Česká republika je čtvrtou zemí na světě, kde se v reálné praxi při zachraňování zraněných s masivním krvácením užívá takzvaná plná krev. Jejím využitím se významně zvyšuje úspěšnost záchrany lidského života. Plná krev se vyrábí z krve dárců krevní skupiny 0 Rh negativní. Její výhodou je, že je univerzálně využitelná.
Plnou krev využívají zdravotníci především při záchraně zraněných osob se silným krvácením v přednemocniční péči. Česká republika je třetí zemí v Evropě a dokonce čtvrtou zemí na světě, která plnou krev v reálné klinické praxi využívá. Plnou krev dnes využívají již zdravotníci z Letecké záchranné služby Královéhradeckého kraje, z oddělení Emergency ve FN Hradec Králové. Před několika dny ji začalo mít k dispozici pro pohotovostní použití také pracoviště Emergency Ústřední vojenské nemocnice [ÚVN] Praha. Tomu plnou krev dodává tamní oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze [OHKT] ÚVN Praha.
„Jsme rádi, že se podařilo použití plné krve zavést do klinické praxe. Tento nový postup řešení masivního krvácení při polytraumatech byl odprezentován na dvanáctém Střešovickém transfuzním dni. Ten ÚVN pořádala již v roce 2018 se záměrem zavést tuto novou metodu, která významně přispívá k úspěšnosti záchrany lidských životů do praxe,“ pochvaluje si primář OHKT ÚVN v Praze Miloš Bohoněk.
Právě jeho oddělení plnou krev pro Emergency připravuje. Dle jeho slov se zdravotníci v ÚVN na výrobu plné krve připravovali několik měsíců. Pro záchranáře měla být k dispozici dokonce již letos v dubnu. Přípravy byly ale kvůli epidemii koronaviru zpomaleny. Plně k dispozici je plná krev na pracovišti Emergenci v ÚVN od 8. června.
Proč je plná krev pro zraněného lepší
Předností plné krve při záchraně silně krvácejícího člověka je to, že je univerzálně využitelná. Vyrábí se z krve dárců krevní skupiny 0 Rh negativní. Má nízkou hladinu protilátek proti červeným krvinkám a díky speciálním postupům úpravy je zbavena leukocytů. Právě ty přitom bývají příčnou některých potransfuzních nežádoucích reakcí.
„Dosud se u těchto pacientů podávaly jednotlivé složky krve. Plná krev je, zjednodušeně řečeno, tři v jednom. K pacientovi se dostávají potřebné složky krve najednou,“ vysvětluje.
Dodává, že plná krev je tedy bezpečně použitelná pro každého pacienta s masivním krvácením. S tím souhlasí i primář Emergency ÚVN Pavel Kupka.
„Podání deleukotizované plné krve při masivním krvácení, traumaticko-hemoragickém šoku, na urgentním příjmu traumacentra Ia. typu umožňuje bezpečné doplnění krevního řečiště přirozenější formou v kratší době, než tomu bylo doposud,“ říká.
Použitím plné krve se tak zvyšuje šance zraněného na reálné přežití a s potenciálně menšími možnými potransfuzními komplikacemi. Expirace plné krve je při správném skladování 2 týdny. Pokud se v praxi nevyužije, navrací se zpátky na OHKT. Tam ji zdravotníci zpracují k dalšímu využití. Plná krev se tam zpracuje na erytrocyty, které mají dobu použitelnosti další 4 týdny.
Emergency v ÚVN ošetří desítky tisíc pacientů za rok
Emergency ÚVN v Praze ročně ošetří zhruba 37 tisíc pacientů, ze kterých je až 300 pacientů triage [triáž] pozitivních. Na pracovišti Emergency v ÚVN v Praze rozdělují zdravotníci pacienty dle závažnosti jejich aktuálního zdravotního stavu do pěti priorit.
- Priorita: Resuscitovaný. Jde o pacienta, jehož stav ohrožuje jeho život, ošetřen je ihned.
- Priorita: Urgentní. Pacient s poruchou vědomí, s podezřením na cévní mozkovou příhodu, s podezřením na infarkt srdečního svalu. Ošetřen je do 10 minut.
- Priorita: Akutní: Pacient s akutními méně závažnými úrazy, náhlou příhodou břišní apod. Ošetřen je nejdéle do 30 minut.
- Priorita: Neurgentní. Pacient trpí bolestí zad, nachlazením, chronickým onemocněním. Ošetřen je nejdéle do tří hodin.
- Priorita: Čekající. Nevyžaduje akutní ošetření. Pacient je ošetřen podle aktuálních provozních podmínek oddělení Emergency a to bez blíže stanoveného časového limitu.
–RED–
