Pacientům trpících epilepsií mají pomoci nové náramky s elektronickými senzory. Ty dokáží detekovat fyziologické změny v těle nemocného v době velkých epileptických záchvatů. Speciální náramky testuje v pilotním projektu 14 pacientů I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU.
Speciální náramky pro pacienty s epilepsií mají pomoci propojit pacienta s jeho ošetřovatelem, rodinou, lékaři a do budoucna i se zdravotnickou záchrannou službou a sociální pracovnicí. Tím by se mělo výrazně snížit riziko morbidity a mortality u pacientů trpících epilepsií. Aktuálně speciální náramky testuje 14 pacientů I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny [FNUSA] v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [LF MU]. V plánu mají nakoupit ještě dalších 30 kusů.
„U každého pacienta je sledován počet správně zachycených záchvatů. O nich jsou díky propojení přes bluetooth formou textové zprávy do mobilu a posléze i zavoláním informováni jeho nejbližší příbuzní. Vše se děje v jednotkách vteřin,“ popisuje přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU Milan Brázdil.
Podle něj se tím riziko, že si pacient během epileptického záchvatu ublíží výrazně snižuje. Přidanou hodnotou nového náramku jsou přesná data, se kterými budou moci lékaři pracovat a vyhodnocovat je pro úpravu další léčby.
Speciální náramek a pacienti
Nový náramek testuje i Václav Komárek [27 let] z Kravař na Opavsku, který se s epilepsií léčí právě ve FNUSA. Epileptické záchvaty ho atakují již od jeho dětství a dnes jich mívá až osm do měsíce.
„Nepoznám, že záchvat přijde, vím to až ve chvíli, kdy začne. Je to často nebezpečné, už se mi stalo, že jsem záchvat dostal při běžné chůzi venku, spadl jsem a měl otřes mozku a naštípnutou ruku,“ popisuje.
Jeho matka říká, že epileptickým záchvatům se zřejmě zabránit nedá, ale k zajištění syna a vyloučení rizika udušení a úrazu mohou speciální náramky přispět.
„Záchvatům se asi úplně zabránit nedá, ale díky náramku přiběhnu během několika vteřin. Otočím syna na bok, aby se neudusil slinami nebo neměl pokousaný jazyk. Nezůstane zkrátka nikde bez pomoci, a to je pro nás strašně důležité,“ říká.
První výsledky budou do konce roku
„Celým smyslem projektu je nejen nalezení nejvhodnějšího náramku pro pacienty. Zároveň i vybudování účinného systému, do kterého je zapojen pacient, jeho ošetřovatel či rodina a lékaři. Do budoucna pak i přímo záchranná služba nebo sociální pracovníci,“ říká Michal Kurečka z Nadačního fondu Neurosmart.
Ten díky spolupráci se Statutárním městem Brnem a Jihomoravským krajem celý projekt financuje. Spolupracují na něm také Fakultní nemocnice Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, její Ústav biostatistiky a analýz a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
První výsledky pilotního projektu by měly být lékařům známy zhruba koncem tohoto roku. „Budeme je také konzultovat s odbornými lékařskými společnostmi a představovat zdravotním pojišťovnám, které by nové prostředky mohly postupně zařadit do svého portfolia,“ vysvětluje Milan Brázdil.
Finální výsledky plánují lékaři publikovat v odborných časopisech. V případě pozitivních výsledků budou usilovat o zavedení speciálních náramků do klinické praxe. Navíc ještě letos se ve FNUSA začnou testovat náramky i s pacienty, kteří trpí Parkinsonovou nemocí.
Pár slov k epilepsii
Epilepsie trápí v Česku cca 100 tisíc lidí bez ohledu na jejich věk. Jde o neurologické onemocnění projevující se opakujícími záchvaty. Ty přicházejí náhodně a většinou nevyprovokovaně. Alespoň jeden záchvat za život prodělá každý desátý až dvacátý člověk. Úspěch léčby je závislý na typu epileptického syndromu.
Epilepsie postihuje 0,6 až 1 % české populace a je druhým nejčastějším neurologickým onemocněním [po cévních mozkových příhodách]. Epileptické záchvaty, které toto onemocnění mozku způsobuje, mohou mít různé projevy. Od jednoduchých zrakových vjemů až po bezvědomí se zástavou dechu a křečemi celého těla.
„Kromě samotných záchvatů se pacienti potýkají s nežádoucími účinky léků, poruchami pozornosti či paměti a mnoha dalšími těžkostmi, ke kterým v mnoha případech patří i předsudky a nepochopení jejich okolí,“ říká Jana Zárubová z Centra pro epilepsii FN Motol, která je zároveň předsedkyní spolku EpiStop.
Pacienty epilepsie omezuje mimo jiné v jejich běžných denních aktivitách. Obávají situací, kdy jsou sami, proto někdy dochází i k jejich sociální izolaci. Největším problémem je však se záchvaty související vyšší morbidita a mortalita. A právě v tom by mohly speciální elektronické náramky pomoci.
–RED–
