Tuzemské nemocnice se v posledních týdnech potýkají s nedostatkem plné krve a obracejí se na veřejnost s prosbou o její darování. Za nižší počty odběrů mohou podle zdravotníků letní prázdniny, sezóna klíšťat, ale i zpřísněné podmínky dárcovství kvůli nemoci covid-19.
Letní sezóna dovolených, vyšší výskyt klíšťat v přírodě, nemoc covid-19, zpřísněné podmínky pro darování krve, dohánění odložené operativy kvůli covidu-19 a také strach dárců krve z návštěvy odběrového místa. To vše dohromady vyvrcholilo nedostatkem krve v českých nemocnicích. Některé z nich označují stavy zásob krve až za kritický.
Krve není v Česku určitě nazbyt
„Nebojte se darovat krev, žádné riziko vám nehrozí a pacienti ji nutně potřebují. Krve je stále nedostatek, prosím neváhejte a přijďte,“ vyzývá všechny pravidelné i nové dárce primářka Fakultního transfuzního oddělení VFN a 1. LF UK Daniela Dušková.
„Pokud vám čas a zdravotní stav dovolí, přijďte darovat plnou krev. Odběry plazmy zkuste posunout na podzimní dny. Aktuálně poptáváme všechny krevní skupiny, mimo skupiny AB. Platí pro ÚVN Praha, OS Jilemnice, OS Mělník a OS Louny. Těšíme se na vás, pomozte druhým,“ obrací se na veřejnost Ústřední vojenská nemocnice [ÚVN] v Praze.
„Děkuji všem, kteří se k tomu postavili čelem a chodili darovat krev i v době pandemie. A rád bych požádal obyvatele Brna a okolí, aby se ozvali naší Krevní bance a přišli darovat krev. Je to jediná tekutina, kterou neumíme uměle vyrobit. Každý jednotlivec je důležitý. Navíc sami nikdy nevíme, kdy krev budeme potřebovat,“ upozorňuje ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.
O letních prázdninách je tradičně méně dárců krve. Letos je situace o to horší, že pro ně platí nová omezení kvůli epidemiologické situaci.
„Bohužel musíme například vyřadit každého, kdo se podíval v předchozích dnech za hranice naší země,“ uvádí Nemocnice Jihlava.
Operativa se po epidemii obnovila, dárci krve nikoliv
Tuzemské nemocnice se v posledních týdnech potýkají s nedostatkem krve, často všech krevních skupin. Obracejí se proto na veřejnost a prosí o její darování. Situace je podle některých ještě horší než v době pandemie covidu-19, protože v tu dobu se v Česku omezila plánovaná operativa pouze na akutní případy.
„Operativa se vrátila do původního stavu, bohužel počet dárců krve nikoliv. Samozřejmě na to mají vliv i prázdniny, kdy část z nich odjela na dovolenou a ti, co se z dovolené vracejí a byli v zahraničí, mohou krev darovat až měsíc po návratu. Roli hraje také velký výskyt klíšťat. Platí totéž, měsíční odklad v případě přisátého klíštěte,“ popisuje primářka Krevní banky FNUSA Jarmila Celerová s tím, že o dalších příčinách můžeme jen spekulovat.
Podle ní roli zřejmě hraje i dohánění odložených operačních zákroků, neustálá obava některých dárců z možné infekce a další.
„Každopádně výsledkem je, že dárců rapidně ubylo,“ říká.
Krevních přípravků může být za pár týdnů ještě méně
Ti větší nemocnice, které zásobují transfúzními přípravky i další smluvní zařízení, mají obavy z toho, že nebudou moci plně vykrýt jejich poptávku po krevních přípravcích.
„V našem registru evidujeme téměř deset tisíc dárců, což pokryje potřeby Všeobecné fakultní nemocnice, ale nedostává se krve pro naše smluvní partnery, třeba FN Motol,“ tvrdí Daniela Dušková.
Štěstí prý je, že mají uzavřenou i spolupráci s jinými mimopražskými odběrovými místy. Díky nim se jim daří absenci krve a přípravků z ní vykrýt v horších časech i pro jiná zařízení. VFN takto spolupracuje například s odběrovými místy v Chrudimi, Rokycanech a v Příbrami, kde zajišťují významnou část z celkem 30 000 odběrů ročně. Avšak i v jejich případě se nových dárců nedostává.
„Aby byl registr dárců krve stabilní, potřebuje transfuzní oddělení ale získávat nové dárce trvale,“ upozorňuje.
Přísnější podmínky dárců omezily jejich počty
Letos se s nízkou zásobou krve a jejích složek potýká více zdravotnických zařízeních než v předchozích letech. To je podle nich způsobeno nižším počtem dárců krve, kteří návštěvy transfúzních oddělení omezili tradičně kvůli letním dovoleným, ale především kvůli zpřísněným podmínkám v souvislosti s nemocí covid-19.
Krev nesmí totiž darovat nikdo po dobu 28 dní po návratu odkudkoliv ze zahraničí, dále po dobu 28 dní po kontaktu s covid pozitivní osobou, 14 dní po kontaktu s osobou, které byla nařízena karanténa a pochopitelně krev nedarují ani lidé s příznaky infekce covid-19 a to do doby jejího vyloučení.
Příznaky nemoci covid-19, ale i jiných nemocí, kdy není možné krev darovat jsou teplota, suchý kašel, dušnost, únava, bolest v krku, ztráta čichu, chuti, bolest svalů, zimnice, zvracení průjem i migréna.
„Pokud se u dárce po odběru změní zdravotní stav nebo se zjistí, že před odběrem měl nějaký rizikový kontakt s člověkem pozitivním na covid, musí to oznámit. Odebraná krev je v takovou chvíli riziková a my ji buď zlikvidujeme, nebo dáme do karantény, než se situace vyjasní,“ vysvětluje pracovník odběrového střediska dárců krve v Nemocnici Jihlava Jaroslav Zelený.
Odběr krve je naprosto bezpečný, není se čeho bát
Pracovníci transfúzních odděleních veřejnosti zaručují, že bezpečnost dárců krve i příjemců transfuzních prostředků je jejich absolutní prioritou. Dárci krve nehrozí v průběhu odběru žádné riziko nákazy čímkoli.
„Všechny, kteří o darování krve zatím jen uvažují, bych rozhodně chtěla ujistit, že se nemají čeho obávat,“ uzavírá Daniela Dušková.
–VRN–
