Krize covid-19 vedla v ČR ve většině případů k omezení ambulantní péče. Výjimkou jsou psychiatrické ambulance. Důvodem bylo zavedení distanční péče po telefonu či online. Psychiatrická společnost ČLS JEP nyní dokonce žádá, aby byla za tuto formu péče zavedena trvalá úhrada.
„Sdružení ambulantních specialistů se snaží zařadit téma hrazené distanční péče do dohodovacích řízení se zdravotními pojišťovnami. Věříme, že případná dohoda se zdravotními pojišťovnami nám výrazně pomůže tuto situaci zvládnout a ochránit tak pacienty před možnými negativními důsledky,“ říká předseda Sekce ambulantní péče Psychiatrické společnosti ČLS JEP David Vaněk.
Dohodovací řízení má přitom skončit tento týden. Ambulantní specialisté, kam spadají i psychiatři, prozatím s pojišťovnami dohodu na rozdíl od většiny ostatních segmentů neuzavřeli. Psychiatři se ve věci možnosti zavedení trvalých úhrad odvolávají na dobrou zkušenost s tímto typem léčby v době krize covid-19.
David Vaněk zdůrazňuje, že koncem června 2020 možnost poskytovat léčbu na dálku končí. Čehož dle vyjádření psychiatrů velké skupiny pacientů litují a lékaře žádají o zachování distančního způsobu vyšetření.
Jaké jsou zkušenosti s distanční léčbou
Díky využití takzvané kombinované péče, kdy psychiatrické ambulance vyšetřovaly pacienty „na dálku“ stoupl dle předběžného průzkumu Výboru Sekce ambulantní péče Psychiatrické společnosti ČLS JEP v období krize covid-19 počet kontaktů v psychiatrických ordinacích o cca 20 procent.
„Distanční vyšetření umožnil generální pardon zdravotních pojišťoven, které umožnily tuto formu na přechodnou dobu – do konce května, respektive června v případě VZP – proplácet. Dle zkušeností členů výboru ambulantní sekce například v měsíci březnu proběhlo 71 procent vyšetření právě distanční formou,“ vysvětluje David Vaněk.
Podle něj vyšetření na dálku vypadá v podstatě zcela shodně, jako by byl pacient v ordinaci. Se svým lékařem komunikuje prostřednictvím telefonu, Skype, WhatsApp nebo jiné technologie, která je oběma stranám dostupná.
„Velkou výhodou bylo, že pacienti mohli napřímo kontaktovat lékaře, pokud jim bylo psychicky špatně. Zároveň mohl psychiatr aktivně kontaktovat své pacienty tak, aby jejich léčba nebyla přerušena,“ doplňuje místopředseda Sekce ambulantní péče Psychiatrické společnosti ČLS JEP Erik Herman.
Upozorňuje na to, že distanční vyšetření se v praxi velice dobře osvědčilo. V důsledku obavy z nákazy se totiž mnoho pacientů bálo absolvovat cestu ke svému psychiatrovi. Nebýt možnosti distanční péče, tak by na absenci v době covid-19 podle něj doplatily právě nejvíce ohrožené skupiny pacientů. Jako jsou senioři, onkologicky léčení a jinak závažně tělesně nemocní.
Péče na dálku uleví lékařům i pacientům
Psychiatři dále upozorňují na to, že jejich ambulance navštívilo dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] v roce 2018 na 650 000 pacientů. Již v době před vypuknutím pandemie byly ambulance plně vytíženy a objednací doba činila v průměru dva až tři měsíce.
„S omezeními navázanými na aktuální situaci se tato lhůta ještě prodlouží. Možnost věnovat se v odůvodněných případech pacientům na dálku by tak mohla pomoci situaci řešit,“ stojí v stanovisku Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
Zástupci společnosti přitom upozorňují na to, že ani v období nouzového stavu, ani v období budoucím distanční péče neznamená, že by pacient nemohl svého psychiatra osobně navštívit jako v minulosti. Podle nich léčba na dálku nachází využití pouze tehdy, když je to z medicínského hlediska možné a po souhlasu pacienta i lékaře.
K otázce zavedení trvalých úhrad se vyjádřil i předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Pavel Mohr. Ten potvrdil pozitivní zkušenost s distanční formou psychiatrických kontrol a krizových intervencí v době karanténních opatření. Podle něj proto PS ČLS JEP podporuje zavedení prvků telemedicíny do ambulantních psychiatrických služeb v indikovaných případech. A to jako jednu z možností hrazené ambulantní psychiatrické péče a za jasně definovaných podmínek.
Pojišťovny považují péči na dálku za perspektivní
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovina nevyhledala odbornou pomoc.
Ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR], který sdružuje šest zaměstnaneckých pojišťoven, Ladislav Friedrich uvedl, že opatření bylo vzhledem ke koronavirové situaci jen dočasné. Nicméně je podle něj v zájmu pacienta i lékaře, aby se komunikační technologie, které se při pandemii začaly používat, regulérně zaváděly do zdravotní péče. Členové svazu proto budou v pilotním období nabízet smluvním lékařům nový výkon „Telemedicína – videokonzultace vzdáleným přístupem“. Poté vyhodnotí poznatky a případně výkon upraví.
„Považujeme tento druh výkonů za perspektivní, který může zkvalitnit služby a zvýšit dostupnost části zdravotních služeb,“ řekl Ladislav Friedrich.
Také Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] chce navrhnout pravidla a úhradové mechanismy telemedicíny v praxi. Připravuje spuštění programu VZP Plus – Telemedicína, který má využít potenciál moderních technologií v léčbě, organizaci i dostupnosti péče. „Důležitým tématem je nastavit správným způsobem pravidla tak, aby profitoval pacient i zdravotní systém,“ uvedl mluvčí VZP ČR Vlastimil Sršeň.
–RED/ČTK–
