Hana Nováková pracuje jako sociální pracovnice od roku 2009. Nejdříve pracovala jako terénní pracovnice, pak pečovatelka v přímé péči, nyní pracuje jako lektorka volného času v domově pro seniory se zvláštním režimem. V rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz říká, proč se rozhodla stát odborářkou. A nejen to.
Ještě před tím, než začala Hana Nováková pracovat v sociálních službách, měla práci v kulturní sféře. Pak se přestěhovala do jiného města a novou práci v oboru nenašla. Tak se rozhodla pro rekvalifikaci na pečovatelku v sociálních službách. Nejdříve pracovala pro charitativní organizaci, pak ve státním zařízení. Nyní pracuje v soukromé společnosti Senior Home v Telči, v domově se zvláštním režimem. V něm se starají o 56 seniorů s Alzheimerovou demencí a ostatními typy demence, ale i s Parkinsonovou chorobou.
„Pozice pečovatele šíleně zdegenerovala, dnes ji může vykonávat kdekdo. […] I třeba může být pracovitý, dobře umyje ta okna, vyžehlí ty košile, ale může udělat mnoho škody tím, jak jedná s klientem. […] To znamená, že třeba více mluví, než poslouchá toho starého člověka, co potřebuje,“ říká Hana Nováková.
Podle ní senioři v domovech, ale i ti, kteří jsou s námi doma, nepotřebují jen pomoc, ale i vyslechnout. Což, jak říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz, často pomůže více než léky od lékaře. V rozhovoru přibližuje i své další pracovní zkušenosti.
Péče o klienty a přístup rodin
Hana Nováková tvrdí, že péče o seniory s Alzheimerovou demencí nebo s Parkinsonovou chorobou velmi obtížná práce.
„Obdivuji ty lidi, kteří mají doma takového seniora a starají se o něj 24 hodin, protože to je péče na 24 hodin,“ říká.
Také ale dodává, že se nejednou stalo, kdy rodina přivezla do domova se zvláštním režimem seniora, aniž by mu řekla, že tam již zůstane.
„Klient si myslí, že jede někam na výlet, ale zůstane u nás. A je to zase na pečovatelkách toto urovnat. Vysvětlit tomu seniorovi, jaká je situace. Zvlášť, když je třeba nemocný a přijde se vás za den 15krát zeptat, kde to vlastně je,“ vysvětluje.
Vstup do odborů
Ke vstupu do nových odborů pracovníků v sociálních službách pod Unií zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb [UZO] Hanu Novákovou přivedla nespokojenost se současným ohodnocením pracovníků v sociálních službách i nevyhovující pracovní podmínky.
Podle Hany Nováková jsou klíčovým problémem nízké mzdy, které se třeba v soukromých sociálních zařízeních na rozdíl od platů ve státních zařízeních neřídí tabulkami.
„To naše ohodnocení je směšné. […] Já nechci padesát tisíc korun, protože vím, že je to nereálné. Ale to, co si nosím domů, je směšné. […] Takovou cifru já vám ani nemohu říci, protože ji nezná ani můj muž,“ tvrdí.
Práce sociální pracovnice je dle jejích slov nejen náročná, ale i výjimečná. A to tehdy, když se stane životním posláním.
„K práci sociální pracovnice jsem dospěla životem a různými ranami, které člověk dostane. A to pak hodně věcí přehodnotíte. Takže mě ta práce maximálně naplňuje a já nechci dělat nic jiného,“ říká.
Mladí lidé v sociálních službách
Dobrá zpráva podle ní je, že mezi pracovníky v sociálních službách jsou i mladí lidé: „Mezi mladými děvčaty se vyskytnou takové pečovatelky, před kterými já smekám. Já jsem měla ve dvaceti úplně jiné představy o životě. Setkáváte se při ní se smrtí, nemocemi. To vše si musíte v hlavě srovnat,“ vysvětluje.
K tomu, v jakých podmínkách pracují sociální pracovníci je Hana Nováková velice kritická. Tvrdí, že ti, kteří se dobře starají o své klienty, to nemohou dělat nijak jinak než na úkor svůj a svých rodin.
Daniel Tácha
Zavést tabulkové mzdy i do soukromé sféry.
Zavést neprekrocitelny počet klientů na jednoho zaměstnance v přímé péči.
Realita v soukromých zařízeních je tak krutá, ze všechna vyjádření paní Novákové jsou ještě, mírně řečeno, velmi růžově lakovaná.
Sama jsem v této sféře pracovala a za stávajících podmínek bych se tam nikdy nevrátila.
A zřídit odbory je skvělý počin!!
Domovy jsou stejně důležité jako nemocnice, a jsou otloukánkem zdravotního a sociálního systému.