Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] chce šesti velkým nemocnicím v Praze a v Brně poskytnout příspěvek ve výši necelých 6,6 miliardy korun na oddlužení. Návrh, který reaguje na jejich kritickou ekonomickou situaci, dnes schválila vláda. MZd ČR původně navrhovalo oddlužení ve výši 7,7 miliardy korun.
Úřad v dokumentu píše, že uvedených šest nemocnic má dlouhodobě problémy s úhradou svých závazků ve lhůtě sjednané splatnosti nebo ve lhůtě vyžadované právními předpisy. Dodavatelé jim proto riziko zpožděné platby započítávají do ceny dodávaného zboží, nakupují tak dráž než jiné nemocnice. Bez externí pomoci je situace podle ministerstva neřešitelná, protože náklady na splácení dluhů převyšují možné úspory.
„Zatím se nemocnicím na základě dlouhodobě vybudovaných obchodních vztahů daří zabránit uplatňování sankcí za pozdní platby. Jejich uplatnění je však významným rizikem, obzvláště v současné krizové situaci, kdy by mohli mít dodavatelé nedostatek likvidity,“ varuje ministerstvo.
Oddlužení formou jednorázového příspěvku na provoz by se mělo podle návrhu týkat Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Nemocnice Na Bulovce, Thomayerovy nemocnice, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnice Brno. Nemocnice peníze použijí na úhradu závazků po splatnosti.
Rozsah oddlužení nemocnic, jak jej navrhuje ministerstvo zdravotnictví
| Nemocnice | Návrh na oddlužení [v Kč] |
| Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | 428,323.478 |
| Nemocnice Na Bulovce | 1.730,998.346 |
| Všeobecná fakultní nemocnice | 1.470,190.828 |
| Fakultní nemocnice Brno | 2.017,408.583 |
| Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně | 1.676,477.000 |
| Thomayerova nemocnice | 376,727.597 |
| Celkem: | 7.700,125.832 |
[Zdroj: MZd ČR pro vládu, po schválení vládou byla částka snížena o cca miliardu korun]
„Ekonomická situace uvedených nemocnic se v současnosti stala kritickou, a to i v návaznosti na aktuální krizovou situaci,“ uvedlo ministerstvo.
Vzhledem k jejich nezastupitelné funkci je podle úřadu vnější zásah nezbytný pro další zajištění provozu v nezměněném rozsahu a pro zajištění jejich rozvoje.
„Je nutné poznamenat, že právě výše uvedené nemocnice byly těmi zařízeními, které se při krizi související s pandemií nemoci covid-19 velmi významnou měrou podílely na péči o pacienty postižené touto nemocí,“ upřesňuje ministerstvo.
Materiál ovšem už neuvádí, že hospodaření velkých nemocnic bylo kritické už před krizí covid-19. Nedostávalo se jim peněz na investice a běžně dlužily i za léky.
Problémy mají skoro všechny nemocnice MZd ČR
To potvrzují i samotní ředitelé nemocnic. Například ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba uvedl, že nemocnice má závazky po splatnosti ve výši zhruba 1,8 miliardy korun.
„Je to dluh, který se táhne historicky. Za současné situace není možné, že by to nemocnice zvládla vyřešit svými silami. Prodražuje nám to i provoz, protože nemáme peníze na nové přístroje, a proto musíme dráž opravovat ty staré, kterým už skončila živnost,“ uvedl Jaroslav Štěrba.
Nemocnice kromě koronaviru řešila i kybernetický útok. Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně má závazky ve výši kolem 1,5 miliardy korun.
„Oddlužení vítám a věřím, že pomůže ke stabilizaci nejen naší nemocnice, ale celkově ke stabilizaci zdravotnictví v Jihomoravském kraji,“ uvedl ředitel svatoanenské nemocnice Vlastimil Vajdák.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má roční obrat asi deset miliard korun. Její závazky po splatnosti činí podle ředitele Davida Feltla více než miliardu korun.
„Nemáme problém s dodavateli, přestože dlužíme, protože sice platíme pozdě, ale platíme hodně, protože jsme obrovská nemocnice,“ řekl novinářům.
Prioritu při placení podle něj mají platy zaměstnanců. Loni bylo podle Davida Feltla, který nemocnici převzal v únoru 2019, hospodaření vyrovnané.
Návrh na oddlužení přichází i kvůli vyšším nákladům
MZd ČR poznamenalo, že situace kolem krize koronaviru ukázala, že dobrá finanční situace nemocnic je naprosto zásadní pro účinnou reakci na mimořádné události.
„Jsou očekávány zvýšené materiálové i osobní náklady, které jsou v současné době nad rámec možností nemocnic, které jsou do programu oddlužení zařazeny,“ uvádí úřad.
MZd ČR dále uvádí, že ve spolupráci s ministerstvem financí připravovalo projekt zápůjček. Ten by nemocnicím umožnil překlenout současné období a připravit opatření ke zvýšení efektivity. Nemocnice by ale musely takovou půjčku splácet, což by je zatížilo.
Podle ministerstva by další snižování nákladů nemocnic mělo vliv na kvalitu poskytované péče. Upozorňuje také, že nemocnice čelí tlaku na zvyšování platů zaměstnanců a musí rovněž řešit špatný technický stav způsobený dlouhodobým podfinancováním.
Podle materiálu MZd ČR nemocnice kvůli ekonomické situaci své závazky přefinancovávají, pohledávky dodavatelé například postupují bankám. Nemocnice se tak zbavují krátkodobých závazků, vzrůstají jim ale dlouhodobé dluhy. Vinu za ekonomickou situaci podle MZd ČR nemají současná vedení těchto nemocnic.
„Všechny nemocnice zařazené do tohoto projektu [s výjimkou Thomayerovy nemocnice, kde ale došlo ke změně na pozici ekonomického náměstka] mají již nově jmenované ředitele, kteří nenesou odpovědnost za zhoršenou ekonomickou situaci jimi řízených nemocnic, naopak se ji snaží v rámci možností řešit,“ uvedlo MZd ČR.
–ČTK/RED–
