Mládež a obecně mladí lidé nejsou vždy zodpovědní, tvrdí v souvislosti s šířením nemoci covid-19 hygienici. Argumentují klastry aktuálně nemocných, mezi které patří ponejvíce hromadné společenské akce s účastí mládeže.
Mladí lidé zapomínají podle hygieniků na základní preventivní opatření proti šíření koronaviru. Nedodržují dostatečné rozestupy, zbytečně se shlukují a používají společný inventář, například skleničky. A dále: Při nedodržení sociálního distancu si nezakrývají nos a ústa a za konzumace alkoholu v zábavních podnicích mají i těsný kontakt.
„Šíření nemoci má souvislost s chováním lidí. Problém nám dělají mladí lidé, kteří zapomínají na prevenci. Pokud se bude situace vyvíjet nedobře, pak nám zbývají pouze protiepidemická opatření, která jsou vždy represivní,“ upozorňuje ředitelka Hygienické stanice hl. města Prahy Zdeňka Jágrová.
Problém podle hygieniků spočívá v tom, že prostřednictvím neukázněné mládeže se covid-19 rychle šíří po celé republice. Hygienici pak mají potíže vytrasovat kontaktní osoby. To navíc za situace, kdy aplikaci eRouška má staženo pouze cca 250 tisíc lidí.
Nejen mladí lidé, ale i agenturní pracovníci, tvrdí hygienici
Šíření infekce potvrzují i aktuální klastry nemocných, které hygienici aktuálně řeší. V Praze jde o klub Techtle Mechtle, v němž a z něhož se nákaza rozšířila již na 219 lidí a další případy dle hygieniků zcela určitě ještě přibydou. Dalším je hokejový klub Slavie, ve kterém se nemoc rozšířila na sportovním soustředění. Třetím je opět hromadná akce, při níž bylo mnoho mladých lidí na malé prostoru. Přitom nedodržovali zásady prevence. Nemoc se pak rozšířila po Praze a pronikla i do Ústeckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje.
Potíže hygienikům způsobují i agenturní pracovníci v tuzemských firmách. Kvůli nim vzniklo v Praze, ponejvíce na hromadných ubytovnách, již několik ohnisek nákazy. Jde totiž většinou o pracovníky z ciziny, kteří se sice musí prokázat negativním výsledkem testu na koronavirus, ale do Česka přijedou ještě v inkubační době. To znamená, že onemocnění se projeví až při jejich pobytu na našem území.
Podle Zdeňky Jágrové je zde situace vážná. Jakkoli je totiž Praha na takzvaném semaforu Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] označena zelenou barvou, jež znamená, že v ní nedochází ke komunitnímu přenosu nemoci, realita tak jednoznačná není. Podle ní jde spíše o pomezí mezi zeleným a žlutým stupněm, který už připouští počátek komunitního neboli nekontrolovaného přenosu koronaviru.
Nemáme lék, vakcínu, máme jen represe
Podle Zdeňky Jágrové je třeba omezit především zdroje nemoci v populaci, aby hygienici nemuseli sahat po represích. I když se v Praze podle ní situace vyvíjí vcelku pozitivně, v žádném případě to není vítězství.
„Podíl případů bez prokázaného zdroje nákazy máme asi 18 procent, což hodnotíme jako snesitelné,“ tvrdí.
A to i přesto, že desítky nových covid pozitivních případů potvrzují tamní hygienici každý den a výjimkou nejsou ani víkendy. Od minulého týdne v metropoli přibylo v průměru 56 nových případů denně. Úzce provázaný je s hlavním městem navíc i Středočeský kraj. I v něm v posledních týdnech stoupá počet nově nakažených.
„Nemáme vakcínu, nemáme lék, a tak nám nic jiného, než preventivní opatření nezbývá,“ upozorňuje v této souvislosti Zdeňka Jágrová, která tipuje, že roušky se budou nosit i v nadzemních částech MHD, jakmile se jen trochu ochladí.
V Moravskoslezském kraji epidemie prý utichá
Mimo Prahu patří mezi další region s vyšším počtem nakažených už několik týdnů Moravskoslezský kraj. Zde ale hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová upozorňuje, že se epidemiologická situace mírně zklidňuje. Výjimka je dle jejích slov okres Frýdek-Místek. Reprodukční číslo se v něm pohybuje kolem hodnoty jedna a na 100 tisíc obyvatel v něm připadá zhruba 45 osob s nákazou covid-19.
Jarmila Rážová dále dodává, že i přes několik ohnisek nákazy a vysoký počet nově diagnostikovaných případů v červenci je situace v Česku relativně klidná.
„Od 24.7. do 31.7. se dá hodnotit epidemiologická situace v České republice jako relativně klidná, tedy bez komunitního přenosu,“ říká.
Podstatné podle ní je, že nemoc neproniká do domovů seniorů. A nijak výrazně ani do nemocničních zařízení. Kapacity na JIP a ARO jsou dostatečné. To potvrzuje i předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.
„Systém péče má dostatečnou záložní kapacitu, která by byla ihned aktivována v situaci hrozícího rizika nedostatku kapacity. V současnosti je volná kapacita ARO a JIP 1 203 lůžek,“ tvrdí.
Dodává, že aktuální počty pozitivních pacientů v ČR ale nejsou důvodem k tomu, aby lidé považovali nemoc covid-19 za závažnější než jiné infekční nemoci. Protože i ty mohou mít těžký nebo i smrtelný průběh. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek přesto připouští překvapení z toho, jak rychle se nemoc covid-19 dokáže šíří i v letních měsících.
„Existují určitě i místa, kde ta nákaza je a my o ní nevíme. Žijeme s tím virem tak, jak v té přírodě zůstal, a tak, jak tou společností prostupuje,“ tvrdí.
Souhrnná čísla ke covidu v Česku k 31. 7. 2020
Celkem se v ČR prozatím nakazilo 16 574 osob, z nichž bylo 1 749 hospitalizovaných v nemocničním zařízením. Intenzivní péči na JIP nebo ARO vyžadoval zdravotní stav zhruba 17 procent z hospitalizovaných. Aktuálně k 31.7. u nás bylo 4 597 pozitivních případů, 253 osob v hospitalizaci, 19 procent z nich na oddělení intenzivní péče. V nemocnici doposud s covidem zemřelo celkem 297 pacientů. Na závěr stojí určitě za zmínku i doporučení Vladimíra Černého, jak dnes vlastně nemoc covid-19 vnímat.
- Žádný systém na světě neumožňuje žádnou nákazu zcela zastavit.
- Pozitivně testovaná osoba na covid-19 neznamená nemocný pacient.
- Vysoký počet pozitivně testovaných “nevadí”, pokud se nejedná o zranitelnou populaci z pohledu rizika těžkého průběhu onemocnění.
- Nákazu covid-19 je nutno vnímat jako jiná infekční onemocnění dýchacího systému.
- Naučme se přijmout covid-19 jako další z nemocí, které s námi bude stejně jako jiné virové záněty plic či HIV.
- Dobré je i vědět, že při cca 6týdenní sezony chřipky navštíví lékaře na 996 tisíc pacientů.
- Úmrtí pacienta s covidem-19 nevnímat jako senzaci či selhání systému nebo jednotlivců, ale jako [bohužel] běžný průvodní jev mnoha infekčních i neinfekčních onemocnění.
Veronika Táchová
