Epidemie covid-19 v ČR zůstává pod kontrolou. Do konce května má být dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] maximálně deset tisíc pozitivních případů. I tak ale musí být zdravotní systém připraven na eventuální druhou vlnu epidemie. Dochází ke změně strategie testování na covid-19.
Situace ohledně šíření nového koronaviru se v Česku podle odborníků vyvíjí správným směrem. V poměru k počtu provedených testů ubývají denní počty nově potvrzených případů s covid-19. Sestupný trend vykazují i počty hospitalizovaných pacientů s covid-19. Významně narůstá počet nemocných, kteří se z nákazy vyléčili. Těch je k dnešnímu dni zhruba 40 procent. I přes dobré zprávy však stále zůstává v platnosti povinnost nošení roušek na veřejnosti. A tomu tak, jak vyplývá z vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO], zůstane až do měsíce června.
„V nošení roušek musíme být konzistentní. Roušky rušit nechceme. Uvidíme na konci května, kdy podle výsledků budeme moci něco změnit, nebo jejich nošení rozvolnit. Ale debata o tom bude nejdříve v červnu po vyhodnocení situace,“ vysvětlil.
Změna strategie testování na covid-19
Pozitivní vývoj epidemie ministr dokládá reprodukčním číslem. To se aktuálně pohybuje pod číslem jedna, konkrétně na hodnotě 0,7. Jeden nakažený jedinec tak nakazí méně než jednoho dalšího člověka. Ministr zároveň uvedl, že se mění strategie testování na covid-19.
„Celoplošné testování nemá smysl. Chceme se zaměřit na testování na covid-19 v ohniscích nákazy,“ řekl.
Celkově je v celé České republice do testování zapojeno 98 laboratořích. Ohniska nákazy jsou nyní podle něj například v Karlovarském kraji nebo Plzeňském kraji. Testovací kapacity jsou podle ministra dostatečné i v obou zmíněných krajích.
Pendleři zvažují žalobu na stát. Aktuální situace mají plné zuby
Problémy s šířením v regionech ovšem uvádí předseda Centrálního řídícího týmu Covid-19 Roman Prymula. Podle něj jsou v Česku regiony, které mají s nárůstem covid pozitivních pacientů problém. Jde ale o lokální výskyty, často v příhraničních oblastech.
„Jde o regiony, které jsou sousedícími dominantně s Německem. Řešíme proto problematiku pendlerů, zařízení pro seniory v těchto regionech i zdravotnických zařízeních. Měli jsme například problém i s obchodem, kde bylo nakupení nakažených pacientů,“ říká Roman Prymula s tím, že ostatní regiony jsou klidné a stabilní.
Dodává, že podle lokálních výskytů se bude přistupovat k dalším preventivním opatřením, jež budou platné pouze pro daný region. To považuje za smysluplné i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.
„Pro život je důležitější sledovat denní vývoj a včasně zasahovat lokálně. V místech, kde je to nutné,“ říká s tím, že bezpečný návrat k běžnému životu je při dodržení výše uvedené strategie možný.
Koncem května maximálně 10 tisíc nakažených
Podle výpočtů a statistických odhadů by mělo být na konci května v Česku kumulativně zhruba 8 500 až 10 tisíc pozitivně potvrzených případů nemoci covid-19.
„To platí za předpokladu, že situace zůstane stabilní. Pak bude predikce sedět,“ upřesňuje Ladislav Dušek.
Podle jeho slov je pozitivní, že klesá i celková „nálož“ lidí, kteří nejsou diagnostikovaní. Za stabilní označuje i počty diagnostikovaných, kterých je dlouhodobě zhruba 15 procent. Úmrtnost pacientů s nemocí covid-19 je zhruba 3% z celého objemu nakažených. Nejrychleji se z nákazy uzdraví mladší ročníky, u kterých probíhá infekce spíše mírně. Počty nemocných v kategorii 75+ v posledním týdnu klesl pod deset procent. Téměř neměnné jsou i počty nakažených u zdravotnického personálu. Lékařů se nakazilo 167, zdravotních sester 343 a dalších zdravotníků 268. Přičemž v zaměstnání se nakazilo 14 procent lékařů, 32 procent zdravotních sester a 27 ostatního personálu.
Připravenost na druhou vlnu
Podle předsedy České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimíra Černého je epidemie covid-19 pod kontrolou i ve zdravotnických zařízeních. A to jak z hlediska personálu, tak kapacity i lůžek. Vše směřuje k návratu do běžného režimu. Na druhé straně Vladimír Černý ale zdůrazňuje, že zdravotnický systém musí být nachystán i na eventuální druhou vlnu epidemie nového koronaviru.
„Stále platí, že systém musíme nastavit tak, aby byl v pohotovostním režimu. Musí být schopen reagovat a zároveň i zajistit běžnou zdravotní péči,“ vysvětlil.
Zdůraznil, že stále neexistuje obecně akceptovaný léčebný postup nemoci covid-19. A to i přesto, že v běhu je hned několik klinických studií po celém světě. Upozornil však, že včera [29.4.] byl ale schválený mezinárodní postup experimentální léčby konvalescentní plazmou.
To, že jde vždy o experimentální léčbu potvrdila i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] Irena Storová. Ta uvedla, že v Česku budou pacienti léčeni především dvěma skupinami léčivých přípravků. Jde o favipiravir a remdesivir. Japonský přípravek, původně určený k léčbě chřipky, dorazil do Česka o víkendu. A i když ho má ve správě Všeobecná fakultní nemocnice v Praze [VFN], o jeho užití pro pacienta s covid-19 mohou požádat i ostatní zařízení.
„Favipiravir do Česka dovezl rakouský distributor. Byl nakoupen pro 180 až 100 pacientů v závislosti na zvoleném léčebném schématu,“ uvedla Irena Storová.
Favipiravir už byl dodán pro jednoho pacienta do Fakultní Thomayerovy nemocnice, do Opavské nemocnice, dnes také do Nemocnice Na Bulovce. V následujících dnech doputuje ještě do nemocnice v Ostravě a Hradci Králové.
Druhý experimentální lék remdesivir už také využívají další pacienti v českých nemocnicích. Celkem 10 léčebných kúr obdržela od firmy Gilead Science VFN, stejně tak Nemocnice Na Bulovce. Lék má přijít i do Fakultní nemocnice v Motole a FN u sv. Anny v Brně. Lék remdesivir dostala Česká republika zdarma. Ve smlouvách se přitom zavázala, že v rámci jeho dodání bude podrobně sledovat a vykazovat jeho spotřebu, reakce pacientů a další předem vymezená kritéria.
Veronika Táchová
