Světová zdravotnická organizace [WHO] již definovala doporučení pro složení vakcín proti chřipce na chřipkovou sezónu 2020 až 2021. Složení vakcíny je určeno pro obyvatele severní polokoule a chrání proti čtyřem kmenům chřipky.
Poradní skupina expertů Světové zdravotnické organizace každoročně doporučuje složení vakcín proti viru chřipky. Vychází přitom z globálního virologického sledování chřipky. Každý rok se totiž objevují nové kmeny tohoto viru, a proto se musí vakcíny s očkovací látkou každoročně upravovat. WHO letos doporučila kvadrivalentní vakcíny zajišťující ochranu proti čtyřem kmenům chřipky na bázi vaječných kultur. Doporučené složení je určeno pro chřipkovou sezónu 2020–2021 na severní polokouli. A to s následujícím složením:
- Varianta kmene A/Guangdong-Maonan/SWL1536/2019 [H1N1] pdm09
- Varianta kmene A/Hong Kong/2671/2019 [H3N2],
- Varianta kmene B/Washington/02/2019 [linie B/Victoria],
- Varianta kmene B/Phuket/3073/2013 [linie B/Yamagata].
Při výrobě vakcín proti chřipce se nejběžněji používá výrobní proces na bázi vaječných kultur. Při zpracování nové vakcíny začíná výroba pomnožením viru ve vejcích. Virus je poté usmrcen neboli inaktivován, následuje štěpení neboli disociace virových částic a rozpuštění reprezentativních částí viru [solubilizace antigenů]. Po očištění a sterilní filtraci se tyto antigeny individuálních kmenů smíchají, aby se dosáhlo požadovaného množství kmenu ve vakcíně. Poté je každá dávka balena jako jednorázová stříkačka.
Složení vakcín se každoročně obnovuje
Cena za vakcínu pro chřipkovou sezónu 2020-2021 zatím známa není. Loni se její cena pohybovala kolem 400 korun [samotná vakcína stojí necelých 200 Kč]. Ideální doba pro aplikaci vakcíny je od září do poloviny prosince. To znamená do doby, než se začne výskyt chřipky v populaci zvyšovat.
„Prosinec už je ale nejzazším termínem. Jestliže má být organismus proti chřipce imunní, musí si po vakcinaci nejprve vytvořit protilátky. Trvá to obvykle dva týdny,“ říká Igor Karen ze Společnosti všeobecného lékařství [SVL] ČSP JEP.
„Očkování proti chřipce bych doporučil všem. Virem je totiž ohrožen úplně každý, můžeme očkovat děti starší šesti měsíců i seniory,“ dodává.
Očkování provádějí nejčastěji praktičtí lékaři, očkovací centra a zdravotní ústavy. Podává se vždy jen jedna dávka. Každý rok dochází ke změně ve struktuře chřipkového viru a je nutné očkování každý rok zopakovat z důvodu zajištění co nejvyšší účinnosti [70–90 %].
Proočkovanost proti chřipce je v Česku žalostná
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se chřipkou ve světě každý rok nakazí 1 miliarda lidí, ve 3 až 5 milionech případů má nemoc závažný průběh. Nejvíce úmrtí souvisejících s chřipkou je u lidí nad 65 let. Proto WHO doporučuje alespoň 75% proočkovanost vakcínou proti chřipce u seniorů 65+. Přístup k očkování se ale v různých zemích velmi liší. Nejvyšší proočkovanost má Jižní Korea [75 %] a USA [72 %]. V Evropě pak například Velká Británie [71 %] a Irsko [59 %].
Lidé v České republice očkování proti chřipce považují stále za zbytečné a raději investují například do doplňků stravy a vitamínových preparátů.
„Česká republika se v tomto ohledu naprosto vymyká, a to nejen v rámci Evropy, ale i celosvětově. Proti chřipce se u nás nechají čeští senioři každoročně naočkovat pouze v deseti až dvaceti procentech případů,“ říká ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová. To je podle ní méně, než je například v Maroku, Chile nebo Rusku.
Vakcíny proti chřipce se používají už sedmdesát let
Chřipkové vakcíny mají podle odborníků dobrý bezpečnostní profil a používají se skoro sedmdesát let. Očkují se už děti od šesti měsíců i těhotné ženy od 2. trimestru. Vysokou účinnost očkovací látky proti chřipce dokládají i výzkumy.
„U zdravé populace snižuje očkování výskyt chřipky o 70–90 %. U seniorů 65+ klesá díky očkování především riziko vzniku závažného průběhu nemoci a komplikací, a to o více než 60 %, riziko úmrtí dokonce o 80 procent,“ uvádí Zdeňka Jágrová.
V České republice se používají pouze vakcíny, které neobsahují živé formy virů. Aktivují imunitní systém pro boj se živým virem chřipky, samotnou nemoc ale nemohou vyvolat. Pokud se objeví nežádoucí účinky, pak mezi ně patří nejčastěji zarudnutí nebo otok v místě vpichu, únava, zvýšená teplota, bolest svalů nebo kloubů. Tyto příznaky ale během několika hodin až dnů odezní a nevyžadují žádnou léčbu.
–VRN–
