Stále teplejší počasí zvyšuje výskyt klíšťat ve střední a východní Evropě. A to i těch s klíšťovou encefalitidou. V Česku klíšťová encefalitida ročně postihne 600 až 800 osob. Desítky z nich si odnáší trvalé následky, lidé s oslabenou imunitou umírají. To vše celkem zbytečně, protože proti encefalitidě od klíštěte lze očkovat.
Mezi státy Evropské unie si Česko drží první příčku co do počtu potvrzených nákaz klíšťovou encefalitidou. Vloni se u nás tímto virem od klíštěte infikovalo celkem 774 osob, v roce 2018 715 osob a v roce 2017 pak 687. Neznamená to však, že ostatní evropské země jsou bez klíšťat nebo bez těch infikovaných. Za vysokými počty osob nakažených klíšťovou encefalitidou stojí spíše nízká proočkovanost české populace. A i když v posledních letech zájem o očkování mírně narůstá [cca 25% proočkovanost], tak například v porovnání se sousedním Rakouskem, které má 90% proočkovanost, máme stále co dohánět. Výsledek je, že zatímco v Rakousku klíšťovou encefalitidou ročně onemocní nižší desítky osob, u nás jsou to stovky. A navíc počty nemocných v Česku mírně rostou.
K většině nákazám klíšťové encefalitidy dojde u člověka přisátím infikovaného klíštěte. Přenos není vyloučen ani při jeho odstraňování, nebo dokonce i konzumací nepasterizovaného mléka jak kravského, ovčího, tak i kozího. Stejně tak to platí i u konzumace výrobků, které neprošly dostatečnou tepelnou úpravou. Nakažená zvířata mají totiž virus klíšťové encefalitidy v krvi několik dní, přičemž se dostává i do jejich mléka. Spíše vzácně může dojít k přenosu laboratorně nebo transfúzí či při transplantaci orgánů ve fázi, kdy se virus nachází v krvi dárce. Po prodělaném onemocnění získává nemocný celoživotní imunitu.
Klíšťová encefalitida jde většinou ve dvou vlnách
Inkubační doba nemoci se pohybuje od 7 do 14 dnů od nakažení. Klíšťová encefalitida probíhá často ve dvou etapách. Prvními příznaky jsou zvýšená teplota, únava, bolest svalů, kloubů a hlavy, což trvá několik dní až jeden týden. Toto období vystřídá období klidu trvající pět až deset dní, kdy nemocný nepociťuje žádné obtíže. Poté ale přichází druhá fáze nemoci, při které se začnou projevovat poruchy centrálního nervového systému, jak popisuje ve své zprávě Státní zdravotní ústav [SZÚ].
„Typická klíšťová encefalitida vypadá jako virový zánět mozkových blan [serózní meningitida], při kterém nemocný trpí bolestmi hlavy, světloplachostí či zánětem spojivek, anebo jako zánět mozku [encefalitida] s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace. Dochází k postižení hlavových nervů. Při postižení mozku a míchy [encefalomyelitis] se objevují obrny.“
Nejzávažnější klíšťová encefalitida je forma bulbocervikální, při které selhávají důležitá centra v prodloužené míše. Tato forma nemoci končívá smrtí. Klíšťová encefalitida je nebezpečná nejen svým průběhem, ale i svými následky. Pacienti, kteří se z nemoci zotavili, si často odnášejí celoživotní následky. Jako jsou poruchy spánku, soustředěnosti, časté bolesti hlavy, zvýšená únava, v některých případech i obrny končetin nebo v obličeji.
Prevence číslo jedna je očkování
Intenzita výskytu klíšťat je dána i ročním obdobím. Sezóna klíšťat začíná zhruba od března a trvá až do listopadu, nejvyšší výskyt je zaznamenán od května do září. Nejvíce klíšťat s klíšťovou encefalitidou bylo potvrzeno v Jihomoravském kraji, pak v Libereckém a Moravskoslezském, naopak nejméně v kraji Zlínském. Je třeba ale upozornit, že nakazit se jí člověk může v každém koutě naší země.
Nejspolehlivější ochranou před nákazou je již zmíněné očkování, které u nás sice není povinné, ale lékaři ho doporučují. Dostatečné množství protilátek si v těle vytvoří 99 procent z naočkovaných. Základní očkovací schéma se skládá ze tří dávek a k přeočkování jednou dávkou vakcíny pak dochází po třech letech a dále každý pátý rok. Podle současných doporučení se proti klíšťové encefalitidě očkuje během celého roku. Vhodné je ale s očkováním začít v chladnějších měsících, kdy je aktivita klíšťat utlumena.
Děti mohou být očkovány už od jednoho roku věku [po konzultaci s praktickým lékařem], očkuje se do svalu [horní paže, sedací sval]. Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale většina zdravotních pojišťoven na úhradu vakcíny alespoň přispívá ze svého fondu prevence. Cena za jednu dávku se pohybuje kolem 700 korun i s aplikací, u dětí kolem 650 korun. Očkování ve většině případů nevyvolává žádné nežádoucí účinky a ochranu poskytuje již po prvních dvou dávkách.
Pravidla pro život s klíšťaty
Pro ty, kteří se očkování brání, nebo ho z nějakého důvodu nemohou využít, je pak několik dobrých rad, jak snížit riziko nákazy. A myslet na ně by měli i ti očkovaní, protože je tu další nemoc, kterou přenášejí klíšťata a proti které neexistuje žádná vakcína a tou je lymeská borelióza.
Pravidlem číslo jedna je zamezení kontaktu s klíšťaty. To znamená nechodit do listnatých ani smíšených lesů v období jejich vysokého výskytu, nevstupovat do vysoké trávy, křovisek a jiných porostů. Před procházkou v přírodě či parku použít ochranný sprej proti klíšťatům, obléknout se spíše do hladké světlé látky, vždy s dlouhými nohavicemi a rukávy. Oblečení po návratu vyklepat, prohlédnout celé tělo, a to i následující den. Přisátá klíšťata ihned odstranit.
Klíště je nutné odstranit co nejdříve, aby nedošlo k přenosu bakterií nebo virů. Podstatné je vyjmout klíště celé, nesmí v ráně zůstat ani jeho hlavička. Na odstranění se doporučuje použít pinzetu, kterou se klíště co nejblíže u pokožky uchopí a opatrně zatáhne. Pozor, nikdy klíště netrhat, nekroutit a nedávat na něj žádné látky [krémy, oleje]. Klíště by pak mohlo vyprázdnit obsah břicha do rány a přenést bakterie či viry do rány. Po odstranění klíště zabalit například do toaletního papíru a spláchnout do toalety. Po zákroku je nutné si pečlivě umýt ruce mýdlem a teplou vodou, ránu vydezinfikovat například jodovou tinkturou. V ráně může někdy zůstat malá část úst klíštěte. To není nijak nebezpečné a po pár dnech by to spolu s ránou mělo zmizet. Pokud by otok neustoupil, pak je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Lze si najít i osobní postupy ochrany před klíšťaty. Třeba i nikterak lékařsky podloženy, ale pokud se v praxi osvědčují, proč je nevyužít. Některým lidem například pomáhá, pokud před vstupem do lesa užijí b-komplex.
Ze života klíšťat…
Životní cyklus klíštěte probíhá ve čtyřech stadiích: vajíčko, larva, nymfa a dospělé klíště. Klíšťata se mohou přisát a přenášet onemocnění během posledních třech stadií. Larvy, pozorovatelné pouhým okem, vypadají jako zrnka prachu, nymfy jsou o něco větší, dají se přirovnat k velikosti makového zrnka. Dospělé klíště má osm nohou. Klíšťata se mohou lišit svojí barvou. A to od červené po tmavě hnědou až černou. Během přisátí se dospělá samička může zvětšit až na velikost hrachového zrna. Proces sání trvá jeden až dva týdny. Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok. Klíšťata vyskytující se v České republice musí obvykle vystřídat tři hostitele, než se promění v dospělého jedince. Délka vývojového cyklu klíštěte závisí na konkrétních podmínkách, pohybuje se v rozmezí jednoho až čtyř let.
Podstatné je také zmínit, že klíšťata se nenacházejí pouze v nižších nadmořských polohách. Mírné klima posledních let způsobilo, že se klíšťata přesouvají i do vyšších nadmořských poloh, a to až kolem 1 100 m.n.m. Je proto důležité se chránit i v těchto oblastech.
–VRN–
