Čeští vědci přišli na to, jak zabránit takzvané cytokinové bouři. Ta u pacientů s vážným průběhem nemoci covid-19 totiž často končí smrtí. Pomoci podle nich mohou léky na postmenopauzální osteoporózu. Vědci nyní zvažují možnost klinické studie u pacientů s covid-19.
Nemoc covid-19 je často doprovázena takzvanou cytokinovou bouří. Jde o terminální stavy, které se objevují nejenom u covid pacientů, ale i jiných virových onemocnění [MERS, SARS, chřipka]. U pacienta dochází následkem cytokinové bouře k silnému poškození plic i dalších vnitřních orgánů, často jater a ledvin. Souvislost mezi zvýšeným množství IL-6 a vyvoláním cytokinové bouře vysvětluje hlavní vědecký koordinátor Centra nádorové ekologie [CNE] a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.
„IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď. Ta je nutná k potlačení infekce. Pokud je ale antigenu mnoho a průběh onemocnění je těžký, tělo zhloupne a začne vyrábět daleko více IL-6, než je potřeba. K tomu se s nebezpečnou nadprodukcí přidají i další producenti cytokinů. Pod tíhou tohoto nadbytku ve výsledku přestane být organismus správně regulován a pacient zemře,“ říká.
Pokud ale podle něj dojde k zabránění produkci interleukinu [IL-6] nebo znemožnění receptoru, aby IL-6 rozpoznal, nemusí cytokinová bouře vůbec nastat. Nebo může dojít alespoň k jejímu zmírnění. A právě k tomu mohou pomoci podle nových zjištění českých vědců umělé analogy estrogenu bazedoxifen a raloxifen. K novému zjištění vědcům napomohla znalost biologie molekuly IL-6 při výzkumu nádorů.
Cytokinové bouři mohou zabránit léky na osteoporózu
Podle výsledků bádání hlavního vědeckého koordinátora CNE Karla Smetany a jeho kolegy z Laboratoře invazivity nádorových buněk PřF UK v BIOCEV Jana Brábka by mohly být nadějnými léky pro blokování cytokinové bouře a tím i akutního syndromu dechové tísně a úmrtí covid pacientů umělé analogy estrogenu bazedoxifen a raloxifen.
„Také tyto látky dokážou blokovat receptor pro IL-6. Navíc díky funkci selektivních regulátorů estrogenového receptoru mají i velmi značný přímý protivirový účinek,“ vysvětluje Karel Smetana a Jan Brábek.
Umělé analogy estrogenu jsou přitom poměrně levné léky bez zásadních nežádoucích účinků. Lékaři je předepisují ženám s postmenopauzální osteoporózou. Vědci nyní zvažují možnost klinické studie u pacientů s covid-19. Podle Jana Brábka právě nyní pro tuto studii vzniká v ČR klinický protokol. V této věci již i kontaktoval ředitele NIH/NIAID [Národního ústavu pro alergie a infekční onemocnění] ve Spojených státech A. Fauciho a inicioval preklinické testování těchto látek ve zmíněném americkém ústavu.
Jedním z funkčních léků na zablokování IL-6 je i tocilizumab. To je monoklonální protilátka proti receptoru pro IL-6 používaná v revmatologii. Jde však o biotechnologicky připravené léčivo, tudíž je kvůli jeho náročné výrobě velmi nákladné, a tedy i drahé.
Vliv IL-6 na cytokiny popsali Češi již v dubnu
Jako jedni z prvních vědců na světě publikovali čeští badatelé v letošním dubnu 2020 přehledový článek, ve kterém souvislost IL-6 a spuštění cytokinové bouře představili. V článku popsali i možnosti, jak cytokinové bouři zabránit a pacienty s těžkým průběhem covid-19 léčit. Podle vědců se navíc ukázalo, že tato terapie by mohla pomoci i při dalších diagnózách, při kterých cytokinová bouře zabíjí.
„Při zkoumání nádorového prostředí jsme už před mnoha lety zjistili, že IL-6 je jednou z hlavních molekul, které se podílejí na výměně informací v buněčném nádorovém mikroprostředí,“ vysvětluje Karel Smetana.
Pokud je ale zastoupen ve vyšším množství, nádor může více metastazovat. A IL-6 přitom ovlivňuje další průběh onemocnění ve prospěch tumoru, na který na konec pacient umírá.
Data z Wuchanu a Locarna vliv IL-6 potvrdila
Prvně získaná biochemická data z čínského Wuchanu a italského Locarna českým vědcům potvrdila souvislost IL-6 a průběhu nemoci covid-19. Data totiž ukazovala, že pacienti s covid-19 mají vysoké hladiny IL-6, stejně jako je měli pacienti s MERS a SARS. To dovedlo vědecké pracovníky k názoru, že se tato molekula podílí na komplikacích v těžké fázi nemoci. Výsledky jejich studie o souvislosti IL-6 a spuštěním cytokinové bouře však v té době ještě vědecký svět nepovažoval za důležité.
„V publikovaných datech o pacientech z Wu-chanu a Locarna jsme si všimli vysoké hladiny IL-6. Tu vykazovali i nemocní s MERS a SARS. Začali jsme předpokládat, že se tato molekula podílí na smrtelných komplikacích v terminální fázi covid-19,“ říká Karel Smetana.
Dodává, že jejich článek nechtěli vědecké časopisy zpočátku vůbec otisknout. Zřejmě kvůli tomu, že se jim názor vědců zdál příliš nepravděpodobný. Od otištění výzkumu českých vědců už vyšlo stovek dalších prací na téma IL-6 a cytokinová bouře. Možností ovlivnit závažné stavy nemoci covid-19 pomocí IL-6 se dnes už zabývají vědci po celém světě.
–RED–
