Fibrilace srdečních síní se v České republice může týkat až půl milionu lidí. Část z nich o své nemoci neví. Tito pacienti přitom mají až pětkrát vyšší riziko, že u nich dojde k mozkové mrtvici. Další problém je, že se k nim nedostávají včas nebo vůbec účinné léky.
Fibrilace srdečních síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu u českých pacientů. Porucha srdečního rytmu neboli fibrilace srdečních síní způsobuje, že se stěna síní nedostatečně stahuje, čímž se zhoršuje proudění krve v srdečních oddílech. Počty pacientů s tímto druhem arytmie, která způsobuje mozkovou mrtvici, stále narůstají. A i když jsou k dispozici účinné moderní léky na ředění krve, kterými se dá riziko vzniku mozkové mrtvice snížit, tak se ne ke všem pacientům dostávají včas.
„Léky nejsme schopni dát všem pacientům. Máme preskriptivní omezení. Můžeme léky podávat i bez omezení, pacient by si je ale musel hradit,“ potvrzuje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Dodává také, že Česká kardiologická společnost již jedná s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR [VZP ČR] o rozšíření léčby a proplácení léků.
Samoplátci za léky zaplatí až 20 tisíc korun ročně
Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA novější léky na ředění krve ročně vyjdou na 10 až 20 tisíc korun. Pro osoby v důchodovém věku, kteří fibrilací síní trpí nejvíce, tato částka nemusí být vždy dosažitelná.
Přitom jen od roku 2014 do roku 2018 dle informací institutu počet pacientů s fibrilací síní vzrostl ze 186 tisíc na 233 tisíc. Nové léky přitom ale dostávalo zhruba 30 procent nemocných. Analýza ukázala, že pokud by v roce 2018 dostali nové léky všichni léčení hned, zabránilo by se 4 354 mozkovým příhodám.
„Lidé by získali také kvalitnější roky života,“ shrnuje výsledky analýzy Tomáš Doležal z iHETA.
Dodává, že institut v analýze vycházel z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] o počtu pacientů i podílu léčených novými přípravky a z rizika vzniku mrtvice.
Fibrilace srdečních síní zasahuje i mladší generace
Fibrilace srdečních síní se objevuje častěji u osob ve vyšším věku, častěji jí trpí ženy. Výjimkou mezi pacienty ale nejsou ani osoby po čtyřicítce. Fibrilace srdečních síní se často u pacientů projeví silným bušením srdce, zrychleným a nepravidelným srdečním tepem. Lidé s fibrilací jsou dýchaviční. Více se potí a pociťují i bolest na hrudi. Někteří z pacientů trpí průjmy a hubnou. Jsou ale i pacienti, kteří jsou bezpříznakoví a nemoc u nich objeví až náhodné vyšetření EKG.
Nutné je také zmínit, že riziko vzniku mozkové mrtvice při fibrilaci srdečních síní navíc umocňuje vysoký krevní tlak, srdeční choroby, obezita, kouření a diabetes.
„Při kombinaci faktorů je patnáctiprocentní riziko, že člověk dostane v daném roce mozkovou příhodu. Riziko je opravdu obrovské, nebavíme se o desetinách procenta,“ upozorňuje Aleš Linhart.
Fibrilace srdečních síní se týká až půl milionu lidí
Dodejme, že pokud srdce nečerpá krev v pravidelném rytmu, může vzniknout krevní sraženina. Cévami pak putuje do mozku, kde hrozí riziko, že ucpe tepnu. Mozková tkáň poté odumírá a u pacienta doje k mozkové mrtvici. Ta často končí vážnými zdravotními následky i smrtí. V České republice lékaři evidují až 40 tisíc mozkových příhod ročně, 10 tisíc z nich skončí smrtí. Fibrilaci srdečních síní má podle odhadů lékařů až kolem půl milionu lidí. Přitom velká část z nich o nemoci zatím neví. Moderní léky na ředění krve ale dostává jen část z léčených pacientů. Užívají je obvykle až poté, co nezafunguje warfarin.
–ČTK/RED–
