V České republice je zhruba 91 tisíc pacientů s revmatoidní artritidou [RA], převážně žen. RA jim komplikuje život a může vést k trvalé invaliditě. Pacienti jsou pak plně závislí na pomoci druhých. Nemoc pacientům zkracuje život o pět až deset let, byť nebývá příčinou úmrtí. Onemocnění nelze vyléčit.
Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé [autoimunitní] onemocnění postihující pohybový aparát. Zasáhnout však může i mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce, nebo plíce. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] Ladislava Duška bývá nejčastější záchyt nemoci u lidí ve věku 40 až 60 let. Nejvíce pacientů s RA je pak ve věku 60 až 65 let.
„To znamená, že velké množství pacientů je stále v produktivním věku,“ upřesňuje.
Výjimkou mezi pacienty nejsou ani mladší ročníky a děti. U nich je nemoc diagnostikována jako juvenilní idiopatická artritida [JIA].
„U revmatoidní artritidy jsou typické klidové bolesti. Zpravidla jsou klouby po ránu ztuhlé a plné sevření ruky v pěst může někdy trvat i několik hodin. Ve většině případů se potíže rozvíjejí postupně v řádů týdnů až měsíců. Artritida je zpravidla symetrická a postihuje větší počet kloubů,“ vysvětluje vedoucí Oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu v Praze Ladislav Šenolt.
Podle něj je jedním z příznaků nemoci i únava. Mírné příznaky nejsou dle jeho slov příliš časté. Onemocnění může začínat bolestmi pouze několika málo kloubů, nejčastěji drobných kloubů ruky nebo nohy. V některých případech jsou před rozvojem revmatoidní artritidy přítomny i záněty šlach.
„Ve vyšším riziku jsou pacienti s pozitivní rodinnou anamnézu revmatoidní artritidy a velmi pravděpodobně také kuřáci,“ upřesňuje Šenolt.
Příběh pana Davida Kříže
Nemocí trpí i 33letý David Kříž. RA měla i jeho maminka. O tom, že juvenilní revmatoidní artritidu [JIA] má i on, se dozvěděl již ve svých dvanácti letech. Prvním příznakem byl otok pravého kolene, k němuž se po pár týdnech přidal i otok na levém koleni.
„Mám převážně zasaženy velké klouby, kyčle a kolena. Musím zaklepat, že pokud jsem měl komplikace v jiných částech těla, nebylo to primárně kvůli JIA/RA. Ale bylo to v důsledku léčby. Během ní jsem musel řešit jaterní postižení kvůli podávanému léčivému přípravku, který mi vyvolal silnou reakci jater a také latentní formu TBC,“ říká.
Situace Davida Kříže, který musel používat berle, se zlepšila, když před zhruba třemi roky začal užívat novou biologickou léčbu. K ní se dostal před plánovanou výměnou kyčelního kloubu. Tu musel podstoupit nejen kvůli RA, ale také kvůli tomu, že necelých 16 let užíval kortikoidy. Ty mu, jak říká, kyčle docela poškodily. Dnes je po jejich oboustranné výměně.
„Velmi mě pozitivně překvapilo, jak byl nástup účinků biologické léčby rychlý. Nejhorší byl první vpich. Pak jsem si zvykl, že si musím něco dvakrát denně aplikovat. Po pár týdnech jsem si ale připadal jako zdravý člověk. Mohl jsem se věnovat zaměstnání, ale i koníčkům daleko intenzivněji než před nasazením léčby,“ vzpomíná David Kříž.
Dodává, že úlevu přineslo i to, že se po dlouhé době mohl konečně normálně vyspat. To proto, že netrpěl bolestmi.
Ladislav Šenolta upozorňuje, že i aplikace léků vpichy má dnes alternativu. Na trhu jsou totiž dostupné nové orální cílené syntetické léčivé přípravky DMARD. Ty fungují identicky s biologickými léky. Dokonce mohou fungovat i lépe než ty cílené léky. Indikovány jsou při selhání cílené léčby formou vpichů.
Nástup moderních léčiv pro pacienty s RA
„Syntetické DMARDs dělíme na cílené syntetické a pak konvenční syntetické. Pak tu jsou léky biologická DMARDs. To jsou velice složité bílkoviny, které je velice těžké napodobit. Ve své podstatě jsou stejně účinné, mají stejný minimální počet nežádoucích účinků, jako léky originální,“ vysvětluje Šenolt.
Podle něj při včasném režimu podávání DMARD mohou pacienti dosáhnout stavu s nízkými či žádnými známkami onemocnění. Často se také podávají glukokortikoidy pro jejich rychlý protizánětlivý účinek.
„Cílená léčba se podává ve specializovaných centrech. Ta je indikována při vysoké aktivitě nemoci. V některých případech lze léky podat i při středně vysoké aktivitě. Pokud je účinek konvenční léčby nedostatečný, nebo není pacientem léčba tolerována,“ vysvětluje.
K dispozici jsou také moderní malé syntetické vyrobené molekuly s perorálním podáváním neboli inhibitory Janusových kináz [JAK]. Ty mají rychlý nástup účinku s poklesem a dlouhodobým udržením nízké klinické aktivity a zpomalení rentgenové progrese.
Náklady na moderní léčiva pacientů s RA
Dobrá zpráva je, že od loňského února se k moderní účinné léčbě RA dostávají i pacienti se střední závažností nemoci. Avšak ani to nestačí. I když biologické léky významně prospívají pacientům, náklady ve výši cca 200 tisíc korun ročně prozatím stále brání jejich většímu rozšíření. Podle Jakuba Dvořáčka z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] je však třeba náklady na léčbu RA vnímat v kontextu přímých úspor.
„To jsou úspory, které účinná léčba přinese zdravotnímu systému tím, že udrží pacienta bez potřeby další zdravotní péče,“ vysvětluje.
Podle něj tu jsou i nepřímé úspory. To jsou úspory, které šetří náklady tuzemskému sociálnímu systému. A to tím, že udrží pacienta s RA déle v pracovním procesu.
„Vstupem biosimilárních léků na trh se navíc snižuje cena celé lékové skupiny. Což platí i u původních originálních léčiv. Léky na RA se tak stávají cenově stále dostupnější,“ říká.
Včasné zahájení biologické léčby, která zvyšuje práceschopnost pacientů, může podle dat pacientské organizace Revma Ligy ČR [autor fotografie, pozn. red.] a Ústavu lékového průvodce přinést dodatečných 40,9 milionů korun ročně v podobě odvodů státu.
Jakub Dvořáček pak dodává, že biosimilars jsou příčinou kratších pobytů pacientů v nemocnicích a nižšího počtu invalidních penzí. Podle studie Inovace pro život jen v letech 2010 až 2017 vygenerovaly úsporu ve výši 399 milionů korun. Podle něj v přístupu k moderním léků nyní hraje klíčovou roli novela zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění. Tu nyní po připomínkovém řízení bude schvalovat vláda a následně projednávat Sněmovna.
„Podle toho, jak tato novela dopadne, ovlivní přístup pacientů k moderním lékům. A to nejenom lékům určených pro vzácná onemocnění,“ vysvětluje.
Nízká dostupnost specializovaných center
V případě RA ovšem nejde pouze o přístup k moderním léčivům. Problém působí i relativně dlouhé objednací termíny ke specializovaným lékařům, kteří mohou pacientům s RA pomoci. S tím souvisí i nedostatečné pokrytí České republiky specializovanými revmatologickými centry. Byť je v každém krajském městě minimálně jedno.
„Nejvíce jich je na Ostravsku, ale mnohé regiony nemají dostatečný počet těchto center. To má negativní dopady na zajištění včasné diagnostiky. Tomu lze předejít etablováním center nebo ambulancí pro časný záchyt revmatoidní artritidy. To by dle jeho slov pomohlo diagnostiku a nasazení léčby zkrátit z několika měsíců na několik týdnů. Ideálně dva až tři týdny,“ vysvětluje Ladislav Šenolt.
Dobrá zpráva je, že revmatologická centra rychle vznikají. Jakkoli zdravotnická zařízení, která je chtějí provozovat, dle revmatologů narážejí na komplikace při vyjednávání o uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami.
–DNA–
