Ve čtvrtek [23.4.] začne v Česku velký test kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval. Výsledky testu, do něhož má být zapojeno až 27 tisíc osob z několika lokalit, mají ukázat, jak velká část české populace se s nemocí covid-19 setkala. Zda si proti ní vytvořila protilátky. Výsledky by mohly být již počátkem května.
Podle odborníků se i přes v posledních dnech mírně se navyšující počty potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku stále daří udržet situaci pod kontrolou. Stále je ale nutné epidemii koronaviru sledovat a vyhodnocovat. K tomu jsou však zapotřebí údaje. A právě k jejich získání by měly dopomoci výsledky studie kolektivní imunity s názvem SARS-CoV-2-CZ-Preval, zkráceně Preval.
„Velká populační studie nám má pomoci odpovědět na otázku, jaká je reálná prevalence protilátek v naší populaci. Je tu stále určitá kohorta lidí, kteří se netestovali, nejsou ve statistikách, ale onemocněním si prošli. Mají asymptomatický průběh nemoci,“ vysvětluje důvody pro realizaci takto rozsáhlé studie ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Studie Preval má zjistit:
- Jak velká část populace se již s infekcí setkala a má vybudovanou imunitu.
- Které populační skupiny jsou imunizovány nadprůměrně, které naopak málo.
- Jak velký podíl tvoří subklinické nebo velmi mírné průběhy onemocnění.
- Jaká je situace ve zranitelných skupinách obyvatel.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislava Duška je hlavní cíl zjistit, jak velká část populace se s infekcí covid-19 setkala a jak silnou má vybudovanou imunitu.
„Velmi zjednodušeně řečeno nám výsledky ukáží, že imunita v populaci je velmi nízká, středně vysoká nebo vysoká. To jsou ty hlavní cíle, odpovědi, které má studie ukázat,“ říká Ladislav Dušek.
Dodává, že v případě, že bude podíl nakažených v populaci nízký, čeká Česko v následujících týdnech a měsících zřejmě další nárůst počtu nemocných.
Preval je monstrózní projekt
Podle Ladislava Duška jde v případě studie o skutečně monstrózní projekt s cílovou skupinou až 27 tisíc osob. Takový by jeho ústav s dalšími institucemi připravoval až rok a půl. Za současné situace je však studii nutné zorganizovat během několika týdnů. I z toho důvodu Ladislav Dušek upozorňuje, že může dojít během testování i k menším zádrhelům.
„Naše studie ale má ambici velmi relevantně říci, jaká je situace u nás v České republice,“ říká Ladislav Dušek.
Připravovanou studii vítá i děkan 1. LF UK Aleksi Šedo. Podle něho budou získaná data z této studie velmi cenná a významná pro další vědeckou činnost o viru SARS-CoV-2.
„Tato studie má velký akademický význam. O tomto onemocnění víme málo, víme málo o jeho rozvoji. Úkolem pro výzkum je se v tomto onemocnění zorientovat. Proto považuji význam této studie skutečně za veliký,“ říká.
Testování v praxi
Studie odborně nazvaná SARS-CoV-2-CZ-Preval bude zahájena již tento čtvrtek 23.4.2020 a potrvá až do 30. 4. 2020 [vyjma města Uničov a Litovel, kde bude probíhat zhruba dva týdny]. Lidé v jejím rámci budou testováni v pěti vybraných městech České republiky a jejich okolí: v Praze, Brně, Olomouci, Litoměřicích a Litovli. Lokality byly vybrány podle rozdílného výskytu nemoci covid-19 v daných regionech a také kvůli specifickým kohortám chronicky nemocných osoby.
Zdravotníci v odběrových místech účastníkům studie provedou odběr z kapilární krve z bříška prstu. Pomocí rychlotestu pak provedou vyšetření protilátek proti viru SARS-CoV-2. Výsledek by měl být znám do dvaceti minut. Pozitivní osoby následně ihned na místě podstoupí PCR test výtěrem z nosohltanu. Ten pozitivitu na SARS-CoV-2 nejdéle do dvou dnů buď potvrdí, nebo vyvrátí. Postup v případě pozitivity bude stejný jako doposud. To znamená, v případě negativního testu dostane pacient informaci z krajské hygienické stanice telefonicky. V opačném případě je pracovník z hygienické stanice povinen pacienta podrobně informovat o dalším postupu [nařízená karanténa, sledování kontaktů, atd.].
Preval je i není ojedinělým testem
Sledovat množství osob s protilátkami na covid-19 v populaci už se v současné době snaží téměř všechny evropské země. Například v Rakousku již v období mezi 1. a 6. dubnem 2020 zdravotníci otestovali PCR testy1 500 náhodně vybraných osob. V testování jsou úspěšní i severské země, například Island doposud otestoval více než 20 tisíc osob a v náhodném testování nadále pokračuje. Českému modelu testování se nejvíce podobá německá studie, kde ale testování proběhne ve třech fázích. První fáze testování je naplánována u dárců krve [zhruba 15 tisíc vzorků]. Druhá u skupiny osoby ze čtyř oblastí s vysokým počtem pozitivních případů [2 tisíce osob] a třetí u vybrané skupiny osob ze zhruba 150 okresů napříč celým Německem v počtu zhruba 15 tisíc osob.
I přesto, že poměrně rozsáhlé testování již dříve provedli i některé z evropských zemí, získaná data s ohledem na různé odlišnosti ve výskytu nemoci covid-19 ČR nemůže využít.
„Ta studie byla připravena tak, že reaguje na určité aspekty. My se musíme soustředit na naší populaci a nechceme spekulovat. Potřebujeme vědět, co znamená ta nálož v populaci, co je ta populační tikající bomba a na to se připravit, abychom mohli reagovat,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Zároveň upozorňuje na často diskutované téma rychlotestů: „V Česku používané rychlotesty jsou validní a ve světě patří k těm nejlepším.“
Proč až nyní?
První případ nemoci covid-19 byl v Česku potvrzen v prvním březnovém dnu. Nabízí se otázka, proč MZ ČR nezadalo studii na průzkum kolektivní imunity již dříve. Podle Ladislava Duška bylo prvotním cílem po nástupu epidemie covid-19 zvládnout situaci a připravit se i na její případné horší scénáře.
„Bylo by naprosto neetické, kdybychom prováděli studii a nedopřáli testování indikovaným osobám,“ vysvětluje.
Pro její realizaci bylo ale také nutné nejprve vytvořit dostatečnou testovací kapacitu. A přidává i další argument. Totiž, že v počátcích výskytu nemoci covid-19 v Česku by se dala předpokládat velmi nízká imunizace populace.
Veronika Táchová
