Novou stálou posilou anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice AGEL Jeseník je mladý ukrajinský anesteziolog László Szücs. Ten nejdříve z Ukrajiny odešel na Slovensko, aby se následně s celou rodinou přesunul do Česka. Jeho příběh je však více než jen o tom, že na Ukrajině vydělával jako lékař sto euro.
László Szücs pochází z malého ukrajinského města Vynohradiv nedaleko maďarské hranice. Jeho maminka pochází z Maďarska. László Szücs odešel studovat medicínu do Ternopilu, kde se seznámil se svou manželkou. Oba úspěšně vysokou školu dokončili.
„Myslím, že úroveň medicíny na Ukrajině je docela dobrá, ale z ekonomického hlediska už je to podstatně horší. Já jsem tam měl plat jako lékař 100 EUR měsíčně. Z toho se nedá vyžít,“ říká László Szücs.
Podle něj na Ukrajině nepřicházejí zkrátka jenom lékaři, ale hlavně pacienti: „Na Ukrajině nefunguje zdravotní pojištění tak jako v Česku. Financování nemocnic je velice bídné a lidé si musí všechno sami platit, celou zdravotní péči. Stát poskytne jen základní minimum.“
Na Ukrajině chyběla perspektiva
V roce 2013 se László Szücs spolu s manželkou rozhodli z Ukrajiny odejít. Bylo totiž jasné, že země se bude ještě dlouho potýkat se svými vnitřními problémy a následky, které jí způsobil ozbrojený konflikt s Ruskem.
„Hledal jsem si nějaké možnosti a přes kamaráda jsem zjistil, že je možnost se uplatnit na Slovensku, udělat si tam aprobaci a další povinnosti a začít pracovat,“ vzpomíná László Szücs s tím, že jej na Slovensko přivedla touha zajistit sobě a své rodině lepší budoucnost.
U východních sousedů, konkrétně v Trenčianském kraji, pracoval od roku 2013. Udělal si na univerzitě v Bratislavě atestaci v oboru anesteziologie a později začal dojíždět přes hranice na služby i do přerovské nemocnice. Poté přišla po čase nabídka občasných služeb v jesenické nemocnici.
„Do Jeseníku mi to trvalo autem tři a půl hodiny, ale zalíbilo se mi tam. S manželkou jsme chtěli žít v menším městě v horách i kvůli dětem a čerstvému vzduchu a Jeseník se nabízel. Dříve jsem pracoval ve větších městech. A to se nám moc nelíbilo. Nebylo ale jednoduché všechno nechat na Slovensku, protože jsme tam s manželkou měli zázemí a především kamarády,“ říká mladý lékař plynulou slovenštinou.
Práce v jesenické nemocnici
Ekonomické důvody a možnosti práce ve městě Jeseník převážily. A doktor László Szücs ihned nastoupil na ARO jesenické nemocnice.
„Já mám tento obor velice rád, jsem v práci spokojený. Některé lidi jsem znal ze služeb, tak nešlo pro mě o zcela nové a cizí prostředí,“ říká László Szücs s tím, že nemocnice splnila vše, na čem se s ní domluvili.
Pochvaluje si i její vybavení: „Oddělení ARO je velice dobře v Jeseníku vybavené. Jsou zde k dispozici některé přístroje, které třeba na Slovensku, v objemu pacientů srovnatelné nemocnici, nebyly.“
Podle něj je to navíc personálně v menších nemocnicích lepší, protože se v nich pozná každý s každým a některé pracovní vztahy mohou přejít i v kamarádství. Zároveň věří, že se v budoucnu uplatní v nemocnici také jeho manželka. Ta by se ráda věnovala gynekologii.
–RED–
