Návrh kompenzační vyhlášky z dílny Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] se s vlídným přijetím ze strany poskytovatelů zdravotní péče nesetkává. Kritizují ho především malé nemocnice, ambulantní specialisté, ale i další poskytovatelé zdravotní péče.
Hlavní sdělení kompenzační vyhlášky zní: Zdravotní pojišťovny by měly ponechat nemocnicím letošní zálohy v plné výši, pokud poskytnou nejméně 79 až 82 procent péče proti roku 2018. Takzvaný produkční limit se přitom může podle Kláry Dolákové z tiskového oddělení MZ ČR ale ještě změnit. To podle připomínek ze strany poskytovatelů zdravotní péče, jimiž nyní návrh kompenzační vyhlášky prochází. Připomínkování končí 12.6.
„Nemocnice, kde bylo více hospitalizovaných pacientů pozitivních na nemoc covid-19, má produkční limit snížen až na 79 procent. Podle podílu hospitalizovaných pacientů,“ vysvětluje Klára Doláková.
Nemocnice, které neměly nebo měly málo hospitalizovaných pacientů pozitivních na covid-19, by pak měly splnit 82% produkční limit. Problém je ovšem v tom, že MZ ČR nařídilo všem nemocnicím od 16. března omezit péči kvůli epidemii koronaviru. Ať už měly pacienty s covidem-19, nebo neměly. Všechny nemocnice zároveň musely pro případné pacienty s covid-19 vyhradit zvláštní lůžka.
Zástupci AČMN chtějí 80% produkční limit
Hlavním kritikem podoby kompenzační vyhlášky je Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN], která sdružuje zejména menší nemocnice v regionech. Její zástupci uvádějí, že procenta pro splnění péče jsou nastaveny příliš vysoko. Tvrdí, že produkční limit ve výši 82 procent nedokáží splnit. Uvádějí, že péče v nemocnicích byla od března do května omezena v rozmezí 30 až 50 procent. Poukazují i na to, že nadcházející prázdninové měsíce bývají pro nemocnice vždy tradičně slabší.
„Budeme požadovat splnění příslibu ministra na 80 procent. Produkce nezáleží jen na nemocnicích, nadále trvají obavy občanů z hospitalizace,“ říká Jana Popovičová a Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.
Jiný problém podle nich je, že kompenzační vyhláška významně ponižuje úhrady pro oddělení následné péče. Ta přitom fungovala v březnu až květnu na 50 až 60 procent své lůžkové kapacity. Musela totiž, jak již bylo zmíněno, vyčlenit lůžka a personál pro pacienty s covid-19. Ta však díky dobrému vývoji epidemie často zůstala neobsazená. Podle AČMN už jen tím navíc klesl počet pacientů z oddělení akutní péče. To proto, že bývají na oddělení následné péče překládáni.
„Pokud by úhrady pro následnou péči zůstaly nezměněny, znamenalo by to konec činnosti řady zařízení následné péče. Mnoho z nich nepatří krajům a nemá je kdo dotovat,“ varují v této souvislosti zástupci asociace.
Asociace nemocnic ČR [AN ČR], která sdružuje velká krajská a fakultní zdravotnická zařízení, ve kterých se lidé nakaženi novým typem koronaviru většinou léčili, podle jejího tajemníka Josefa Svobody komentář k vyhlášce do skončení připomínkového řízení neposkytne. Její předseda Miloslav Ludvík ale už 21. května v diskusi Kola ekonomiky řekl, že 80 procent je reálný cíl, pokud nepřijde druhá vlna.
Návrh vyhlášky kritizuje i ČLK
Návrh kompenzační vyhlášky zkritizovala už také Česká lékařská komora [ČLK]. Ta ho docela odmítá. Upozorňuje na to, že kompenzační vyhláška musí v první řadě stabilizovat ekonomickou situaci poskytovatelů zdravotních služeb. A ne prodlužovat nejistotu, které jsou vystaveni. Prezident ČLK Milan Kubek se ve stanovisku komory i přímo vyjadřuje k nastavení produkčních limitů.
„Vzhledem k tomu, že vývoj okolo epidemie covid-19 zůstává nejasný, je nesmyslné předpokládat, že by zdravotnická zařízení ve zbytku roku mohla dohnat výpadek produkce výkonů. Musíme naopak počítat s tím, že zdravotní péči budeme poskytovat se zvýšenými náklady a v obtížnějších podmínkách,“ uvádí.
Produkční limity proto navrhuje docela zrušit. Zároveň upozorňuje i na riziko případné druhé vlny pandemie covid-19. Ta by totiž docela zbortila předpoklad jejich naplnění zvýšenou aktivitou poskytovatelů péče.
„Představy o možnosti dohánění produkce zdravotnických zařízení jsou naprosto nereálné. A to bez ohledu na to, zda, kdy a v jaké síle se objeví další vlny epidemie,“ tvrdí.
Bez zajímavosti pak není ani jeho upozornění, že MZ ČR rozeslalo členům Výboru pro zdravotnictví PSP ČR návrh kompenzační vyhlášky v nočních hodinách dne 2.6.2020. Přičemž výbor k tématu zasedal 3.6.2020.
Je to zklamání říkají ambulantní specialisté
Rozčarování z podoby kompenzační vyhlášky vyjadřuje i Sdružení ambulantních specialistů ČR [SAS ČR].
„Ve vztahu k výsledkům předchozích jednání na MZ ČR a na nich daných slibů právě ze strany MZ ČR je pro nás návrh [kompenzační vyhlášky] obrovským zklamáním. Nabízí sice mírně lepší podmínky, než bychom měli bez něj, ale míra nabídnuté kompenzace je v tuto chvíli kriticky nízká,“ uvádí na svých stránkách SAS ČR.
Rada sdružení uvádí, že s návrhem vyhlášky nemůže souhlasit. Podle něj představuje nepřiměřenou míru ekonomického ohrožení mnoha praxí ambulantních specialistů.
„Umíme pochopit navrženou změnu úhradového vzorce, volnější mantinely v regulacích za předpis léků, zdravotnických prostředků, indukované péče, ZÚM a ZÚLP, zachování původního systému úhrad, tj. významné většiny textu původní vyhlášky. Za zcela nepřijatelné a v rozporu se všemi předchozími sliby ze strany MZ považujeme navržené změny hodnot bodu a úhrad výkonu 09543 a jemu analogického výkonu přiřazenému ke klinickému vyšetření pacientů mezi 6 a 18 rokem věku,“ stojí ve stanovisku Rady SAS ČR.
Podle ní navýšení hodnot bodu u výkonově hrazených odborností přepočtem na celý rok znamená 0,5 až 7% navýšení jednotkové ceny práce. Valná většina zálohově placených odborností má ale navrženo její 4 až 5% navýšení.
Rada SAS ČR kritizuje i navržené kompenzace za nákup ochranných pomůcek. Ta má činit univerzálně čtyři koruny na každé jen klinické vyšetření.
Kompenzační vyhláška je ušita na míru jen některým
„Vezmeme-li v úvahu propady produkce, které naše ambulance prožívají ne z naší viny od poloviny března, vešla-li by v platnost navržená vyhláška MZ ČR, považujeme za naprosto jisté, že by valná většina ambulantních specialistů musela zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování roku 2020 vracet velké finanční částky. Neboť ani extrémním navýšením intenzity práce by se produkcí nedostala na úroveň předběžných plateb,“ uvádí Rada SAS ČR ve svém stanovisku.
Zároveň konstatuje, že konečnou úhradu na úrovni předběžné mají dle navržených podmínek naději dosáhnout jen ti poskytovatelé, kteří plní podmínky všech tří bonifikací. Nikdo jiný.
„Navržené výše hodnot bodů a kompenzace nákupu ochranných pomůcek považujeme za nízké. A to natolik, že mohou vést k ohrožení ekonomické existence velké části segmentu ambulantní specializované péče,“ uzavírá Rada SAS ČR.
Lékárníci se drží zpátky a jednají
ZdraveZpravy.cz ve věci kompenzační vyhlášky oslovily i zástupce České lékárnické komory [ČLnK], jejíž mnozí členové také vyjadřují nespokojenost s podobou kompenzační vyhlášky.
„V tuto chvíli se ke kompenzační vyhlášce nebudeme vyjadřovat, protože jednání o její finální podobě v rámci připomínkového řízení ještě neskončila,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz viceprezident ČLnK Martin Kopecký.
Z jeho slov bylo přitom zřejmé, že i zástupci lékárníků se nyní snaží zasáhnout do podoby kompenzační vyhlášky tak, aby se dobrali náhrad ztrát, které utrpěli v době krize covid-19.
–ČTK/DNA–
