projekt realizovaný Ústavem zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] na Gynekologicko-porodnické klinice VFN a 1. LF UK Praha. Za zmínku stojí i to, že za vyšetření těhotná žena nic neplatí. Jde o projekt EU financovaný z OP Zaměstnanost [OP Z].
Screening rizika předčasného porodu má ve své pilotní fázi otestovat na tisíc gravidních žen v riziku předčasného porodu z celé České republiky.
„Testovat budeme dvě skupiny žen. Ty, které přijdou a vykazují symptomy předčasného porodu a druhou, které je nevykazují, ale mají zatíženou porodnickou anamnézu,“ vysvětluje vedoucí lékař oddělení šestinedělí Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK Patrik Šimják.
Upřesňuje, že do skupiny se zatíženou porodní anamnézou patří těhotné ženy, které již předčasný porod prodělaly. Narodilo se jim mrtvé dítě nebo potratily ve 2. trimestru, nebo dva a vícekrát v trimestru prvním. Ve zvýšeném riziku předčasného porodu jsou podle něj těhotné ženy se zkráceným děložním hrdlem pod 25 mm.
Což dokládají i data ÚZISu. Podle nich v roce 2018 předčasně porodila každá pátá žena se zkráceným děložním hrdlem pod 25 mm. Naopak každá dvacátá žena bez této anamnézy.
A jak metoda QUiPP vlastně funguje?
Vyšetření rizika předčasného porodu metodou QUiPP se u těhotných žen provádí mezi 20. až 24. týdnem gravidity. Podle lékařů netrvá déle než 45 minut. Zdravotníci položí ženě nejprve několik otázek, podle kterých zjistí její dřívější stav [anamnéza, pozn. red.]. Dále jí vyšetří vaginálním ultrazvukem, čímž zjistí délku jejího děložního hrdla [cervikometrie]. Následuje stěr biologického materiálu z pochvy, ze kterého zdravotníci analyzují koncentraci fetálního fibronektinu.
„Fibronektin je glykoprotein přítomný ve vaginálním sekretu v rané fázi těhotenství. S postupujícím těhotenstvím mizí a jeho přítomnost před 34. týdnem gravidity naznačuje blížící se předčasný porod,“ vysvětluje Patrik Šimják.
Na závěr lékař předá ženě výsledek vyšetření, který pomůže jí i jejímu ošetřujícímu gynekologovi v další péči. Případně se dohodnou na dalším postupu sledování a preventivních opatřeních dle stanoveného rizika předčasného porodu.
„Z těchto hodnot jsme schopni vypočítat individuální riziko předčasného porodu pro každou individuální ženu,“ říká Patrik Šimják.
Vyšetření dává příležitost předejít problémům
Každé ženě v podstatě po vyšetření metodou QUiPP lékaři určí její rizikovost předčasného porodu před 30. a 34. a 37. týdnem těhotenství. Nová metoda přináší výhody rodičce, budoucímu novorozenci, ale i lékařům. Ti se totiž mohou na předčasný porod připravit, či usilovat o jeho oddálení a snížit tak rizika s ním související.
„Jak pozitivní, tak negativní výsledek testu má pro ženu vždy pozitivní výsledek,“ říká Patrik Šimják.
Když vychází algoritmus negativně, tak podle něj ženy trpí významně menší úzkostí a strachem z předčasného porodu během gravidity. V opačném případě je pak žena pod pravidelným lékařským dohledem a lékaři se připraví na riziko předčasného porodu. V Česku dnes funguje celkem třináct intermediálních pracovišť a dvanáct perinatologických center, ve kterých se zdravotníci specializují na péči o nedonošené děti.
Česká perinatologie se těší výborným výsledkům
O tom, že je o předčasně narozená miminka v Česku dobře postaráno svědčí aktuální statistická data z porodnictví. Novorozenecká úmrtnost se u nás dlouhodobě snižuje, v loňském roce činila 4,55 procent.
„Česká republika nikdy v historii neměla lepší výsledky v perinatologii jako dnes. A je tak jedním z nejbezpečnějších míst pro porodnictví,“ říká Antonín Pařízek s tím, že porodnictví je nejvíce preventabilním oborem.
„Čím více budeme rodit děti v termínu, tím vkládáme do naší země více naděje, že naši budoucí spoluobčané budou zdraví a spokojení,“ vysvětluje na závěr.
Veronika Táchová
