Minulý týden v úterý uspořádala Univerzita Karlova v Praze celodenní konferenci k tématu covid-19 s příhodným názvem Co víme a nevíme o infekci covid-19 aneb Nemoc není politika. Na konferenci vystoupily významné osobnosti z oboru virologie, epidemiologie, i klinického hodnocení průběhu nemoci covid-19.
ZdraveZpravy.cz shrnují vystoupení některých z řečníků na více než sedmihodinové konferenci, kterou zahájil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Podle něj je problematika epidemie koronaviru diskutována na různých úrovních a ve společnosti i médiích jsou často slýchávány různé, často i nevědecké, názory. A ty se pak bohužel šíří zejména po sociálních sítích ještě rychleji než samotná infekce covid-19.
„Jedná se o nemoc, nikoliv o politiku, což se často zaměňuje. Stejně jako je angína, chřipka, tak je i covid-19,“ i proto zdůraznil Tomáš Zima v úvodu konference.
Z pohledu virologa přiblížil nový koronavirus SARS-CoV-2 Ivan Hirsch z katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK: „Virus byl charakterizován kdysi dávno nositelem Nobelovy ceny Petrem Medawarem tak, že je to nepříjemná nálož špatných zpráv zabalená do bílkovinového kabátu.“
Jaký byl první přenos nemoci covid-19 na člověka
Podle Ivana Hirsche měl biolog a zoolog Peter Brian Medawar [1915 – 1987] pravdu. Virus zabalený v proteinovém kabátě skutečně přinesl jenom špatné zprávy. Podle Ivana Hirsche virus pochází nesporně z mezidruhového přenosu od netopýrů. V této souvislosti odkázal i do historie virologie. Z ní plyne, že koronaviry tu byly již 8 tisíc let p. n. l. Do povědomí člověka se ale začaly dostávat až mezi rokem 1 190 až 1 890. Ivan Hirsch upozornil na to, že virus z roku 1 890 je příčinou nemoci, které se až na konci 19. století začalo říkat chřipka. O čemž se dle jeho slov kvůli absenci detekční metody ale dodnes vedou spory. Tak jako tak se do povědomí vědců dostaly koronaviry až mnohem později.
„Dříve jim nebyla ani věnována pozornost, protože šlo o viry velmi nezajímavé a nikoho nepřitahovaly. Zájem se naprosto změnil až v roce 2003, kdy přišla miniepidemie, která ovšem byla velmi významná, protože měla osm tisíc nakažených,“ vysvětluje Ivan Hirsch.
Šlo o virus SARS-CoV-1, jež se do populace dostal několika transfery. To znamená z jednoho netopýra na dalšího netopýra a z toho dalšího netopýra na cibetky a z cibetek pak na lidi. V roce 2012 lidé poznali i další druh koronaviru, kterým se nakazili prostřednictvím velbloudů. Šlo o MERS-CoV. Podle Ivana Hirsche se současný koronavir SARS-CoV-2 na člověka přenesl taktéž několika transfery. Putoval z netopýra na luskouny, pak zpět do netopýra a z toho netopýra se zřejmě přenesl na člověka. Je však také nutné upozornit, že jde o diskuze statistické založené na filogenetické analýze.
„Virus, který tady máme vypadá, že je dobře adaptován na naši populaci, je mezi námi velmi spokojen, tak nemusí utíkat imunologicky a na to, abychom ho dostali pryč musíme vytvořit vakcínu nebo antivirové látky,“ uzavřel svůj příspěvek Ivan Hirsch.
Infekci covid-19 lze při troše štěstí i vykašlat
Imunologický náhled na virus SARS-CoV-2 na konferenci přednesla přednostka Ústavu imunologie UK 2. LF a FN Motol Jiřina Bartůňková. Podle ní i pro tento virus platí to, co platí pro ostatní viry. To znamená, že infekci se lidský organismus brání jak přirozenou bariérou, tak i vrozenou a postupně získanou imunitou. A když se virus do lidského organismu dostává, musí mít nějaký receptor. Pro SARS-CoV-2 přitom jde o receptor ACE 2, jež se nachází především v plicích, ale i v jiných orgánech.
„Pokud bariéry fungují dobře, máme dobrou sliznici, dobře nám fungují řasinky, tak ten virus nepřekoná tu slizniční bariéru. Například ho vykašleme a nemusíme mít žádné projevy nemoci, ale pak nemáme žádnou získanou dlouhodobou imunitu,“ uvedla Jiřina Bartůňková.
Dodala, že pokud virus buňku infikuje, nastává nespecifická imunita. To znamená, že infikovaná buňka začne produkovat interferony, čímž nastartuje další procesy. Pak nastává situace, kdy buď imunologická paměť nevznikne, anebo k aktivaci specifické imunity v organismu dochází.
Kde a jak vzniká imunita proti novému koronaviru
V této souvislosti je podle Jiřiny Barůňkové většinou předně aktivována slizniční imunita. Což je způsobeno tím, že virus do těla vchází přes sliznice dýchacích cest. K aktivaci té pravé systémové imunity do všech směrů ale dochází až ve chvíli, kdy se do těla dostane větší virová nálož.
„Obecně je však protilátková odpověď u SARS-CoV-2 velmi individuální. Téměř současně se produkují všechny třídy protilátek. Imunitní reakce na koronavirus SARS-CoV-2 nás nepřekvapila. Mechanismy jsou stejné jako u jiných virových infekcí. Záleží jak na hostiteli, tak na mikroorganismu,“ vysvětlila Jiřina Bartůňková.
Podle ní ale bohužel zůstává nezodpovězenou otázkou, zda opravdu vzniká protektivní imunita, která složka viru ji vyvolává a jak dlouho trvá. A v neposlední řadě, jestli nám k něčemu bude, když se bude virus chovat mutačně.
Zároveň se dotkla i jednoho zajímavého tématu, který s novým typem koronaviru souvisí. Tím je dle jejích slov masivní publikační boom. Podle ní doposud o SARS-CoV-2 vyšlo více než 15 tisíc publikací, a to i v renomovaných časopisech. A ne vždy jde o vědecky podložená zjištění.
Lék na infekci covid-19 dříve či později objevíme
K vývoji léku na nemoc covid-19 se na konferenci vyjádřil ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Zdeněk Hostomský. Ten přirovnal současnou situaci ohledně nového koronaviru k pandemii viru HIV či onemocnění velmi obtížným virem hepatitidy C [HCV].
„Nevyhneme se přesvědčení, že když se podíváme na historii HIV a HCV, tak je tam mnoho společného,“ uvedl.
Podle něj je dobrá zpráva, že v těchto případech nad viry zvítězila věda a farmaceutický průmysl. Obdobný scénář nás dle jeho názoru čeká i v případě léku na nový koronavirus.
„Když to dopadlo dobře u těch dvou velkých HIV a HCV, tak to dopadne dobře i nyní. Schválená léčiva budou,“ povzbudil publikum na konferenci s dovětkem, že je to jen otázka času. Léčebná terapie se dle jeho odhadu přitom bude skládat z kombinace jednoho až dvou antivirotik.
Vakcína proti infekci covid-19 nebude hned
Aktuální dění kolem vakcíny proti covid-19 a jejího vývoje přiblížil vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP a vedoucí Katedry epidemiologie FVZ UO Hradec Králové Roman Chlíbek.
„SARS je akutní onemocnění, není to chronické onemocnění. To znamená, že i když vyvineme sebelepší lék, tak budeme stále „jenom“ léčit. A u infekčních onemocnění je vždycky lepší nemocem předcházet, než je léčit,“ vysvětlil hlavní důvod pro vývoj vakcíny proti novému koronaviru.
Zdůraznil, že je třeba brát nový koronavir s plným respektem. To proto, že ve srovnání s koronaviry SARS-CoV-1 či MERS způsobil nový koronavirus SARS-CoV-2 mnohem více škod na zdraví a životech lidí. Následky tohoto viru nelze podle něj ani srovnávat s následky chřipky. I proto je současný enormní tlak na vývoj vakcíny zcela na místě.
Nová vakcína proti infekci covid-19 by měla podle Romana Chlíbka být schopna zabránit vzniku onemocnění. Odborně řečeno preventovat vlastní infekci. Zároveň by měla také reagovat na případnou prevenci reinfekce. Doposud totiž není jasné, zda k reinfekci covid-19 dochází. Není ani známo, jak dlouho trvá postinfekční imunita. Podle Romana Chlíbka je tak u vakcíny proti covid-19 velice důležitý její dlouhodobý účinek.
„Aby to nebylo jako u chřipkových virů, kdy změny chřipkových virů jsou tak frekventní, že se musí každý rok očkovat. Ale ani to se vyloučit nedá,“ uzavřel s tím, že další vlny pandemie covid-19 nelze vyloučit.
Veronika Táchová
