Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o třináct miliard korun. Nemocenské pojištění je součástí sociálního zabezpečení.
Vyplývá to z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] a České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Soustava se do deficitu propadla už loni, a to po deseti letech. Naposledy byla v minusu za minulé krize. Podle zprávy ministerstva o vyplácených dávkách se letos v prvním půlroce na nemocenské dávky vydalo asi 30 miliard korun. Na pojistném se vybralo 17,03 miliardy. Loni za stejnou dobu firmy a živnostníci poslali do systému 18,35 miliardy. Vyplatilo se 19,81 miliardy.
Už první dva měsíce roku – tedy ještě před nástupem koronavirové nákazy – výdaje převýšily příjmy o 1,32 miliardy korun. Do konce března se deficit zvýšil o další miliardu, činil 2,33 miliardy. Na 12,97 miliardy se pak dostal do konce června. V minusu skončil systém ale už loni v době konjunktury. Schodek činil 3,03 miliardy. Propad byl vyšší než za minulé krize v roce 2009, kdy výdaje převýšily příjmy o 2,74 miliardy korun.
Nemocenské pojištění hradí zaměstnavatel
Nemocenské pojištění mají zaměstnanci sjednáno povinně, ačkoliv jej neodvádějí. Hradí ho za ně zaměstnavatel. S růstem výdělků se zvedají i vyplácené dávky. Valorizují se také částky pro jejich výpočet. Loni od července se zrušila třídenní karenční doba u zaměstnanců. Ministerstvo práce už dříve oznámilo, že od té doby vzrostl za první rok průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent.
Koronavirová krize prohloubila deficit
Letos u účtu nemocenských dávek navíc sehrála roli koronavirová nákaza. Kvůli ní bylo Česko od 12. března do 17. května v nouzovém stavu. Školy se zavřely 11. března, do konce června výuku plně neobnovily. Ošetřovné ČSSZ vyplácela po celou dobu na školáky až do 13 let věku, od dubna se zvýšilo ze 60 na 80 procent základu výdělku. Uzavřeny byly restaurace, služby i většina obchodů, mimo provoz zůstaly některé podniky. Systém tak přišel o příjmy z odvodů na nemocenské pojištění.
V prvním pololetí se ve srovnání se stejným loňským obdobím vyplatilo na nemocenských dávkách o čtvrtinu peněz více, na ošetřovném zhruba 7,5krát více a na dlouhodobém ošetřovném o třetinu více. Stejné zůstaly výdaje na otcovskou. O pět procent navíc putovalo do mateřských. Zhruba o pětinu nižší je částka na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ta činí pouze 3,5 milionu z třicetimiliardových výdajů. Nemalé propady v systému nemocenských dávek tak dorovná stát.
Rekordní propad systému nemocenského pojištění
V červených číslech skončilo nemocenské pojištění od roku 1993 podle údajů MPSV celkem sedmkrát. Do roku 1999 byly v systému přebytky. Další čtyři roky peníze chyběly. Od roku 2004 do roku 2008 zůstávaly v nemocenském pojištění miliardy korun. Nejvíce příjmy převýšily výdaje před nástupem recese v roce 2008, a to zhruba o 14,8 miliardy. Po ročním propadu se pak soustava vrátila do plusu, ve kterém zůstala díky vysoké zaměstnanosti a navyšování výdělků devět let až do loňska.
Vliv na stav nemocenského pojištění má i sazba odvodů. V první polovině 90. let činila 4,8 procenta z výdělku – zaměstnavatel platil 3,6 procenta a zaměstnanec 1,2 procenta. OSVČ hradily 4,8 procenta. Od roku 1996 do roku 2008 se celková sazba dostala na 4,4 procenta. Se zavedením karenční doby klesla na 2,3 procenta. Odvody přestali platit zaměstnanci, hradí je pouze zaměstnavatelé a živnostníci. Od loňského července po zrušení karence posílají 2,1 procenta.
–ČTK–
