Závěry kontroly nákupu ochranných zdravotnických pomůcek v době krize covid-19 zveřejní Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] nejspíš v listopadu. V rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz to říká prezident NKÚ Miloslav Kala. Vyjadřuje se ke kontrolám dotačních projektů na aplikovaný výzkum i možnosti NKÚ kontrolovat kromě fakultních nemocnic i krajské nemocnice.
Kontroloři NKÚ aktuálně prošetřují nákup ochranných zdravotnických pomůcek a materiálu na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR], Ministerstvu vnitra ČR [MV ČR], ale i u Správy státních hmotných rezerv [SSHM]. Kontrolou je dotčeno i Ministerstvo zahraničních věcí ČR [MZV ČR] a vybrané krajské hygienické stanice.
„Rozhodli jsme se, že zkontrolujeme vlastní nákupy. To znamená, co se nakupovalo, za kolik, za jaké ceny. To se v té době hodně diskutovalo, že ty ceny byly v některých případech až dvacetinásobné. A pak jsme k tomu přidali postup státu v době vyhlášení nouzového stavu, kde byla určitá hypotéza, že stát nemusel vždy postupovat v souladu se zákony, které předpovídají krizové situace a reakcí jednotlivých subjektů,“ charakterizuje parametry kontroly v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Miloslav Kala.
V rozhovoru upozorňuje na to, že v mnoha evropských zemích běží podobné kontroly. A někde už dokonce došlo i k zatýkání zodpovědných úředníků za nákupy ochranných zdravotnických pomůcek. Za příklad uvádí Slovensko. Tam policie obvinila někdejšího šéfa správy hmotných rezerv Kajetána Kičuru z přijímání úplatku a legalizace příjmů z trestné činnosti. Mimo jiného je vyšetřován, že při nákupu zdravotnického materiálu v době krize covid-19 uzavíral podezřelé obchody. Příkladem ze zahraničí ale nechce Miloslav Kala předjímat výsledky tuzemské kontroly.
Miliardy na dotované programy
Další okruh otázek, ke kterým se vyjadřuje prezident NKÚ Miloslav Kala, se věnuje kontrole účelové podpory ve výši 4,2 miliardy korun na aplikovaný zdravotnický výzkum. Ty MZ ČR vyplatilo v letech 2015 až 2019 ve dvou dotačních programech.
„U toho prvního programu očekávali 415 aplikovaných výsledků. A vznikly, můžete hádat…, dva. Pro nás toto znamená, že ten program není dobře zacílen, protože zřejmě naši výzkumníci nemají tu schopnost, zájem či takové projekty, aby dosáhli očekávaných výsledků,“ vysvětluje Miloslav Kala.
Dodává, že tento nedostatek MZ ČR „přikrylo“ tím, že za výsledky programů prohlásilo velké množství publikací a novinových článků.
Miloslav Kala i přesto MZ ČR chválí za dobrou spolupráci při hledání nápravných opatření v rámci institutu připomínkového řízení po zveřejnění závěrů kontroly. Jako příklad uvádí kontroly ve fakultních nemocnicích. V nich se jednoznačně prokázalo, že fakultní nemocnice nedodržují zákon o zadávání veřejných zakázek. A také, že za výrazně rozdílné ceny běžně nakupují ve stejném čase i stejném objemu stejné zboží.
„Byla tam i ta problematika nastavení bonusů, o které se hodně diskutovalo v komunitě. Ministerstvo zdravotnictví na to velmi dobře reagovalo. Udělali soubor opatření, mají interní posuzování jednotkových cen. Reagovalo tedy na to, aby zefektivnilo činnost těchto nemocnic,“ říká Miloslav Kala.
Miloslav Kala: Institut připomínkového řízení funguje
V podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz dále uvádí, že je třeba rozlišovat mezi mediálními výstupy ministerstva k výsledkům kontrol NKÚ a následnému hledání opatření proti problémům, na které kontroloři upozorní. V této věci chválí zásah někdejšího premiéra [2013 až 2014] a nynějšího guvernéra České národní banky [ČNB] Jiřího Rusnoka.
„Od vlády Jiřího Rusnoka se výrazně zlepšilo, že máme k dispozici institut připomínkového řízení k nápravným opatřením, která jednotlivé resorty navrhují. To znamená, že my napíšeme kontrolní závěr. Dáme jim ho k dispozici a resorty na něj musí reagovat. A dokud se s námi na podobě opatření nedohodou tak, že jsme spokojeni, nebo na nějakou míru spokojeni, tak nemohou vládě předložit splnění úkolu, které jim ukládá usnesení vlády ke kontrolnímu závěru NKÚ. Anebo mohou, ale jen s rozporem. A to se neděje příliš často,“ vysvětluje Miloslav Kala.
Jako příklad dobré praxe označuje fungování eReceptu. A to v rozhovoru pro ekonomický deník FinTag.cz, v němž hovoří o tom, že státní IT systémy jsou předraženými dálnicemi dneška. Jenom náklady na jejich provoz stát ročně vyjdou na 25 miliard korun. Stát často bývá i v roli rukojmého několika mála IT firem. Časté jsou i kriminální praktiky, jako korupce apod. Podle Miloslava Kaly eRecept je jedním ze systémů z osmi tisíců systému veřejné správy, který v Česku skutečně funguje. Více v textu a rozhovoru níže.
V závěru se vyjadřuje také k novele zákona o NKÚ, která je nyní v Senátu, a jejímž cílem je umožnit NKÚ kontrolu například i v krajských nemocnicích. A nejenom v nich.
Daniel Tácha
