Češi doma hromadí rok od roku stále více léčiv. V roce 2018 v lékárnách odevzdali léčivé přípravky za 3,3 miliardy korun. To je čtyřikrát více než před deseti lety. Častěji přitom nespotřebují nebo neužívají léky na předpis. Což potvrdil průzkum Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL].
Množství nespotřebovaných nebo neužívaných léčivých přípravků v ČR roste stále rychlejším tempem. Dokládají to data z průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Z nich vyplývá, že zatímco v roce 2008 se v ČR zlikvidovalo 235 tun nepoužitelných léčiv, v roce 2013 to bylo již 281 tun a za dalších pět let [2018] dokonce 571 tun. Z čísel tak jasně vyplývá, že v Česku se léky plýtvá a léčivé přípravky se v domácnostech zbytečně hromadí.
„Jsou mezi nimi léčiva exspirovaná nebo otevřená, ale dále nevyužitá, protože lidé třeba už nevědí, na co dané léky jsou, na co jim je pan doktor předepsal. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis,“ říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Nespotřebované léky patří do lékárny, nikam jinam
Jediným správným způsobem likvidace nevyužitých léčiv je podle SÚKLu jejich vrácení do lékárny. Odtud je sváží specializované firmy do spaloven, kde je při vysokých teplotách ekologicky zlikvidují.
„Každá lékárna je povinna od pacienta nepoužitelné léky bezplatně přijmout. Sběr léků v lékárnách, tedy náklady na odvoz a likvidaci, hradí příslušný kraj,“ upozorňuje SÚKL s tím, že likvidace jedné tuny lékového odpadu z lékáren stojí kraj v průměru 34 tisíc korun.
I když roste povědomí lidí o tom, že nevyužité léky se vrací do lékárny, zhruba čtvrtina domácností likviduje léčivé přípravky stále nesprávným způsobem. Například je vyhodí do popelnice společně s běžným odpadem, spláchne do WC. Někteří je odevzdávají ve sběrných dvorech, což také není na místě. Podle SÚKLu se nesprávným způsobem v Česku zlikvidují léčiva odhadem za 1,3 miliardy korun [údaj za rok 2018, pozn. red.]. Přitom léky předepsané na recept stejně jako ty bez receptu jsou nebezpečný odpad a musí se likvidovat odborným způsobem.
„Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet. Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy. Při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit,“ vysvětluje Irena Storová.
Češi často netuší, jak léky správně skladovat
Výsledky průzkumu dále ukázaly na chybovost lidí ve způsobu skladování léčiv, jejich pravidelné kontroly a sledování doby použitelnosti. Češi tak podle průzkumu doma uchovávají v průměru jedenáct různých léků, nejčastěji na bolest, tedy s obsahem paracetamolu a ibuprofenu. Většina domácností je ukládá do krabice, méně často pak do zásuvky či skříňky určené pouze na léky. Je tady ale i nemalá skupina těch, kteří skladují své léky pouze v lednici aniž by tušili, jsou-li takové podmínky pro lék vhodné.
„Správné skladování léčivých přípravků zaručuje, aby byla po dobu jejich použitelnosti zachována kvalita, účinnost a bezpečnost. Podmínky skladování mohou být různé. Informaci, jak lék uchovávat, lze nalézt v příbalové informaci a na obalu léku,“ informuje Irena Storová.
Sdílený lékový záznam pomůže nejenom pacientům
Sdílený lékový záznam, který eviduje veškeré předepsané a vydané léky na předpis, by v praxi mohl snížit množství nadužívaných léčivých přípravků i jejich dvojímu předepisování. Snížily by se tím také výdaje veřejného zdravotního pojištění na úhrady léčivých přípravků. Informace o předepsaných lécích ve SLZ sleduje totiž ošetřující lékař [i lékárník], čímž by se mělo snížit riziko užívání duplicitních léků i jejich nevhodných kombinací.
Pravidelná kontrola domácí lékárničky
Obsah domácí lékárničky mají lidé pravidelně kontrolovat minimálně dvakrát do roka, nejlépe na jaře a na podzim. Tedy v období před sezónou alergií a respiračních nemocí. Získají tím přehled o svých zásobách, ale mohou vyřadit expirované nebo nepoužívané přípravky do lékárny k odborné likvidaci. Veškeré informace o lécích včetně příbalových informací jsou dostupné na webových stránkách SÚKLu v databázi léků.
Doba použitelnosti je vždy vyznačena na obalu léku a na blistru většinou ve formátu Použitelné do: měsíc/rok. Pozor, u léku, který exspiroval, nelze zaručit kvalitu, bezpečnost a účinnost. Před užitím léku, zejména pokud jej má pacient delší dobu doma, je podle SÚKLu vhodné zkontrolovat i vizuální podobu. Změna barvy nebo konzistence nevěstí nic dobrého, byť by doba použitelnosti nebyla zdaleka překročena.
–RED–
