82 procent českých mediků, kteří studují na českých lékařských fakultách, má v plánu po ukončení studia pracovat v Česku. Na Slovensku má v plánu zůstat 77 procent studentů slovenského občanství. Čeští studenti jiného občanství mají v plánu po ukončení studia zůstat pracovat v Česku v 50 procentech.
Vyplývá to z průzkumu mezi mediky osmi lékařských fakult v ČR a čtyř lékařských fakult na Slovensku. Průzkum realizovala organizace HealthCare Institute Czech Republic na přelomu roku 2019 a 2020. Zúčastnilo se ho 1 089 mediků z českých lékařských fakult a 419 mediků ze slovenských lékařských fakult.
V případě studentů jiného občanství chce zůstat pracovat na Slovensku po skončení studia dvanáct procent studentů medicíny. V tomto případě se na výsledku významně podílela struktura respondentů, ve které velkou část zahraničních respondentů na Slovensku tvořili studenti německého občanství.
Podle zakladatele HealthCare Institute Daniela Vavřiny lze obecně vysledovat, že výsledky čistě za Českou republiku jsou rozdílné vůči výsledkům za Slovenskou republiku. A to hlavně díky studentům vzdělávajících se na českých fakultách, kteří mají ale slovenské občanství.
Peníze až na posledním místě
Nejčastěji zmiňovaným důvodem pro rozhodnutí věnovat se lékařské profesi v zahraničí jsou jednoznačně lepší platové podmínky.
„Zajímavý je pohled preference českých a slovenských mediků, pokud jde o výběr zahraniční země, ve které chtějí po ukončení studia pracovat. Nejžádanější lokalitou pro české i slovenské studenty je Německo,“ říká Daniel Vavřina.
Podle průzkumu čeští studenti mají představu svého platu po první atestaci nejčastěji [28 %] v rozmezí od 40 do 50 tisíc korun, případně [27 %] v rozmezí od 50 do 60 tisíc korun.
U slovenských mediků je očekávaný plat po první atestaci vyšší. A to nejčastěji v rozmezí od 60 do 70 tisíc korun [28 %]. Jedna třetina mediků, kteří chtějí vykonávat svou lékařskou profesi v zahraničí, pomýšlí po své první atestaci nejčastěji na plat, který přesáhne částku sto tisíc korun.
Důvody mediků pro odchod do zahraničí
„Většina respondentů chce pracovat v sousedních státech a nevzdalovat se tak rodné zemi, do které by se chtěli po určité době vrátit, jelikož, jak můžeme vidět, více jak polovina plánuje strávit v zahraničí méně než deset let, a poté se vrátit zpět. Dokonce i někteří zahraniční studenti,“ okomentoval výsledky průzkumu prezident Asociace studentů medicíny Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy Pavel Petraš.
Podle něj nezávisle na faktu, zda absolvent plánuje nastoupit do nemocničního, či ambulantního provozu, akcentují stále stejné hodnoty pro výběr zařízení. Obě skupiny těch, kteří chtějí zůstat i odejít, se ve svých odpovědích shodují. Totiž, že nejdůležitější pro ně jsou kvalitní specializační příprava a supervize.
„Liší se však v důrazu na platové a životní podmínky,“ upřesnil Pavel Petraš.
Zároveň upozornil na to, že je alarmující by pro nás měl být počet studentů, kteří po ukončení studia plánují navazující studium Ph.D.
„Stálo by za zamyšlení, jakými způsoby zatraktivnit mezi absolventy tuto možnost a podpořit začínající doktorandy,“ uvedl.
Kam chtějí studenti na praxi
Podle průzkumu by nejčastěji svou praxi během studia chtěli čeští studenti [53 %] stejně jako ti slovenští [58 %] vykonávat v univerzitní či fakultní nemocnici. A to z důvodu širokého spektra pacientů a výkonů.
„U fakultních nemocnic studenti očekávají během praxe rozmanitost pacientů i výkonů. U krajských nebo městských nemocnic pak osobnější přístup a možnost více se zapojit do samotného provozu. Soukromé nemocnice, kromě možnosti většího osobního přístupu. Dle studentů také často disponují lepším vybavením,“ uvádí Daniel Vavřina.
Z průzkumu dále vyplynulo, že pouze 18 procent českých studentů má zájem o práci praktického lékaře. Na Slovensku má zájem o praktické lékařství cca 27 procent mediků.
–RED–
