Náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel říká, že nejsou informace o tom, kolik zdravotní pojišťovny odmítnou žádostí o úhradu léků na vzácná onemocnění přes paragraf 16. V podcastu pro ZdraveZpravy.cz se pak vyjadřuje i k nákladům na orphan drugs a udržitelnosti financování zdravotnického systému.
Zdravotní pojišťovny dostávají ročně tisíce žádostí od lékařů pacientů o úhradu léku přes paragraf 16. Jde ale v podstatě o udělení výjimky, když požadovaný lék není v systému úhrad. Anebo je, ale ne pro diagnózu pacienta. Každá žádost je pojišťovnou posuzována a vyhodnocována individuálně. V praxi tak dochází k tomu, že se výsledky správních řízení pojišťoven o úhradě léku liší. A to i u pacientů se stejnou či téměř totožnou diagnózou.
„Občas je pozorováno, že je to nekonzistentní rozhodovací praxe. Jedna pojišťovna lék může uhradit, jiná ho nemůže uhradit. Zdravotní stavy pacientů přitom mohou být velmi podobné, ale přesto jsou rozhodnutí různých pojišťoven různé,“ vysvětluje Filip Vrubel.
Jiný problém je, že paragraf 16 využívají i farma firmy, aby dostaly své léky do systému úhrad dříve, než by je tam dostaly standardní cestou přes Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. I to vede k zahlcení tohoto nástroje, v němž ročně projdou léky za dvě miliardy korun. Proto je třeba dle Filipa Vrubela paragrafu 16 vrátit původní smysl. Aby znovu sloužil hlavně pacientům, když potřebují lék, jež pro jejich diagnózu není ve standardní úhradě.
V rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz se Filip Vrubel ale nevyjadřuje pouze k paragrafu 16. Hovoří i o změnách, které přinese novela o veřejném zdravotním pojištění, o dostupnosti léků pro pacienty a také o financování českého zdravotnického systému.
Orphan drugs a jejich výhody
Úhrada orphan drugs podle Filipa Vrubela neohrozí finanční stabilitu českého systému zdravotnictví. Jejich úhrada už je totiž v systému nějakým způsobem zakotvena. Navíc i když orphan drugs patří k nejdražším lékům, jsou určeny omezenému počtu pacientů. Náklady na léky naopak rychle stoupají v centrové péči. Už dnes ročně stojí více než 20 miliard korun a jejich spotřeba stále roste.
„V dlouhodobém horizontu je potřeba vnímat problematiku orphan drugs v kontextu centrové péče spíše obecně. Je třeba se zamyslet, jak je ta centrová péče v systému dlouhodobě udržitelná,“ potvrzuje Filip Vrubel.
Přesto zdůrazňuje, že orphan drugs, ale i obecně moderní léky, dávají hluboký smysl, i přes svou finanční náročnost. Pacienti s vážným onemocněním se díky nim často vracejí do běžného života a stávají se ekonomicky aktivními. Pacient tak není plně invalidizovaný, čímž nároky na sociální systém výrazně klesají. To znamená, že i když jsou nové moderní léky drahé, tak kompenzují náklady v jiných systémech, což se podle něj musí do budoucna zvážit při rozdělování finančních prostředků.
„To je něco, co dnes systém neumí zohlednit, vypočítat. Systémy zdravotní a sociální jsou odděleny, včetně rozpočtu,“ říká.
Financování českého zdravotnictví
Pro udržitelnost českého zdravotnictví je podle Filipa Vrubela zásadní najít takový systém, který bude přinášet nové finanční prostředky. V této věci je třeba se podle něj „pobavit“ s Ministerstvem financí ČR [MF ČR]. Stávající systém zdravotnictví totiž nebude zřejmě dlouhodobě vyhovovat. Už jen proto, že nejvíce do něj odvádějí zaměstnavatelé i zaměstnanci samotní.
„Stát, který má na starosti nejvíce pojištěnců, za které musí odvádět pojistné, neodvádí proporcionálně takovou část pojistného právě jako zaměstnavatelé a zaměstnanci. To znamená, že je třeba se podívat zejména na tuto příjmovou stránku, zda by otázka příjmů ze státního rozpočtu neměla být revidována zásadním způsobem,“ vysvětluje Filip Vrubel.
Dodává, že je třeba se ale podívat i na výdajovou stránku systému. Což je především oblast akutní lůžkové péče nebo naopak rozvoj sítě v následné lůžkové péči i dalších oblastech. Případné komerční pojištění jako řešení udržitelnosti systému může podle Filipa Vrubela pomoci v přesně vymezené konkrétní oblasti. Mohlo by jít například o připojištění služeb, o kterých víme, že je budeme využívat ve stáří.
Veronika Táchová