Mnoho lidí s diabetem si neměří hladinu glukózy tak často, jak to doporučuje jejich lékař. Pravidelné sledování hladiny glukózy je spolu s vhodnou léčbou pro kontrolu diabetu přitom zásadní. Vyplývá to z průzkumu společnosti Abbott.
Průzkum „Já a cukrovka“ byl provedený mezi 219 českými diabetiky 2. typu. Hlavním výstupem je zjištění, že 50 procent respondentů si neměří hladinu glukózy pravidelně, a dalších 25 procent si ji neměří vůbec.
- 25 % respondentů uvedlo, že si zapomíná měření provést. Tento důvod byl nejčastěji udáván ve skupině mladých pacientů [27–35 let]. Provést měření jich zapomnělo 40 %.
- 72,1 % respondentů používá k měření hladiny glukózy glukometr.
- 20 % respondentů si neměří hladinu glukózy kvůli bolesti při vpichu do prstu.
„Pravidelné měření glykémie snižuje riziko hypoglykémie. Ta je doprovázena nepříjemnými příznaky a v nejtěžších případech může vést až ke ztrátě vědomí a úmrtí pacienta. Při kontrole u lékaře pak výsledky pravidelného měření glykémie slouží jako základ k optimalizaci a individualizaci léčby pacienta,“ říká diabetolog z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK v Praze Jan Šoupal.
Do průzkumu byli zahrnuti respondenti s různými způsoby léčby, které odpovídají závažnosti jejich zdravotního stavu. Lidé pečlivě dodržující dietární opatření, pacienti, kteří užívají léky na předpis [takzvaná antidiabetika] a ti, kteří si denně injekčně podávají inzulín. Výsledky šetření potvrdily, že dodržení časového harmonogramu měření hladiny glukózy bylo obtížné pro všechny respondenty bez ohledu na závažnost jejich onemocnění.
Pravidelné měření hladiny glukózy
Podle doporučení České diabetologické společnosti by léčebný plán diabetu 2. typu měl zahrnovat pravidelné monitorování hladiny glukózy. Jedině tak mohou mít diabetici kontrolu nad průběhem choroby a jedině tak jsou schopni upravit dávkování předepsaných léků, dietní opatření a míru zátěže.
„Pravidelné měření glykémie je velice důležité zejména v okamžiku, je-li pacient s diabetem 2. typu léčen injekčně podávaným inzulínem. Pokud léčba vyžaduje aplikaci více injekcí denně, pak by si pacienti měli měřit glykémii přibližně čtyřikrát denně a v některých případech i častěji,” upřesňuje Jan Šoupal.
Diabetes neboli cukrovka 2. typu je metabolické onemocnění, které je většinou navázáno na další zdravotní potíže. Jako je vysoký krevní tlak, postižení nervů, očí a často i ledvin. V praxi bývá příčinou vzniku hnisavých diabetických vředů, většinou na dolních končetinách. Podle údajů z roku 2016 lékaři amputovali dolní končetiny téměř deseti tisícům diabetikům. Avšak k nejvíce přidruženým nemocem diabetiků patří srdečně cévní nemoci.
„Diabetikům nejčastěji zkracují život srdečně cévní choroby. Jakmile je diabetes 2. typu diagnostikován, nemoc sama o sobě ho posune do stadia srdečně cévního rizika,“ vysvětluje Eva Račická z diabetologické a interní ambulance v Ostravě.
Změna trendu se neočekává
Počet lidí s diabetem roste celosvětově a Česká republika není výjimkou. Údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] ukazují, že je u nás s diabetem léčeno více než milion lidí. Odborníci navíc odhadují, že zhruba u třech procent populace nebyl diabetes zatím oficiálně potvrzen, tedy o své nemoci neví a neléčí se. Kolem 90 procent diabetiků trpí cukrovkou 2. typu [diabetes mellitus 2. typu].
„Aktuální problém je, že do diabetologických ordinací přicházejí stále mladší ročníky, kterým je diabetes 2. typu diagnostikován. Výjimkou nejsou už ani pacienti ve věku kolem 30 let. Což bylo v minulosti spíše raritou,“ říká Eva Račická.
Naděje na obrat, co do počtu diabetiků a jejich věku, jsou však podle Evy Račické mizivé. Diabetes 2. typu totiž úzce souvisí s nadváhou, obezitou a životním stylem obecně. A počet lidí s nadváhou a obezitou v Česku každoročně přibývá. Jak ostatně potvrzuje v podcastu pro ZdraveZpravy.cz přední český obezitolog Martin Matoulek.
–RED–
