Ředitelé nemocnic vidí v českém zdravotním systém několik vážných nedostatků. Je to kybernetická bezpečnost, spolupráce s primární péčí a komunikace personálu. Mnozí poukazují na neefektivitu práce ve fakultních nemocnicích. Vyplývá to z letošního Barometru zdravotnictví z pohledu ředitelů nemocnic 2020.
Důvěra ředitelů nemocnic v český zdravotní systém oproti předešlému roku mírně vzrostla. Letos jej za kvalitní označilo celkem 95 procent dotazovaných ředitelů nemocnic. Loni o čtyři procenta méně, tedy 91 procent ředitelů. Ukázal to průzkum HealthCare Institute z letošního března a dubna.
„V rámci tohoto průzkumu byli osloveni ředitelé 154 nemocnic s akutními lůžky v České republice a 103 nemocnic na Slovensku. Celkově odpovědělo 63 ředitelů českých fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic a 33 ředitelů slovenských nemocnic všech těchto forem,“ uvádí zástupci HealthCare Institute.
Cílem průzkumu mezi řediteli českých a slovenských nemocnic bylo zjistit aktuální problémy ve zdravotnictví v oblasti kvality a dostupnosti zdravotní péče, lidských zdrojů, bezpečnosti, financí a také v hodnocení rezerv v nemocnicích a zdravotním systému.
Na Slovensku panuje větší skepse
Ve srovnání se sousedním Slovenskem jsou podle průzkumu ředitelé nemocnic v Česku přece jen výrazně optimističtější. Na Slovensku považuje tamní zdravotní systém za kvalitní jen 67 procent ředitelů tamních nemocnic. Což je ještě méně než v předešlém roce [75 %].
Ředitelé nemocnic se obávají kyberútoků
V letošním průzkumu uvedlo celkem 92 procent z dotázaných ředitelů nemocnic, že nejpalčivějším místem českého zdravotnictví je kybernetická bezpečnost. Jde o výrazný nárůst ve srovnání s loňským rokem, kdy ji za nebezpečí pro naše zdravotnictví označilo pouze 66 procent ředitelů. V případě slovenského zdravotnictví vyšlo v hodnocení nejhůře propojení spolupráce a komunikace s poskytovateli primární péče. Tu letos označilo za nedostatečnou celkem 97 procent ředitelů slovenských nemocnic, vloni to bylo 85 procent. Tato oblast hodnocení ale nedopadla dobře ani na české straně. Problém ve spolupráci se segmentem primární péče u nás vidí až 91 procent ředitelů a je tedy druhou nejhůře hodnocenou oblastí, těsně za kybernetickou bezpečností.
Až 86 procent ředitelů českých nemocnic by zkvalitnilo komunikace v rámci zdravotnického personálu a 81 procent ředitelů by rádo zefektivnilo práci a zoptimalizovalo procesy v nemocnici. 40 procent ředitelů pak počítá se zvýšením dlouhodobých investic v letošním roce. Na Slovensku je to 52 procent dotázaných ředitelů. Na zvýšení investic pro budoucí rok se shodlo 37 procent ředitelů v Česku a 49 procent na Slovensku. Nejvíce plánují letos nemocnice investovat do nákupu nových přístrojů a vybavení, do IT technologií a infrastruktury. Na investičních záměrech se shodují ředitelé obou zemích.
Nedostatek zdravotníků je evergreen
Oproti loňskému roku se u ředitelů českých nemocnic zvýšila obava z nedostatku zdravotních sester, který letos pociťuje 83 procent. Loni to bylo 81 procent [na Slovensku je to letos zhruba 82 procent].
Pozitivní zprávou je, že se snížil počet nemocnic trpících nedostatkem lékařů. Letos jej pociťuje 70 procent ředitelů nemocnic, loni šlo o 84 procent. Zrovna tak se snížil počet ředitelů, kteří uvedli jako problém práci přesčas. U lékařů ji za problém letos uvedlo 59 % dotazovaných, loni 64 %. U zdravotních sester pak letos v 41 procentech případů, vloni u 46 procent dotazovaných. Co se týče pomocného zdravotnického personálu, tam dle ředitelů nemocnic panuje stálý nedostatek. Až 62 procent ředitelů postrádá pomocný zdravotní personál, loni to bylo 63 procent.
Ředitelé nemocnic mají obavy o zdraví zaměstnanců
Průzkum také ukázal na obavy ředitelů nemocnic o psychické zdraví svého personálu. Až 73 procent ředitelů českých nemocnic uvedlo obavy z rizika syndromu vyhoření u svých zaměstnanců. Důležité je i zjištění, že až 70 procent ředitelů českých nemocnic má obavy z agresivity pacientů a jejich příbuzných.
Názory na hospodaření nemocnic se různí
Zajímavé výsledky přinesl průzkum v otázce efektivního hospodaření nemocnic. V této oblasti totiž nejsou ředitelé nemocnic za jedno. Až 62 procent z nich se domnívá, že fakultní nemocnice v České republice hospodaří neefektivně. U ostatních nemocnic je stejného názoru ale pouze 37 procent ředitelů. Obdobný rozdíl v názoru na hospodaření fakultních a ostatních nemocnic vyšel také na Slovensku. Tam považuje hospodaření fakultních nemocnic za neefektivní 70 procent ředitelů, u ostatních nemocnic pouze 27 procent z nich. Zavádět opatření vedoucí k zefektivnění chodu nemocnic letos chce 76 procent ředitelů českých nemocnic. Na Slovensku to je 73 procent.
–VRN–
