Čeští kardiochirurgové vykonají ročně 8 500 až 9 000 srdečních operací. Více než 65 procent z těchto operací lékaři provedou u mužů. Ostatně i ti se častěji na kardiochirurgická oddělení jako pacienti vracejí. Nejběžnější operací na srdci je dlouhodobě aortokoronární bypass a pak výkon na chlopni.
V posledních deseti letech se počty provedených kardiochirurgických operací v Česku nijak výrazně nezměnily. Podle údajů z Národního kardiologického registru [NKR], jehož správcem je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS], se počty výkonů na srdci dlouhodobě pohybují v rozmezí 8 500 až 9 000 za rok.
Souhrn počtu provedených kardiochirurgických operací v letech 2007 až 2018 v ČR
[Pozn.: Od roku 2018 není mezi kardiochirurgické operace započten samostatný výkon na aortální chlopni s náhradou TAVI transfemorálně a samostatný výkon ECMO bez dalších intervencí. Zdroj: ÚZIS]
Jak si stojí aortokoronární bypass
Mezi nejčastější výkony v kardiochirurgii patří aortokoronární bypass [koronární bypass]. Těch u nás bylo v roce 2018 provedeno celkem 4 753. A to jak samostatně, tak i s jinými druhy výkonů.
Koronární bypass je výkon, při kterém kardiochirurg přemostí málo průchodné zúžené věnčité tepny. Tím dojde k zajištění dostatečného přísunu krve a tím i kyslíku do srdečního svalu. Tento zákrok významně zvyšuje srdeční funkci a snižuje riziko infarktu myokardu, mozkové příhody, gangrény či vzniku nebo prasknutí výdutí na tepnách.
Nutné je v této souvislosti upozornit, že v posledních desetiletí se onemocnění srdce a cév stala nejčastější příčinou úmrtí dospělých. Konkrétně Česko dlouhodobě vede nejenom v Evropě, ale na celém světě v počtu zemřelých na komplikace aterosklerózy [kornatění tepen]. Rizikové faktory, které vznik onemocnění urychlují jsou zvýšená hladina cholesterolu, kouření, vysoký krevní tlak, obezita a částečně i genetika.
Nejen bypass, ale i operace chlopně
Druhým nejčastějším výkonem na srdci je pak podle dat z NKR výkon na chlopni. Těch u nás provedli kardiochirurgové v průběhu roku 2018 celkem 3 708.
K častým výkonům na chlopni patří odstranění nedostatečně fungující chlopně [nedovírání se, zúžení]. Tu lékaři nahradí chlopenní protézou buď z umělých materiálů, od dárce nebo takzvanou biologickou chlopenní náhradou. Ta je vyrobena z vepřových či hovězích srdcí.
V tomto případě stojí za zmínku, že aortokoronární bypass včetně kombinovaných výkonů vykazuje v posledních deseti letech mírný ale trvalý sestupný trend. Naopak operativy na chlopni včetně kombinovaných výkonů ukazují spíše na mírně vzestupný trend.
Což potvrzují i statistiky. V roce 2007 u nás lékaři provedli 6 209 koronárních bypassů a o deset let později v roce 2017 jich vykonali 4 800. Oproti tomu výkonů na chlopni lékaři provedli v roce 2007 celkem 3 329 a v roce 2017 už jejich počet dosáhl čísla čtyř tisíc.
Souhrn počtu kardiochirurgických operací v letech 2007 – 2018 dle druhu výkonu
[Pozn.: Od roku 2018 není mezi kardiochirurgické operace započten samostatný výkon na aortální chlopni s náhradou TAVI transfemorálně a samostatný výkon ECMO bez dalších intervencí. Zdroj: ÚZIS]
Čísla ukazují na kvalitní kardiochirurgii v Česku
Úroveň kardiochirurgie v České republice patří k těm nejvyšším v Evropě, což dokládají vysoké počty vykonaných zákroků na srdci, ale i nízká mortalita u dětí i dospělých a snižující se doba hospitalizací. Významným ukazatelem je 30denní mortalita pacientů po kardiochirurgické operaci. Ta se v posledních deseti letech významně snížila. V roce 2008 dosahovala 30denní úmrtnost pacientů po výkonu téměř 4,5 procenta, v roce 2018 klesla na hodnotu 3,6 procenta.
30denní mortalita v letech 2007 – 2018 podle provedeného výkonu
[Pozn.: Od roku 2018 není mezi kardiochirurgické operace započten samostatný výkon na aortální chlopni s náhradou TAVI transfemorálně a samostatný výkon ECMO bez dalších intervencí. Zdroj: ÚZIS]
Současně se dlouhodobě a trvale snižuje i doba hospitalizace nemocného v posledních letech. V nemocničním zařízení dnes pacient stráví v průměru 10,2 dny, zatímco v roce 2008 to bylo o více než dva dny déle [12,3 dnů].
Délka hospitalizace od operace do propuštění v letech 2007–2018
[Zdroj: ÚZIS]
Dětská kardiochirurgie ve FN Motol
V současné době funguje v Česku celkem 13 specializovaných kardiochirurgických center pro dospělé a jedno centrum dětské kardiochirurgie ve FN Motol v Praze. To se zabývá především léčbou vrozených a získaných onemocnění srdce a poruch srdeční funkce a krevního oběhu u dětí do 18 let věku. Ročně v tomto zařízení podstoupí operaci srdce 400 až 500 dětských pacientů.
Dětská kardiologie stejně jako ta dospělá ukazuje na výborné výsledky za poslední desetiletí. Do roku 1992 umíralo do 30 dnů po výkonu na srdci až ke stovce dětských pacientů ročně. Tento negativní trend se začal lámat v polovině devadesátých let, kdy se současně s pooperační úmrtností i významně zvýšil počet úspěšně odoperovaných dětských pacientů. Nyní se mortalita dětských pacientů po kardiochirurgickém výkonu pohybuje kolem nuly.
Co klasifikujem jako srdeční výkon
Data o výkonech z dětské kardiochirurgie odborníci uvádějí odděleně od výkonů na srdci u dospělých. A to kvůli tomu, že se typy prováděných operací v tomto centru liší od operací prováděných v ostatních kardiochirurgických centrech pro dospělé.
„Srdeční operace pro účely registru je každý výkon na srdci, velkých cévách, perikardu nebo uvnitř perikardiální dutiny, při kterém je změněna struktura nebo funkce uvedených struktur a který je proveden z chirurgických incizí na hrudníku,“ uvádí ve své zprávě NKR.
Mezi srdeční operace tak nepatří reoperace pro krvácení a pro infekci rány v časném pooperačním období. Kombinovaný srdeční výkon se považuje za jednu srdeční operaci. Dále je třeba upozornit, že do celkového počtu kardiochirurgických operací nejsou od roku 2018 započteny případy, kdy bylo u pacienta provedeno pouze transkatetrová náhrada aortální chlopně [TAVI] transfemorálně nebo pouze samostatný výkon Extrakorporální membránová oxygenace [ECMO]. Podle výše uvedené definice totiž tyto případy nepatří mezi kardiochirurgické operace.
Veronika Táchová
