I v ČR se objevují přenosy nemocí z komára na člověka. Konkrétně jde o virus západonilské horečky, který je původem z Afriky a cirkuluje mezi ptáky a zejména pak komáry rodu Culex. Odborníci proto doporučují prevenci proti tomuto hmyzu.
Komáři jsou ve světě považováni za nebezpečného přenašeče virů, bakterií a parazitů. Na svědomí mají přenosy smrtelných nemocí, jako jsou malárie, japonská encefalitida, žlutá zimnice, vir zika či dengue. U nás komáry lidé vnímají spíše jako otravný hmyz a k přenosu nemocí komárem dochází vzácně. Prevence je ale dle odborníků třeba i v našem regionu.
Zhruba do 50. let minulého století byly podle informací Státního zdravotního ústavu [SZÚ] i v Česku, konkrétně na jižní Moravě, potvrzeny případy malárie přenesené z komára rodu Anopheles. Od konce 2. světové války se u nás, ani jinde v Evropě tato nemoc již neobjevila. S výjimkou Turecka a importovaných případů u cestovatelů, kteří pobývali v endemických malarických oblastech. Cestovatelé ostatně do Česka přivážejí i jiné tropické nemoci přenášené komáry.
V Česku byl potvrzen virus západonilské horečky
Přesto ale komáři v Česku jeden virus, který je původem z Afriky, přenášejí a zdravotníci se s jeho přenosem z komára na člověka v praxi setkávají. Jde o virus západonilské horečky, který v přírodě cirkuluje mezi komáry rodu Culex a ptáky.
„V České republice byla méně nebezpečná linie tohoto viru poprvé izolována již v roce 1997 na Jižní Moravě. Od roku 2014 byl pak na území České republiky [jižní Morava a jižní Čechy, přenašeči Culex modestus a Culex pipiens, pozn. red.] potvrzen u komárů i výskyt nejvíce virulentní linie 2,“ uvádí SZÚ.
Zdravotníci pak podle SZÚ potvrdili první případy onemocnění člověka vyvolané právě tímto virem v roce 2018.
„I když prevalence viru v komárech je nízká a komáři Culex primárně nevyhledávají člověka jako hostitele, doporučuje se osobní ochranu proti komárům nepodceňovat ani na území České republiky,“ upozorňuje SZÚ.
Proti komárům je třeba se chránit, i v Česku
Komáři bývají nejčastěji v blízkosti stojatých a tekoucích vod. Daří se jim v listnatých a lužních lesích a v podmáčených místech. Právě tato místa jsou hojným líhništěm komárů, a proto by měli lidé i v zahradách vyprázdnit, anebo alespoň zakrýt nádoby s dlouho stojící vodou. V případě, že už je člověk přítomen v místě s komáry, pak by tomu měl přizpůsobit svůj oděv a vybavení. Nosit dlouhé rukávy, nohavice, případně si zakoupit repelent.
„Jedinou účinnou profylaxí proti komárům jsou repelenty, jako nejspolehlivější ochranou jsou pak doporučovány produkty s obsahem DEET, IR3535 a Icaridin/picaridin [KBR 3023] v koncentraci alespoň 15 %,“ radí odborníci ze SZÚ.
Repelenty se aplikují přímo na kůži, i na oblečení. Před jejich použitím je třeba přečíst doporučení výrobce. Vhodné jsou i síťky do oken, dbát na zavírání oken a dveří. Do místností umístit odpařovací insekticidy a zbavit se míst se stojatou vodou.
Tři tisíce druhů komárů ve světě, u nás zhruba 45
Po celém světě žije dle odhadů vědců kolem tří tisíc druhů komárů. V Česku je zastoupeno zhruba 45 z nich. Komáří larvy žijí ve vodě, živí se rozkládající se organickou stravou. Dospělí samci se živí nektarem a dospělé samice většiny druhů musí pro úspěšné dokončení reprodukčního cyklu sát krev obratlovců, nejčastěji savců a ptáků. Dokonce jsou známé i druhy, které sají na obojživelnících.
Po sání naklade samice komára vajíčka jednotlivě nebo ve shlucích přímo na hladinu vodních ploch nebo na místa předpokládaného zaplavení. Třeba do půdy po jarním tání, povodních, do stromových dutin. Vajíčka některých druhů komárů jsou schopna několik let vysychat, zmrznout a larvy se líhnou až po opětovném zaplavení vajíček.
Životní cyklus komára
Další zajímavostí také je, že komáři jsou nejaktivnější během svítání a soumraku v teplých měsících. Od soumraku do svítání jsou aktivnější komáři přenášející malárii, západonilskou horečku a japonskou encefalitidu. Naopak od svítání do soumraku jsou činnější komáři přenášející Dengue, žlutou zimnici, Ziku a chikungunyu. Setkat se s nimi ale můžeme i během noci.
–VRN–
